Péče o trávníky, pokud mají být pěkně zelené a husté, musí začít již v předjaří. Je třeba již od počátku vegetačního období všemi prostředky podpořit tvorbu nových odnoží.
Nejprve musíme zhodnotit stav trávníku po přezimování - posoudit škody vzniklé houbovými chorobami nebo jinými vlivy, například činností hlodavců nebo krtků. Případné krtiny co možná nejdříve urovnáme hráběmi nebo zavlačovací sítí. Většinou je účelné trávník vyčistit, tj. podle potřeby posekat a odstranit odumřelé výhonky a listy. Pro malé plochy jsou nejvhodnější speciální hrábě s kolmo postavenými plochými srpkovitými hroty. Běžné železné hrábě mezi husté výhonky trav neproniknou. Na větších plochách používáme tzv. vertikutátory nebo sekačky s vertikutačním zařízením. Vyhrabanou suchou hmotu, jíž bývá překvapivé množství, lze zkompostovat, pokud nebyl trávník napaden některou z houbových chorob, například plísní sněžnou nebo paluškou travní. Tato onemocnění se vyskytují zejména v oblastech s dlouho ležící sněhovou pokrývkou, ale i jinde. Na trávníku se objeví různě velké skvrny zbarvené světle hnědě nebo černě. I zde vyhrabání prospěje - odumřelé části jsou odstraněny, výhonky trav se načechrají, lépe osychají a trávník se z onemocnění lépe zotaví.
Odumřelé rostliny v prořídlých nebo mezerovitých trávnících je třeba nahradit. Přísev provádíme odpovídající travní směsí s ohledem na původní složení trávníku, u sportovních nebo rekreačních ploch směsí s převahou jílku vytrvalého. Výsevek bývá přibližně stejný jako při zakládání trávníku tj. přibližně 2 kg na 100 m2, neboť vzcházení mladých rostlin v již vzrostlém porostu bývá horší. Přisetou, ale i ostatní plochu, můžeme pro lepší vzcházení semen překrýt slabou vrstvou (do 5 mm) organického substrátu nebo jeho směsí s ostrým křemičitým pískem. V brzkém jarním období bývá obvykle dostatek vláhy, ale v květnu již může být srážek nedostatek. Zejména po přísevu bychom na závlahu neměli zapomínat.
U rekreačních a sportovních trávníků může být naopak nadbytek srážek v počátku jara příčinou jejich značného poškození. Míra jejich zatížení by proto měla být přizpůsobována aktuálnímu stavu vegetační vrstvy - tj. především vlhkosti. Příliš intenzívní přecházení nebo sportování na travnatých plochách v období, kdy je vegetační vrstva nasycena vodou, kdy trávník ještě nezačal intenzívně obrůstat a je po zimě prořídlý, může vést ke značnému poškození odnožovacích uzlin trav a k nadměrnému zhutnění půdy. Tyto trávníky se proto v jarním období provzdušňují aerifikátory s plnými, případně dutými hroty pro rychlejší odvod vody z vegetační vrstvy.
Porosty, které byly založeny v minulém roce je vhodné na jaře uválet lehkým válcem, neboť jednotlivé rostlinky mohou být působením mrazu v zimním období povytaženy. Povrch půdy je působením mrazu obvykle překypřen a v důsledku toho je i citlivější na vznik nerovností, při přecházení osob a pojezdu mechanizace.
Trávník musíme v jarním období včas přihnojit nejlépe rychleji působícími tj. ledkovými formami dusíku. Dávka 5-7 g N na m2 značně urychlí jejich obrůstání, poškozené a oslabené rostliny snadněji regenerují a zlepší se celkový vzhled porostu. K výživě trávníku samozřejmě patří i dodání fosforu, draslíku a jiných prvků.
Jarní období, zhruba od poloviny dubna, je rovněž vhodným termínem pro zakládání nových trávníků ať už výsevem nebo drnováním. S přípravou půdy v obou případech je třeba začít brzy zjara, tj. dobře urovnat vegetační vrstvu, hubit mechanicky i chemicky vzcházející plevele a teprve po odplevelení pozemku provést výsev nebo pokládání travních koberců.
Od poloviny dubna začnou trávníky intenzívně obrůstat. Se sekáním nesmíme příliš otálet. Pokud chceme trávník sekat na výšku např. 4 cm, neměli bychom jej nechat vyrůst na více než 7 cm. Nemělo by se také zapomínat na kontrolu stavu sekaček, hlavně naostření nožů. Tupé nože dokážou značně zhoršit vzhled trávníku, neboť způsobují nadměrné roztřepení řezných ploch listů, které zasychají a při sekání nově založených trávníků dochází i k vytahování mladých rostlin.
Zanedbání správného a kompletního ošetření trávníků v předjaří se může na jeho stavu projevovat po celou vegetaci a pozdější opatření bývají již méně úspěšná.
