Otázka "Jak dosáhnout zisku?" je vskutku hamletovská. Je zároveň předzvěstí oné slavné otázky "Být či nebýt?". Pokud totiž produkce jablek v sadu není rentabilní, zamýšlí se zpravidla vedení podniku, co s takovým sadem. Odpovědi na otázku ziskovosti ze strany možností sadaře jsme se věnovali s Ing. Zdeňkem Janstou, CSc., vedoucím sadů společnosti ZEMOS a. s. Velké Němčice.
Charakteristika podniku
Akciová společnost ZEMOS Velké Němčice je na dnešní poměry velkým podnikem. Hospodaří na 2900 ha orné půdy, z toho je 200 v klidu a osévá se jen zelenými směskami. Mírná pahorkatina v blízkosti Brna je vhodná pro pěstování pšenice, která tvoří základ rostlinné výroby. Je pěstována na rozloze 1000 ha a všechna je prodávána jako potravinářská. Osevní postup dotváří kukuřice na siláž, vojtěška, řepka a slunečnice. Mimo pšenici slouží ostatní plodiny jako krmivo pro 600 dojnic s uzavřeným obratem stáda a stádo jatečných prasat. Vepřového masa se zde ročně produkuje asi 800 t. Podnik provozuje i odchovnu selat s výkonem 15 000 ks/rok. Mírné klima a reliéf terénu přímo předurčuje některé polohy k zakládání trvalých kultur. Proto v ZEMOSu nalezneme 193 ha sadů (jablka, meruňky) a 110 ha vinic. To vše je rozděleno do tří středisek - Velké Němčice, Nosislav a Křepice.
Ing. Zdeněk Jansta, CSc., je velmi známou postavou mezi ovocnáři a platí za uznávaného odborníka. Ve společnosti ZEMOS má na starosti 143 ha plodných jabloní. To, že z nich podnik sklízí kvalitní plody, že jsou každoročně obnovovány a že se sad nachází v „černých číslech", svědčí o jeho dobré práci. Na otázku o tom, jak toho dosáhl, nám řekl: "Dosažení dobré ziskovosti vyžaduje velké úsilí. Zdá se nám, že jsme již pro naše sady udělali maximum. S obnovou sadů jsme začali již v roce 1996 a od té doby pravidelně obnovujeme asi 10 ha ročně. Přizpůsobujeme typ výsadby i odrůdy požadavkům trhu a dá se říct, že se nám to daří."
Obnova půdy před novou výsadbou
Udržení vysoké výkonnosti stromů po celou dobu životnosti sadu je náročný úkol, zvláště, pokud se sady nachází v uzavřeném areálu a jedná se o monokulturu jednoho druhu, jako v tomto případě. Jak sadaři ví, dát jabloň po jabloni není dobré. Přináší to mnoho potíží a s potomstvem je to pak jako když si bratranec vezme svou sestřenici. Proto je při rekultivaci důležitá především dobrá a rychlá obnova půdy. Rostlinné zbytky zanechané v půdě po předchozí výsadbě totiž produkují exudáty, které jsou pro stejný rostlinný druh škodlivé. Proto je do obnovy sadů zařazen úhor o velikosti 20 ha. Dovoluje každoroční obnovu 10 ha při dvouleté produkční pauze.
Během dvouleté pauzy v Nosislavi, kde se sady nacházejí, s půdou intenzivně pracují. Po vyklučení staré výsadby je půda obrácena hlubokou orbou. Přitom se dostanou na povrch zbytky kořenů, které jsou pečlivě vysbírány. Časté hýbání s půdou je charakteristické pro celou dobu rekultivace. Pěstují se proto směsky na zelené hnojení, které obohacují půdu o dusík (hořčice, vikev aj.). Během dvou let jsou pozemky dvakrát vyhnojeny vysokou dávkou hnoje - až 80 t/ha. Tím se oživí půdní mikrobiologická činnost a dojde k rozložení zbytků rostlin. „Po provedení rekultivace jsme si ověřovali výkonnost obnovené půdy vegetačním pokusem. V pokuse v kontejneru jsme srovnávali rostliny rostoucí na rekultivované půdě a na panenské půdě. Sledovali jsme například dynamiku přírůstku a sílu krčku a došli jsme k závěru, že rozdíly jsou statisticky neprůkazné."
Z tradičních ovocnářských oblastí – Nizozemska a Jižního Tyrolska - známe případy pěstování jabloní až pětkrát po sobě. V těchto oblastech není z důvodů efektivity pěstování možné řešit obnovu půdy dvouletou rekultivací. Řešením je opakovaná výsadba s velmi vysokým počtem jedinců na ha, který kompenzuje nedostatečnou produktivitu stromů. Kvůli lepšímu ujmutí jsou stromky vysazovány s kořenovým balem včetně půdy. Používají se také speciální předplodiny jako jsou pastiňák a určité květiny - konkrétně afrikány (Tagetes a z něho zvláště Tagetes erecta). Dalším řešením je změna typu podnože z jiné rodičovské linie nebo chemická desinfekce půdy.
