Někteří čelní představitelé německého zelinářství jsou toho názoru, že situace v povolování ochranných prostředků se natolik zhoršila, že se pomalu stává legální pěstování řady druhů zeleniny sotva možným.
Zvláště, když k tomu ještě se přidávají velmi striktní požadavky na omezení používání ochranných prostředků v kontrolovaném (integrovaném) zelinářství. Proto vzrůstá zájem
o využití moderních způsobů hubení plevelů fyzikálními metodami. Mezi ně náleží jak mechanické,
tak termické a zvláštní metody (včetně např. mulčováni). Vědecké středisko pro výživu, využití půdy a prostředí technické univerzity v Mnichově pracuje na optimalizaci stávajících a vývoji nových fyzikálních metod hubení plevelů od roku 1990 s orientaci na polní zelinářství.
Celý problém pojímá komplexně, mezi jiným se zřetelem ke způsobu zpracování půdy, dodržování polní hygieny, zařazováni meziplodin a správného střídání plodin. Za další požadavek považuje sjednocení řádkové vzdálenosti příbuzných plodin v rámci podniku. Kritériem vhodnosti příslušné metody fyzikálního boje je spolehlivá účinnost, vysoký plošný výkon, snížení spotřeby ruční práce, ochrana půdy nebo dokonce její zlepšení, minimalizace nezpracované plochy, nízká spotřeba energie, možnost širokého využití používaného prostředku a ekologická únosnost. Těmto požadavkům více či méně podle dosavadních výsledků zkoušek DLG vyhovuje řada mechanických nebo termických druhů nářadí, z nichž mnohé jsou již vybaveny automatickými systémy ovládání.
Patří mezi ně i zdánlivě kuriózní řešení mechanického pletí polní zeleniny, tzv. housenkové lože (Liegeraupe) firmy Kress and Co., Tamm. Obsluha uvolněně leží na pomalu se pohybujícím loži
(1 km/h) umístěném na pojízdném housenkovém podvozku, jehož pohyb je ovládán nohami obsluhy, používající k ničení plevelů ruční plecí drátovou motyčku.
Velmi známá švýcarská firmy Bärtschi~FOBRO nabízí řadu pracovních orgánů na plečkování řádkových kultur - od klasických radličkových až po prstové či pročesávací. Podobných řešení existuje již celá řada. Jednotliví výrobci se snaží o dosažení co největší flexibility, používají jak pevné, tak pružné plastové prsty a dbají zvláště na přesnost možnosti vedení nářadí v řádcích s cílem ošetřit bez poškozeni kultury co největší plochu a minimalizovat šířku ochranného ostrůvku. Proto jsou to druhy pracovních orgánů pleček vhodné zvláště pro ničeni plevelů v raných vývojových stadiích na počátku kultury.
V nabídce firmy Bartschi nadále zůstávají rotační kartáče určené pro kypré a lehké půdy. Ničí plevele však jen v řádcích, které jsou před poškozením chráněny tunely o výšce do 33 cm.
Novinku, které byla vyznamenána cenou za inovace ve Wageningen roku 2001, předvedla firma Christiaens, Belfeld, NL. Mechanicky plecí stroj je vybaven osami rotujícími v podélném směru k řádkům. Jsou opatřeny tenkými hřeby, které dokáží vyplet z řádku kultury plevele, které jsou méně pevněji spojeny s půdou jako plodina. Nářadí je určeno především k pleti póru, cibule, mrkve a řepy.
U plodin s rozetovým očistěním by docházelo při rotováni hřebů k poškození listů, Tato novinka je s úspěchem testována v nizozemských výzkumných ústavech.
Jinou alternativu nabízí kombinovaná plečka, jejíž první sled pracovních orgánů je tvořen pasivními noži a druhý sled rotujícími klecovými válečky, které mělní hroudy a separují plevele od ornice. Rotační orgány lze plynule ovládat regulovanými otáčkami. V praktickém nasazení i ve zkouškách ve Švýcarsku vykázala tato separační plečka velmi dobrou účinnost. Na rozdíl od klasických radličkových pleček má separační plečka mnohem širší možnost nasazení. Pracuje uspokojivě i za vlhčích podmínek a při vyšších plevelech.
