Zasáhne direktiva 94/62/EC i do života zemědělců a zahradníků? Mají se zajímat o tuto problematiku? Jistěže ano. Vždyť například mezi ovocnáři a zelináři se pohybují miliony obalů ve formě PE přepravek nebo podobných obalů, dále je to velké množství velkoobjemových beden. Podíváme-li se na trh, zjistíme, že mnoho pěstitelských organizací finalizuje svoji produkci a dodává do malospotřebitelské sítě balené ovoce a zeleninu. Může jít o balení do odnosných tašek z různého materiálu, kartonových přepravek, podložních misek či smrštitelných fólií.
Takže dnes před podniky stojí hned několik problémů.
Vybrat ten nejsprávnější obal, který bude rotovat mezi supermarkety, odbytovými družstvy nebo sklady a který zároveň splní vysoké požadavky kladené EU. Zatím není vyřešena otázka, jaké obaly a od kterého výrobce to budou, ale že nepůjde o malé finanční částky, vědí již dnes všichni informovaní.
Vybrat atraktivní obaly pro malé hmotnosti, které půjdou do spotřebitelské sítě přímo a které budou nakupovat koneční spotřebitelé. Obaly opět musí splňovat mnoho předpisů, ale také ty o odpadech, o minimálním zatěžování životního prostředí a jejich lehké degradaci či recyklaci.
Všechny organizace, které spadají pod registraci, evidenci zpětného odběru, využití recyklace obalových odpadů (výrobci obalů, dovozci obalů, výrobci baleného zboží, distributoři baleného zboží a maloobchod) musí mít podepsanou smlouvu o sdruženém plnění s autorizovanou organizací, kterou je v současné době pouze Eko-Kom, autorizovaná obalová společnost.
Direktiva 94/62/EC
Tato direktiva má za cíl harmonizovat národní obalovou legislativu. Na jedné straně má preventivně snižovat dopady na životní prostředí způsobené obaly a obalovými odpady, na druhé straně má zabezpečit vnitřní trh tak, aby nedocházelo ke vzniku bariér pro obchod a deformacím a omezování volné soutěže.
Dodatek č. II k direktivě 94/62/EC o obalech a obalových odpadech stanoví základní požadavky, které musí splňovat veškeré obaly uváděné na vnitřní trh uvnitř evropského ekonomického sektoru:
hmotnost obalu a jeho objem musí být minimalizován až na úroveň nezbytně nutnou k zajištění bezpečnosti a přijatelnosti baleného výrobku,
škodlivé a jiné součásti obalů musí mít na konci svého upotřebení minimální dopad na životní prostředí,
obal musí být vhodný pro materiálovou recyklaci, energetické využití nebo kompostování, anebo pro opakované použití, pokud jsou pro opakované použití určeny.
Vzhledem k nesmírnému množství typů obalů a možností jejich využití i likvidace, které se musí brát do úvahy, experti z CEN (Evropská komise pro normalizaci) se rozhodli pro řízený systémový přístup, který je zaměřený na nepřetržitou snahu zlepšit environmentální charakteristiku obalů uváděných na trh.
Normy CEN budou poskytovat v oblasti obalů a životního prostředí praktické instrukce, jak mohou být základní požadavky vykládány a implementovány, čímž zaručí, že vývoj bude věnovat neustálou pozornost zlepšením týkajícím se životního prostředí, stejně jako vkládání přidané hodnoty do rozvíjejícího se evropského jednotného trhu pro obaly a balené výrobky.
Každá firma, která má co do činění s obaly a balenými výrobky a která vstupuje na evropský trh, je normami dotčena, z čehož vyplývá nevyhnutelnost jejich porozumění, včetně důsledků z nich vyplývajících.
Nevyčkávat, ale zapojit se
Stávající direktiva EU požadovala, aby se stanovily nové cíle pro dosažení využití a recyklace obalů v průběhu druhé pětiletky, počínaje 1. červencem 2001. Časový rozvrh však nebyl dodržen a termín se posunul až na konec roku 2008. Deset členských států, které přistoupí k Evropské unii příští rok a pro které budou platit stejné cíle, bude moci uplatnit žádost o individuální odklad dosažených cílů.
Jak tato diskuse dopadne? Můžeme předpokládat, že se zvýší cíle pro recyklaci a využití obalů, zavedou se cíle pro jednotlivé obalové materiály a vyladí se definice.
Jaké budou náklady spojené s financováním využití a recyklace obalových odpadů podle schématu EU pro kandidátské země? Předpokládá se, že nejnižší hranice ročních nákladů bude kolem 75 mil. eur a nejdražší systém bude vyžadovat 1,5 mld. eur za rok. Proto je nutné zapojit již dnes firmy v kandidátských zemích do tohoto vývoje a nevyčkávat, protože příští rok by mohly zjistit, že je již pozdě na nějaké zásahy a nezbude nic jiného, než platit.