Zpracování půdy v sadu
Další kardinální otázkou je zpracování půdy okolo stromků. U podnoží typu M se hlavní masa kořenů nachází v hloubce 10 - 35 cm. Proto hluboké zpracování půdy v příkmenném pásu není vhodné. Existují různé způsoby ošetření meziřadí - od čistého povrchu půdy až k celkovému zatravnění. Nejefektivnější je tzv. herbicidní úhor, kdy je povrch půdy kompletně ošetřován totálními herbicidy. Zde je možnost dosáhnout největšího výnosu plodů, ale náklady a ekologická zátěž jsou velmi vysoké. „jV našich sadech máme zatravněná meziřadí. Důležité je nenechat trávu přerůst, neboť pak dochází k nepředstavitelnému odběru vody a živin trávníkem (resp. plevelem). Přerostlá krytina může snížit výnos až o 90 % a způsobit silnou depresi růstu a výkonu. Proto sekáme trávu často. Současně rozšiřujeme herbicidní pás kolem stromů a rozšiřujeme korunu." Výška trávy na zatravněném meziřadí je maximálně do 10 cm, to znamená během vegetace 6 - 7 sečí.
Intenzita výsadby
Zatímco starý způsob výsadby s různými typy podnoží považoval za optimální 400 až 600 stromů/ha, pro dnes používaná štíhlá vřetena na slabě rostoucích podnožích se za optimum považuje 3 - 4000 stromů/ha. Pro tuto intenzitu hovoří ekonomika i kvalita plodů. V našich podmínkách jsou často využívány podnože M 9 nebo různé náhrady podnože M 27 (JTEF, JTEG). Podnož M 27 se u nás téměř nepoužívá. Má asi o 30 % menší růst než podnož M 9 a používá se hlavně pro bujněji rostoucí odrůdy jako je ’Jonagold’. Příliš hustá výsadba znamená hlavně u červených odrůd jablek problém se světlem. Nedochází k požadovanému vybarvování (alespoň polovina plodu, lépe 2/3). Zatím v ČR fungují ojediněle color třídičky, která třídí plody podle vybarvenosti. Na jejich masovější spuštění zřejmě nebudeme dlouho čekat.
Všechno souvisí se vším - na základě zvoleného sponu musí být podnik vybaven i odpovídající mechanizací. „To je právě náš problém", říká Ing. Z. Jansta: „nemáme dostatek malé mechanizace. Proto jsme zvolili intenzitu výsadby 2300 až 2500 stromů/ha. Šířka meziřadí je 3,5 m a rozteč v řádku 0,8 - 1,2 m podle odrůdy.“ V nedaleké budoucnosti však už plánuje podnik nákup samojízdné plošina Plukotrak, ktrerá by měla v Nosislavi brzo zajišťovat sklizeň a řez.
Zastoupení odrůd
Údaje o zastoupení odrůd v sadech jsou zkreslující. Jsou totiž ovlivněny velkým podílem starých výsadeb. Dnes již pomalu vymizela odrůda ’Jonathan’, vzhledem ke své neprodejnosti. Stále přetrvává odrůda ’Spartan’, někteří pěstitelé ji mají v sadech až 50 %. Velkou reminiscenci v současnosti zažívá odrůda ’Golden Delicious’ a její nerzivé klony. Tato odrůda je nejpopulárnější ve všech zemích západní Evropy, což je patrné i z dovozu. Na celkové spotřebě jablek v ČR (110 000 t/rok) se podílí dovoz 30 – 40 000 tunami, z toho odrůda ’Golden Delicious’ tvoří 80 %. Požadavky českého trhu jsou v jistém smyslu raritou - spotřebitelé preferují nejvíce odrůdu ’Idared’.
"Přílišná snaha vyhovět požadavkům trhu u nás vede až tomu, že ’Golden Delicious pěstuje téměř každý, nehledě na nadmořskou výšku a klima. Tato odrůda potřebuje průměrnou roční teplotu nad 8,5 °C a nadmořskou výšku do 400 m. V horších podmínkách ztrácí chuťové vlastnosti. Navíc jsou problémy se rzivostí. V našich sadech bude v budoucnu 40 % odrůdy ’Golden Delicious’, tj. 50 ha. Využíváme hlavně našeho příznivého klimatu. Vysazujeme nerzivé klony ’Reinders’ a ’Smoothy’. ’Idared’ máme zatím na 20 ha a 19 ha odrůdy ’Red Delicious’ a jejich podíl se bude snižovat. ’Red Delicious’ je oblíben v jihoevropských zemích a USA, u nás jeho tržnost silně klesá. Celkem 15 ha bude po obnově připadat odrůdě ’Jonagold’ a jeho barevným mutacím. Zkoušíme raně zimní odrůdu ’Gala’ a ’Red Breaburn’ původem z Nového Zélandu, kterých by mělo být okolo 15 % plochy každé. Pro doplnění sortimentu slouží odrůdy ’James Grieve’, ’Akane’ a ’Diadém’. Až bude proces budování sadů uzavřen, chtěli bychom mít místo stávajících 180 ha jen 120 ha s vyšší produkcí a vysokou kvalitou."
