Jedním z nejstarších pěstitelských družstev ve Francii je Les Landes, sdružujících od osmdesátých let 12 pěstitelů. Jestliže začínali s roční produkcí 10 000 tun, dokázali dodnes rozšířit produkci na 250 000 tun ročně.
Dodržování zásad platných pro integrovanou produkci jim umožňuje uchovat si pevnou pozici na trhu. Nastávají však potíže, vyvolané novými nařízeními EU, týkajících se zpřísněných požadavků na povolování používání chemických ochranných prostředků, jejich přeregistrování. Pro francouzské pěstitele se tak uzavírá možnost používání mořeného osiva, neboť nebudou mít k dispozici žádný vhodný přípravek.
Jaká je současná praxe tohoto úspěšného družstva? Těžištěm integrované produkce je široký osevní postup. Mrkev nepěstují po sobě dříve jak po pěti letech, střídají ji s kukuřicí, pěstovanou po čtyři roky v monokultuře. Mají k dispozici dobře drénované, písčitohlinité půdy, vhodné pro pěstování rané karotky i těžší hlinité humózní půdy, na nichž pěstují pozdnější odrůdy. Pravidelně se provádějí rozbory půdy nejen na obsah přijatelných živin a pH, ale i na přítomnost těžkých kovů. V průměru se používá ke hnojení 60 až 100 kg N/ha, 100 – 150 kg P2O5/ha a kolem 250 kg K2O/ha, přičemž draselná hnojiva se aplikují z důvodu zabránění jejich vyplavení do spodních vrstev půdy. Raná karotka se vysévá od listopadu do února pro sklizeň v květnu až červnu, podzimní v dubnu pro sklizeň od srpna do října. Ačkoliv se zdůrazňuje nutnost správného střídání plodin, přiznávají, že podzimní mrkev vysévají i po sklizni rané karotky v červnu až červenci, přičemž tyto porosty jsou určeny pro sklizeň během zimy. Zdejší klima dovoluje ponechání mrkve na poli, takže na rozdíl od severnějších oblastí Evropy se zde mrkev neuchová ve skladech. V pozdním podzimu se mrkev nahrůbkuje a podle potřeby trhu sklízí v průběhu zimy. Problémovým plevelem je ptačinec žabinec.
Proti plevelům používají herbicidů doasnex a linuron. Nejobtížnějšími plevely jsou merlíkovité, proti nimž se provádí druhý zásah ještě v květnu. U letních porostů bývá nutný zásah proti padlí, alternarii a cerkospóře. Snaží se snížit používání fungicidů záměrným výběrem tolerantnějších odrůd a závlahami. Problematické se stává dodržování zásad integrovaného pěstování mrkve za horkého a suchého léta, kdy je zapotřebí zvyšovat intenzitu závlah. Tím je podporován růst plevelů, které přerůstají porost mrkve. Velmi omezené možnosti výběru povolených herbicidů způsobují proto nemalé starosti pěstitelům, kterým nezbývá nic jiného nežli nasazení velkého počtu pracovníků pro mechanické hubení plevelů. Samozřejmě, že tím se výrobní náklady velmi výrazně zvýší, nehledě již na vysoké riziko poškození porostu.
Francie je největším evropským producentem mrkve. Valná část produkce, určené ke spotřebě v čerstvém stavu, prochází obchodními řetězci, které téměř bez výjimky vyžadují dodržování standardů kvality podle systému EUREP, čemuž odpovídají národní směrnice pro integrované způsoby pěstování. Ty se však neustále zpřísňují, takže se v podstatě stávají standardními a začínají se blížit zásadám, platnými pro organické pěstování mrkve. Podíl organicky pěstované mrkve na francouzském trhu nepřesahuje 2 % celkové nabídky. Podle stanoviska francouzské agentury pro normy jakosti potravin není organicky pěstovaná karotka ani zdravější ani chutnější. Nicméně požadavky obchodních řetězců směřují po nejrůznějších skandálech k podpoře větší důvěry spotřebitelů, což v případě karotky by mělo představovat produkt vylučující přítomnost jakéhokoliv množství zjistitelných residuí pesticidů. Nicméně se začíná již projevovat realističtější přístup i k otázkám tzv. zdravé výživy.