Práci obsluhy usnadňuje automatické vedení nářadí-pleček pomoci elektronického zařízení dánské firmy ECO-DAN A/S, DK, Kvistgaard. Kulturní rostliny jsou od plevelů rozlišovány pomocí
kamery. Zařízení dokáže naprosto exaktně vést plečku v řádku i při pracovní rychlosti 12 km/h při nasazení plečky se záběrem tři záhonů. Na podobném principu pracuje i zařízení německé výroby (Vysoká odborná škola Osnabrück). Je však určena k hubení plevele v řádcích zeleniny. Pracovní orgány plečky (osmiřádkové) rotuji nad řádky, spouští se do pracovní polohy, jakmile senzor nalezne v řádku plevel. Naproti tomu blíží-li se kulturní rostlině, vykloní se. Plevele v řádku souřadně ničí radličková plečka. Nadějnou modifikaci tohoto nářadí je i plečka vyvíjená společně univerzitou v Hannoveru a Ústavem zahradnické techniky IMAG ve Wageningen.
Ve stadiu prototypu je pneumatické zařízeni Pneumat univerzity v Paderbornu. Stlačený vzduch je přiváděn dutou radličkou do hloubky jednoho až dvou centimetrů vlevo a vpravo od řádku. Méně hluboko zakořeněné plevele jsou vyfouknuty, zatímco hlouběji zakořeněné zůstanou stát. Podle dosavadních zkušenosti nářadí může uspokojivě pracovat především při výskytu malých plevelů, ale i na vlhčích půdách.
Přežívá stále i termické hubení plevelů. Pro polní zelinářství nabízí velmi známá firma Möschle z Durbachu různá propařovací zařízeni. Problémem stále zůstává totální zničení jak
škodlivých, tak užitečných organismů. Proto ve druhém sledu se provádí tzv. znovuoživení půdy použitím půdního aktivátoru na bázi kompostu, obsahujícího žádoucí mikroorganizmy. Ty mají schopnost se pomnožit bezprostředně po propaření půdy, takže tato může být osázena bez jakékoliv čekací lhůty.
I když používání plamene je stále spojeno s velkou spotřebou energie. hledají se způsoby dokonalejšího zařízení, jež by tuto náročnost snížilo a zároveň umožnilo širší možnost nasazení.
Nové principy, používající pásový aplikátor, dovolují jak sníženi spotřeby energie, tak zvýšení pojezdové rychlosti a pracovního záběru. Principu infračerveného zářeni k hubeni plevelů,
zejména ve chřestovnách, využívá firma Gorgen Consulting, Kolín n.R.. Toto zařízení pracuje s vlnovou délkou 780 - 1000 nanometrů.
Zatím se najde sotva druh nářadí, který by mohl splňovat požadavky účinného a výkonem uspokojivého ničení plevelů v zelenině. Různorodost pracovních podmínek, značné množství kultur, dynamika vývoje plodin i plevelů a další okolnosti komplikují zavádění speciálních druhů nářadí. Nicméně i zde vývoj směřuje k širší automatizaci, zavádění nářadí se širším pracovním záběrem, dovolujícím používáni větší pojezdové rychlosti a tím i dosahování uspokojivých plošných výkonů. Stále ale bude hrát roli nákladovost mechanického hubení plevele ve srovnáni s ruční okopávkou a pletím, samozřejmě že se zřetelem k dostupnosti pracovních sil.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den,
prosím o zaslání kontaktu (výrobce) nebo referencí ohledně "termických pleček" používaných pro regulaci plevelů v zelenině. Mám zato, že metody a technologie těchto termálních pleček po více jak 20ti letech natolik postoupily, že je efektivní je pro některé případy hubení plevelů v zelenině úspěšně použít. Rád bych vaší informace využil při návštěvě TECHAGRA, kde věřím, že nějakého výrobce těchto pleček najdu, popř. získám nějaké podrobné informace k této problematice.
S pozdravem
Ivan landa