Faktory ovlivňující pravidelnou plodnost
Pro dosažení dobrého hospodářského výsledku je naprostou nutností zajistit stejnoměrný výnos každý rok bez ohledu na počasí. Nutností, o které dnes již málokdo přemýšlí, je drátěnka. Intenzivní výsadby štíhlých vřeten se bez ní prakticky neobejdou. Zelené práce na mladých stromech vedou k usměrňování růstu. Správně směrovaný růst navozuje rychlejší plodnost. Vyvazováním mladých výhonů na drátěnku po dva roky umožňuje vypěstovat stromy s větvemi skloněnými v tupém úhlu od terminálu. To znamená zklidnění růstu. V zelené práci je třeba počítat i s usměrněním počtu větví na stromku.
I štíhlá vřetena mohou být tvarována do různých pěstitelských tvarů. U klasického tvaru štíhlého vřetene sahá plodná zóna do výše asi 2,2 m. To umožňuje sklizeň ze země. Není však využito přirozených růstových schopností stromů. Proto se ve společnosti ZEMOS rozhodli sáhnout ke změně pěstitelského tvaru. „V souvislosti s plánovanou investicí do samojízdných plošin Plukotrak jsme se rozhodli přejít na jiný pěstitelský tvar. Plošiny nám umožní využít vyšší pěstební tvar. Vybrali jsme si tvar s názvem SOLAX (z anglického solar axe = sluneční osa), který se více používá například ve Slovinsku a pochází z Francie. Výšku plodné zóny zvedneme až na 3,2 m. Využijeme tenkých letorostů, které se vahou ovoce převěsí do řádku a vytvoří tvar jakoby smuteční vrby. Plody by měly být dobře osluněné a vybarvené. Od nového pěstitelského tvaru si slibujeme výnos 50 - 60 t/ha, tj. o 1/3 vyšší než dosud dosahujeme. Novému tvaru chceme výhledově přizpůsobit všechny stromy. Počítáme však s tím, že bude nutné změnit způsob hnojení a listové výživy."
"Kapková závlaha je neodmyslitelnou součástí našich sadů, bez ní to nejde." To byla reakce Ing. Z. Jansty na otázku ohledně způsobu zavlažování. "Ačkoliv máme v areálu sadů místa s vysokou hladinou podzemní vody, tato klesá a my potřebujeme udržet stromy v optimální pohodě. Škodí jim i krátkodobý stres, který v našich podmínkách přichází koncem června, v červenci a srpnu, kdy je deficit srážek ve vztahu k potřebě stromů nejvyšší. Pouhé dva nebo tři týdny, kdy se vlhkost půdy nachází pod kritickou hodnotou, stačí k tomu, aby se to nepříznivě projevilo na výnosu, podílu výběru, vybarvení plodů, výnosu příštího roku a diferenciaci květních pupenů. Zavlažujeme přesto, že 50letý průměr srážek u nás je 528 mm. Ne vždy však prší v ten pravý okamžik."
V sadech Nosislav je instalována kapková závlaha Netafim. Po několika letech používání se upravuje i práce s ní. Voda není již dodávána pouze plošně, ale závlaha je řízena na základě měření půdních vlhkostí. K tomu slouží několik čidel VIRRIB, která jsou rozmístěna v sadech. Pravidelným měřením a vyhodnocením ve speciálním programu Závlahy získává Ing. Z. Jansta informace o potřebě vody. Nemá totiž cenu zavlažovat do zásoby. Potřeba vody se řídí především vegetační fází a množstvím listů a plodů na stromech. V průběhu roku se aplikuje zhruba 200 - 300 mm vody, včetně přihnojování kapalnými hnojivy. Závlahová soustava umožňuje dodávat i větší množství vody, některá období roku však nejsou na závlahu tak náročná.
Kapkovací hadice Netafim RAM je umístěna na spodním drátu drátěnky. Je to hadice s tlakovou kompenzací a to znamená, že rozdíl v dávkování na začátku a na konci závlahové linky je maximálně 5 %. Umístění hadice na drátěnce je přehledné, umožňuje snadnou kontrolu a údržbu. Jednoduchý je její proplach. Díky speciálnímu patentovanému kapkovači firmy Netafim nedochází k ucpávání kapkovačů a soustava pracuje velmi spolehlivě. Životnost závlahy je přizpůsobena životnosti sadu, tj. 15 let. Voda je čerpána z řeky. Silně znečištěná voda prochází dvěma stupni filtrace na filtrech s automatickým proplachem. Než opustí prostor čerpací stanice, rozhodne řídící počítač Galcon do které závlahové sekce ji pustí. Tento počítač může ovládat až 32 ventilů v několika programech. Zároveň řídí i přihnojování ze zásobní nádrže.
