Charakteristika rostliny
Habr obecný roste volně v přírodě i u nás. Habr je typickou dřevinou vlhčích středně těžkých půd, i když jej nalezneme na půdách lehčích a na sušších stanovištích. Stromy charakterizuje šedá hladká kůra.
Hojně rostou po Evropě, v severní a střední Americe a ve východní Asii. Volně v přírodě se vyskytuje asi 35 druhů. Zahrnují opadavé stromy, někdy jen keře.
Habr je dřevina lesní a současně se využívá jako okrasná dřevina nebo keř v zahradnictví a okrasném sadovnictví.
Habr obecný se vyznačuje pravidelně stavěnou košatou široce vejčitou korunou. Listy jsou vejčité, střídavé, s výraznou žilnatinou, po kraji pilovité. Listy jsou sytě zelené, na podzim se vybarvují do zlatožluta. Habry jsou jednodomé, vytvářejí samčí i samičí jehnědy. Kvetou v dubnu až květnu. Plod je drobný oříšek s výrazným trojlaločným blanitým křídlem. Výrazně hladký, poměrně štíhlý kmen pokrývá stříbřitě šedá kůra. Elegancí kmene se mu vyrovnají pouze buky. Volně dorůstá kolem 20 m. Kořenová soustava je bohatá, stromy dobře kotví v půdě.
Habituální typ fastigiata je stromovitého vzrůstu, koruna je štíhlá a přísně kuželovitá. Vzhledově je koruna jemná, ale současně hustá a neprůhledná. Působí hladkým, jakoby splývavým dojmem.
Nároky na pěstování
Optimální podmínky pro habr představuje slunečné stanoviště s vlhčí hlinitou až středně těžkou půdou. Velmi dobře se však přizpůsobí i různorodým podmínkám, roste i v polostínu a stínu, na půdách sušších a lehčích. Nesnese pouze silně výsušné jižní svahy. Dočasně snese i zaplavení. Výborně snáší řez. Hojně se využívá na živé stříhané ploty, které pravidelně řežeme v předjaří a udržujeme pravidelným řezem v průběhu vegetace
Velmi dobře roste i v místech se znečištěným ovzduším, hodí se do městských aglomerací. Habr vysazujeme v bezlistém stavu v předjaří a na podzim. Nemá žádné zvláštní nároky na ošetření. Netrpí chorobami a škůdci. Starší exempláře špatně snášejí přesazování.
Habry pro výsadby najdeme prostokořenné i v kontejnerech. Prostokořenné sázíme podle možnosti ihned do předem kvalitně připravených výsadbových rýh. Kořeny před výsadbou dobře namočíme a sestřihneme. Po výsadbě stěnu zkrátíme řezem. Zejména mladé živé ploty pečlivě udržujeme v bezplevelném stavu. Velmi se osvědčila nastýlka, která také zabezpečí lepší hospodaření s vláhou. V žádném případě jej nelze použít do vegetačních nádob.
Použití
Habr obecný ’Fastigiata’ se uplatňuje jako solitérní dřevina. Dále se používá v malých skupinách a kulisách a tvarují se z něj stěny. Tato odrůda byla vypěstována před rokem 1883. V mládí se vyznačuje úzkým pravidelným pyramidálním růstem, v dospělosti se do stran rozšiřuje. Kromě využití jako solitéra patří mezi základní dřeviny pro živé ploty. Přesto, že habr řadíme mezi opadavé dřeviny, zachovává si svůj půvab i v zimním období. Listy se na podzim vybarvují do zlatožluta a mírně zkroucené většinou zastávají na dřevině až do jara. Ve středních polohách výborně nahrazuje některé choulostivější dřeviny, které již zde mohou namrzat.
Kromě olistění u solitérních strom se v raném podzimu přidává i estetické plodenství.
Habr patří mezi nepostradatelné dřeviny zahradní architektury. Používá se od nejstarších dob a rozsah použití je velmi široký. Pomineme-li lesnickou praxi, kde se zařazuje do pravidelních lesních porostů, lze jej využít od malých soukromých zahrádek, přes veřejnou zeleň, až po úpravy v krajině. Solitérní habry se také hojně využívají v pravidelných sadovnických kompozicích. Najdeme je například v přísných barokních zahradách, v parterech historických zahrad i jako pohledové dominanty v blízkosti budov, vchodů a schodišť. Nejčastěji se využívá jejich pyramidální podoba, která se ještě dotvaruje pravidelným řezem.
V současnosti habr prožívá svoji renesanci, především jako plotní dřevina. Na mnohých místech jej svého času zcela zbytečně vytlačil snadno dostupný ptačí zob. Ploty z něj rychle dorůstají, ale nikdy nedosáhnou pevnost a eleganci habrové stěny. Husté a pravidelné větvení využívají rádi také ptáci pro hnízdění.
Barevně odlišeným listem se vyznačují některé odrůdy habru obecného. Habr obecný ’Variegata’ má žlutopestré listy, bělavě pestré nabízí ’Albo-variegata’ či ’Marmorata’ a při rašení má načervenalé listy odrůda ’Purpurea’. Z dalších odrůd habru je pozoruhodná např. ’Pendula’, která má nízký vzrůst a do stran široce rozprostřené větve.
