Mnozí pěstitelé zeleniny zapojení do některého ze systémů ekoprodukce, zápasí s potlačováním plevelů a ochranou porostů proti škůdcům. Vysoká pracovní náročnost, stoupající mzdy a náklady vůbec při současném tlaku obchodních řetězců na stlačování odbytových cen nutí organické zelináře hledat takové praktiky, které by jim umožnily slušnou existenci.
Mnozí z nich jsou v tomto hledání úspěšní. Patří mezi ně i pan Willi Bolten, pěstující zeleninu na výměře 140 ha podle směrnic organizace Bioland v Dolním Porýní. Jeho patnáctileté zkušenosti svědčí o schůdnosti vyloučení používání průmyslových hnojiv a syntetických pesticidů i ve velkoprodukci zeleniny. Samozřejmě, že jen za jistých okolností: patří mezi ně příznivé stanovištní podmínky, což v oblasti dolního Rýna znamená lehké, hlinitopísčité hnědozemě, vysoké průměrné roční teploty (9,6 °C) a roční srážky ve výši 740 mm a možnost závlahy.
Hlavními plodinami jsou květák, fazole na lusky, hrášek na lusky, brambory, mrkev a zelí. Protože provozuje vlastní obchod, musí udržovat, byť v menším rozsahu, i bohatý sortiment zelenin pro tuto prodejnu.
Základem úspěchu je osevní postup, zajištující mnohaletý odstup od řazení stejných plodin po sobě. Dále vyloučení těch pozemků, na kterých se vyskytují nebezpečné půdní patogeny. Veškerou sadbu zeleniny si pěstuje sám (mimo květák, který nakupuje). Osvědčila se mu robustní, dobře otužená sadba z výsevních záhonů, které chrání sítěmi proti ptactvu nebo netkanou textilií. Vysévá přesným secím strojem tak, aby dosáhl hustoty jen 26 kusů rostlin na m2. Považuje kvalitní sadbu košťálovin za nejlepší prostředek ochrany proti květilce zelné. Košťáloviny, zejména zelí, vysazuje do brázdiček, což dovoluje při prvním plečkování zahrnout v nich vzcházející plevele. Udržení rostlin v optimálním růstu je záležitostí perfektivního zavlažování.
Dodržováním osevního postupu a důslednou likvidací hostitelských plevelů se mu daří chránit mrkev proti napadení háďátky, alternariovou skvrnitostí listů a rhizoktoniovou hnilobou kořenů. Proti housenkám na zelí nezasahuje, tvrdí, že povrchové škody nejsou závadou. U květáku používá přípravky na bázi Bacillus thuringiensis.
V organickém pěstování zeleniny se nesmí používat minerální zdroj dusíku. Ten musí dodávat zeleným hnojením s využitím bobovitých rostlin včetně ozimé vikve. Tu vysévá před zelím, hledá vhodnou krycí plodinu, neboť žito velmi rychle stárne. Zelené hnojení zapravuje mělce do půdy jednou operací současně s jeho rozmělněním řezačkou koncem května. Pod květák a zelí nestačí jen mělké zapravení vikve, musí dohnojovat ještě bobovým šrotem. Za tím účelem pěstuje bob na další pronajaté půdě. Hladinu dusíku vyrovnává na základě analýzy na N min´, výchozí hodnota se požaduje 60 kg/ha. Dohnojování bobovým šrotem je podle pěstitele rentabilní. V jeho podmínkách zvyšuje výnos průmyslového zelí z 85 t/ha na 120 t/ha. Kalkuluje, že 1 kg čistého dusíku v bobovém šrotu přijde jen na 6 DEM, což považuje za velmi levné.
Hlavní plodinou podniku je mrkev, kterou vysévá dvouřádkově s odstupem 110 mm na hrůbky. Předplodinou je cibule, rané brambory nebo obiloviny. Vyhýbá se pozemkům s nebezpečím výskytu háďátek nebo sklerotinie. Specialitou je tzv. „malíčková mrkev“. Namísto běžného výsevku 2 mil. semen/ha se vysévá 16 mil. semen/ha. Podmínkou úspěchu je samozřejmě prosévatelná půda, neboť se musí sklízet záhonovým vyorávačem. Udržení porostu mrkve v bezplevelném stavu není jednoduché: proto před výsevem opakovaně likviduje vzcházející plevele plošným zpracováním půdy. Další zákrok je velmi citlivý, neboť ničení vzešlých plevelů se posunuje těsně před vzcházení mrkve, do momentu, kdy se objevují první klíčky. Používá se plamenový agregát, zasahující plevele jen na vrcholu hrůbku, zatímco na bočních stěnách hrůbku se plevele ničí mechanicky plečkováním. Zdůrazňuje se nutnost pohotovosti kteréhokoliv zákroku. Proto mají jak secí stroje, tak plamenový agregát či mechanické plečky pracovní záběr 9 m. Včasný zákrok dovoluje používat při kultivaci vysoké pojezdové rychlosti, 8 – 13 km/h. Přes tuto péči je spotřeba práce na okopávku a pletí mrkve vysoká. Přiznává, že tyto ruční operace přijdou asi na 1500 DEM/ha.
Při pěstování zelí nepoužívá rovněž žádné herbicidy, systém nedovoluje ani používání dusíkatého vápna. Proto jsou všechna opatření cílena na co nejrychlejší zapojení porostu – počínaje použitím silné, zdravé sadby, přes závlahu a kultivaci. Snaží se rovněž o to, aby cílenější kultivací zcela vyloučil u zelí potřebu ruční okopávky.
Velké praktické zkušenosti, neustálé hledání nových cest a úspěšnost tohoto podnikání vedly v roce 1994 k vyhlášení podniku pana Boltena jako vzorového, podporovaného zemským ministerstvem zemědělství i Evropskou unií.
Větším problémem nežli samotné pěstování zeleniny se stává její efektivní odbyt. Pouze 10 % vlastní produkce prodává ve svém obchodu, kde nabízí širokou škálu dalších ekologických produktů včetně mrazírenských výrobků. Obchod je v areálu statku, což umožňuje kupujícím přímo sledovat jeho provoz. Průmyslovou zeleninu nabízí jak ve SRN, tak belgickým nebo nizozemským firmám. Větší starosti působí odbyt konzumní zeleniny. Již v roce 1993 proto založilo 13 organických zelinářů společnost „Rheinlandhöfe GmbH“ se sídlem přímo na velkotržnici v Bonnu-Roisdorfu. Celkem tyto podniky pěstují ekologicky zeleninu na ploše 500 ha. Spojení v odbytu se ukázalo přímo existenční nutností v nynější době, kdy sílí tlak obchodních řetězců na stlačování odbytových cen.
