Děčínská kotva - to je mistrovství floristů České republiky. Tématem letošního již 32. ročníku této soutěže, která se uskutečnila 14. a 15. května, byla Růže, královna květin. Mistryní České republiky ve floristice v kategorii seniorů pro rok 2003 se stala Hana Šebestová. Titul Mistr České republiky ve floristice v kategorii juniorů získal Jaromír Kokeš.
Republikové mistrovství je vyvrcholením práce mnoha floristů. A letošní téma bylo poměrně složité a svazující. Skleníkové růže jsou těžce zpracovatelným materiálem, tvrdým a drahým, zato krásným. Jiné jsou růže zahradní s přirozenou měkkostí až splývavostí. I zadání jednotlivých úkolů nebylo snadné. Tři disciplíny nazvané Svatební kytice z živých růží a přízdoba, Královna květin stokrát jinak a Překvapení byly shodné jak pro seniory, tak juniory. Čtvrtým, venkovním úkolem byla pro juniory Přízdoba deštníku živými květy, senioři zpracovávali téma Růže a voda.
Již po několik let souběžně probíhá i soutěž v přízdobě a aranžování osob, letos to byla přízdoba osob pro slavnostní příležitost, použitelná pro ples, svatbu, divadlo apod. a přízdoba pohádkových bytostí.
Noví mistři České republiky
Mistrovství republiky ve floristice je vždy velkým bojem. Zejména mezi juniory se objevují nové talenty. Letošní mistrovský juniorský titul získal Jaromír Kokeš ze SZaŠ Mělník, odkud byl i celkově druhý Zdeněk Kupilík. Na třetí místo se dostal Robert Bartolen z Piešťan, který měl dobrý vzor v Ivanu Bednárikovi, soutěžícím již mezi seniory.
Hvězdné obsazení seniorské soutěže nemělo v historii mistrovství obdobu. Vedle sebe se postavilo několik mistrů republiky a floristů, kteří se umisťovali v jednotlivých disciplinách na předních místech. U pracovních stolů jste mohli potkat Petra Kopáče (Mistr ČR ve floristice za rok 2002), Hanu Šebestovou (Mistr ČR ve floristice za rok 2000), ale i mnoho dalších – Ivana Bednárika, Lucii Kulmanovou, Petra Matušku, Ing. Marii Bittnerovou, Milana Dopitu, Ing. Jiřího Martínka, Ing. Václavku Lojdovou, Pavla Hrušku nebo Doris Ludwigovou … Každý byl vynikající, každá z jejich prací přinesla určitý nový prvek. Hana Šebestová z Hrádku u Sušice obhájila svůj titul z roku 2000.
Jak se hodnotilo
Odborná porota složená z předních floristů a aranžérů měla velmi těžkou práci. Dvě komise čítající po sedmi členech hodnotily, počítaly, porovnávaly … Opravdu jim nebylo co závidět. Každý člen hodnotil soutěžní práce samostatně, počet bodů se v závěru sečetl a získalo se tak celkové hodnocení hotové práce. Bodoval se však nejen její celkový dojem, estetika, čistota zpracování a kreativita, ale během soutěže i připravenost materiálu, technika a postup práce.
Soutěžící byli vedeni pod číslem, pod kterým odevzdávali i své práce. Po zveřejnění výsledkové listiny byla vyhrazena jedna hodina na možnost podání protestu v písemné formě předsedovi komise.
Soutěžní disciplíny
Vedle standardních disciplín se vždy zadává jedna pro každou skupinu, která se odehrává venku v parku, před zraky nejen komise, ale i hostů a náhodných diváků. Pro juniory byla vybrána přízdoba deštníku živými květy a seniorům byla zadána úloha na téma Růže a voda. Snad tato zvolená témata přivolala změnu počasí, takže vody bylo více než dost, i ty deštníky se opravdu hodily.
Téma Růže a voda vyprovokovala mnohé soutěžící k přípravě konstrukcí, z nichž některé dosahovaly opravdu pozoruhodných, nicméně povolených rozměrů 150 x 150 cm. Překapávající voda, voda jako perpetum mobile (po zatáhnutí za lanko), akvária, kde vedle růží pluly i živé ryby, použití umělého sněhu a další.
Kreativita či kopie
Od soutěžících, kteří se zúčastňují mistrovství republiky, se vyžaduje vysoká profesní zručnost a kreativita, nové nápady a ztvárnění materiálu. Některé práce všechny tyto znaky nesly, ale vyskytly se i napodobeniny výtvorů zahraničních autorů, již uveřejněných v některém z odborných časopisů. Snad jen v odlišných barvách. Možná, že tyto perfektně zpracované práce by bylo vhodné hodnotit nižším počtem bodů. Vždyť opis není originál.
Překvapení
Každoroční Překvapení od firmy Hoegewoning je hodinou pravdy. Málokdo umí zpracovat materiál, o kterém dopředu nic neví a neví ani, na jaké téma ho bude muset použít. Letošní Překvapení bylo opravdu milé. Krabice s krásným materiálem, kde opět hlavní slovo měly růže, byl krásný, dobře tvárný. Dárková kytice, tak znělo zadání, dávalo široké možnosti, které se také v pracích objevily. Ovšem jednou z důležitých podmínek bylo použít 65 až 70 % všeho materiálu a zbytek nechat v krabici. Jak jednoduché, ale jak složité při práci.
Z recese k soutěži
Jako recese začínalo předvádění modelů vážných nebo nevážných, z nichž se zakrátko stala regulerní soutěž. Letos poprvé však modely hodnotila pouze laická komise, asi na škodu technicky propracovaných modelů. Jedničkou mezi pohádkovými bytostmi byl model Marie Hynkové – Sněhurka a sedm trpaslíků, kteří dostali do varu celý sál. Mezi společenskými modely se jako první umístil model Pavla Hrušky – černé společenské šaty s bílou přízdobou doplněné Gloriosa a pohárem ze stříbrného drátku.
Pohled pozorovatele
Během soutěže nebyl povolen přístup mezi soutěžící, takže většina doprovodných – podpůrných týmů byla na galerii a práce sledovala z ptačí perspektivy. Byl to pohled zajímavý a ledacos odhalil, nejvíce u Překvapení. Na soutěžních stolech měly zůstat hotové práce, v krabicích nepoužitý materiál a jen byla škoda, že na místě nebyly ponechány i odpadové pytle. Před uplynutím daného času někteří účastníci likvidovali nepoužitý materiál do odpadků a ten, který vraceli do krabice, poškodili. Doufám, že to bylo způsobeno psychickým napětím, jinak by se to mohlo nazvat podvodem či vandalismem. Možná, že by to bylo jinak v případě, kdyby si museli materiál sami kupovat.
Na konec napětí opadlo a po večerním vyhlášení vítězů se „soupeři“ mezi sebou dobře bavili, rozebírali jednotlivé práce a poukazovali na výjimečně dobré, nebo i na jednotlivé detaily. Počasí sehrálo důležitou roli, bohužel zápornou. Po vedru se dostavilo „období dešťů a chladu“ a tak to chvílemi venku vypadalo, že jedinou záchranou bude horký čaj a teplá kamna. Tak jako vždy při soutěžích, mnozí odcházeli spokojení, jiní již méně. Ale vzdávat se nemínil nikdo. Již dnes si plánují odvetu na příští 33. ročník, ročník označený magickým číslem.
