Těžba rašeliny má na Třeboňsku mnohasetletou tradici a pokud se vydáte obdivovávat krásy jihočeských blat a rybničních soustav, známých díky mistrovské práci rožmberských rybnikářů, třeba se vám poštěstí narazit na rašeliniště, které slouží jako zdroj pěstebního substrátu pro zahradníky a všechny ostatní drobné pěstitele.
Ozdravení podniku
Těžba rašeliny zde probíhala od nepoměti, její využívání pro zahradnické a zemědělské účely začalo ale teprve ve 30. letech minulého století. Zlomovým datem byl rok 1948, kdy byly všechny soukromé podniky a organizace včleněny do n. p. Rašelina. Národní podnik Rašelina se stal, díky zavedení nové těžební metody – frézování, výhradním dodavatelem rašeliny a výrobcem kompostů pro zemědělství. V roce 1988 měla Rašelina již celkem 17 samostatných závodů, zaměstnávala 453 pracovníků, kdy její těžba představovala 303 tis. m3 rašeliny ročně a výroba kompostů 794 tis. m3. Cestou postupné transformace a privatizace došlo 1. 1. 1994 ke vzniku akciové společnosti Rašelina, která převzala rozhodující části původního n. p. Současným majoritním vlastníkem je společnost CiMS, a. s. Nový management provedl od roku 1998 změny, které umožnily dynamičtější rozvoj a celkové ozdravení společnosti.
V současnosti podnik tvoří závody Údlice, Branná, Hranice, Světlík a provoz Příbraz. Podnik s 96 zaměstnanci je řízen ze Soběslavi. Rozsah ploch, na kterých se rašelina těží, dosahuje přibližně 250 ha.
Těžba a zpracování rašeliny v Branné
Plochá třeboňská pánev vytvořila příznivé podmínky pro vznik a růst rašelinišť slatinného až přechodového typu. Ložiska rašeliny v Branné se nacházejí pod lučními nebo lesními kulturami, jejich mocnost dosahuje podle geologického průzkumu maximálně 9,2 metru.
Podle slov vedoucího závodu Vladimíra Hajného limitují vlastní těžbu tři faktory:
Jednak ponechání projektem stanovené rekultivační vrstvy rašeliny nad minerálním podložím,
za druhé možnost použití gravitačního odvodnění v návaznosti na odvodňovací systém rybníků a za třetí ponechání spodní vrstvy peloidů, pokud bude vhodná, k budoucímu využití pro lázeňské účely.
Rašelina se těží frézovacím způsobem, který se používá například i v Polsku, Finsku, Kanadě. Strojní vybavení a technologie pro těžbu rašeliny v Branné pochází z bývalého SSSR.
Jaký je postup těžby po odstranění porostu? Blato je systémem odvodňovacích kanálů rozděleno na plochy o šířce 24 m a délce 250 m. Rašeliniště se na podzim proorá do hloubky 30 cm za účelem odstranění dřevních zbytků. V následujícím roce se objeví nejdříve pásové traktory s agregovaným frézovacím strojem. Hloubka celoplošného frézování se pohybuje v rozmezí 8 až 12 mm. Rašelina se frézováním rozprostře po povrchu a nechá se proschnout. V případě deštivého počasí je účelné tuto vrstvičku obrátit pomocí agregované obracečky. Po proschnutí na vlhkost 45 – 55 % se rašelina nařádkuje do osmi řádků na jednom těžebním poli a následně se sbírá sběrači se zásobníky o kapacitě 17 – 19 m3. Tento cyklus, zvláště hloubka frézování, je určen tak, aby se za optimálních povětrnostních podmínek mohl opakovat jednou za den. Těžební sezóna trvá od května do září. V tomto období je ale k těžbě vhodných pouze 20 až 30 dnů.
Součástí povolovacího řízení je technická rekultivace, která zahrnuje obnovení odvodňovacího systému, urovnání povrchu a úpravu pH. Další práce, jako jsou například osetí nebo osázení, provádí následný uživatel. V minulosti byla odtěžená rašeliniště upravena pro následné zalesnění a převážně zalesněna s dobrými výsledky. Současný osud odtěžených rašelinišť směřuje k rozmanitějšímu využití. Jednou z cest je vytváření podmínek pro jejich revitalizaci. Konečný způsob rekultivace bude výsledkem jednání zejména vlastníka pozemků, CHKO Třeboňsko, statní správy a těžební organizace. Pronájem těžebních ploch je zajištěn, ve většině případů, smlouvami o nájmu na dobu do ukončení těžby.
I když má výroba substrátů ve firmě Rašelina, a. s., již čtyřicetiletou tradici, byla první linka v Branné uvedena do provozu až v roce 1981. V minulých třech létech prošla tato linka rozsáhlou rekonstrukcí.
Celá technologie je dílem firemního vývoje, přičemž produkovaný substrát dosahuje kvality srovnatelné se zahraničním.
Na technologické lince se zpracovává jak rašelina z místních zdrojů, tak rašelina vytěžená na ostatních závodech Rašelina, a. s. V posledních letech roste podíl kvalitní rašeliníkové bílé rašeliny, která se nakupuje v zahraničí.
Substráty se míchají z několika druhů rašelin, průmyslového kompostu, kůrového kompostu, ornice, písku a řady dalších doplňkových hmot.
Přesně odměřené dávky velkoobjemových komponent míří ze zásobníku pomocí dopravníku k třídiči, který je separuje na tři frakce. Nejhrubší (kompaktní dřevo) opouští systém, střední míří k drtiči a následně zpět do zásobníku. Jemný materiál pokračuje ke kontinuální míchačce, před kterou dochází k přidávání maloobjemových komponent. Následné míchání zajišťuje, podle slov vedoucího střediska, vysokou homogenitu výsledného substrátu. Homogenní substrát směřuje do skladovacích kójí a z nich posléze k balicím linkám zahraniční provenience.
Celý proces sledují senzory a řídí počítač. Zákazník má možnost si vybrat a objednat z padesáti různých receptur substrátů.
Dnešek a zítřek
Podíl podniku na tuzemském trhu je podle ředitele společnosti Ing. Rostislava Staňka přibližně 30 % a je snaha ho udržet i do budoucna. Podíl exportu dosahuje 45 % u baleného zboží. Velkými odběrateli jsou především Rakousko a Slovensko. Volně ložený substrát je téměř výhradně určen pro tuzemské odběratele. I když Rašelina, a. s., patří mezi nejúspěšnější firmy regionu, má v plánu zvýšit produktivitu snížením fixních nákladů do dvou let o 12 %. Velkou prioritou je v současnosti budování závodu Soběslav, který bude svou kapacitou zásobovat z 80 % český trh. Investice do technologie na zpracování a balení zahradnických substrátů se pohybuje v objemu 60 mil. Kč. Záměrem je posílit výrobu profesionálních pěstebních substrátů na bázi kvalitních rašelin, speciálních kompostů, minerálních sorbentů a ostatních hmot šetřících rašelinu. Počítá se s dalším růstem zpracování rašeliny z dovozu.
