Má domov v Evropě, kde je velmi běžnou vytrvalou, často až plevelnou bylinou. U nás je rozšířená ve dvou plemenech: subsp. glabriuscula a vzácnější subsp. hirsuta.
Jako skalnička či trvalka (půdní kryt) se tento popenec používá jen vzácně. Cílevědomější zušlechťování nepřichází zatím v úvahu. Vrchní zahradník v Kyjovicích na Moravě J. Bayer podchytil a rozmnožil bělavě pestrou odchylku, kterou označil jménem Glechoma hederacea foliis albo-variegata a M. Fulín ji popsal r. 1900 jako „...znamenitý protějšek ku oblíbené formě žlutě pestré, od níž se liší bíle pomalovanými listy...“ (Česká Flora, č. 2, str. 21 - 23). V nám dostupné literatuře se o žlutopestré formě tohoto popence nenachází žádná zmínka, ale v publikaci „Unsere Freiland-Stauden“ od Silva Taroucy a C. Schneidera z r. 1927 se popisuje var. variegata s bělavě skvrnitými listy a doporučuje se jako pokryvná rostlina podobně jako zběhovec (Ajuga reptans). Dnes se asi již nezjistí, zda uvedení autoři popisovali po 27 letech právě Bayerův popenec nebo stejnou odchylku objevenou a podchycenou někým jiným.