K nejvíce pěstovaným druhům kořenové zeleniny patří mrkev, celer, petržel a méně již pastinák z čeledi miříkovitých, ředkev, ředkvička, vodnice a tuřín z čeledi brukvovitých a červená řepa z čeledi merlíkovitých.
Choroby mrkve, petržele a pastináku
Příznaky bakteriálních chorob se mohou vyskytovat na všech částech rostliny a k největším škodám dochází, jsou-li postiženy užitkové části tj. kořen a u semenných porostů také květní orgány.
Bakteriální spála, původce Xanthomonas hortorum pv. carotae.
Ve starších pracích je uváděna jako X. campestris carotae. Škodlivost této bakteriózy se projevuje v průběhu vyšších teplot 25 – 30 °C a za mokra. Kromě listů, kde způsobuje listovou skvrnitost, postihuje také řapíky, stonky, květní části i kořen. Bakterie se nacházejí na povrchu nažek a tudíž jsou přenosné osivem.
Ochrana: Dezinfekce semen mořením osiva omezuje výskyt bakterióz.
Měkká hniloba kořene mrkve může být způsobena bakteriemi: Erwinia carotovora subsp. carotovora, E. chrysanthemi, a Pseudomonas viridiflava.
Symptomy. Napadené kořeny v půdě nebo ve skladu mohou být za příznivých podmínek pro patogena během několika málo dnů úplně rozloženy. Skladované ztráty bývají od 3 – 5 %, ale mohou dosahovat až 40 %. Tato bakteriální hniloba způsobuje největší ztráty a začíná se objevovat již před sklizní v zamokřené půdě a to buď od vrcholu kořene (např. léto 2002 v téměř v tekoucí formě), nebo od báze listů. Stejný původce měkké hniloby postihuje celer, petržel a pastinák.
Na lehkých alkalických půdách a v suchých letech se objevuje strupovitost, původcem je Streptomyces sp. a také nádorovitost na povrchu kořenů mrkve, u které je původcem Agrobacterium tumefaciens).
Kavernové poškození kořene mrkve způsobuje jak bakterie (Clostridium spp.), tak i Pythium spp. ve formě mírně v padlé okrouhlé skvrny, která se zpravidla vodorovně protahuje.
Ochrana. Zmírnění poškození lze dosáhnout pěstováním mrkve v úzkých zvýšených hrůbcích, kde dochází k lepšímu provzdušnění povrchové části půdy, oproti výsevům do roviny. Také moření osiva se doporučuje. Dále se doporučuje používat odrůdy, které nejsou citlivé na kavernové poškození a dodržování osevního postupu.
Černá hniloba mrkve a pastináku „alternariová“ je způsobena houbami:
Alternaria dauci, A. radicina, (syn.Stemphylium radicinum a to podle místa výskytu.
Symptomy. Drobné skvrny se objevují na listech a později i na kořenech se vytvářejí povrchové skvrny a to hlavně v místě, kde jsou jizvy od kořínků a později v korunkové části kořene. Napadené pletivo je černě zbarvené a zřetelně odlišitelné od zdravého pletiva. Dobře se dá determinovat mikroskopicky podle konidií.
Biologie. Původce choroby je přenášen osivem a také přežívá v půdě na napadených posklizňových zbytcích rostlin.
Ochrana. Používat k výsevům osivo ze zdravých rostlin a dále se doporučuje moření osiva mrkve po několik hodin v teplé fungicidní lázni. Toto moření snižuje napadení kořenů mrkve alternariózou. Napadené posklizňové zbytky ihned po sklizni zaorávat. Dodržovat osevní postup včetně celeru a pastináku.
Povrchová plíseň a hniloba mrkve a pastináku způsobená houbami: Chalaropsis thielavioides a Thielaviopsis basicola.
Vyskytuje se v mírném pásmu včetně ČSR na mrkvi.
Symptomy. Obě houby vytvářejí podobné příznaky. Nejdříve se objevuje jemný bělavý myceliový povlak na kořenech, který zešedne a mění se v prášek. U C. thielavioides příznaky jsou zřetelně černé a hniloba probíhá povrchově a výskyt může zásilku či skladovanou mrkev z cela znehodnotit.
Biologie. Obě houby přežívají na posklizňových zbytcích v půdě a kořenová zelenina je jimi kontaminována a nastanou-li ve skladu teplé a vlhké podmínky, houby se silně roznožují a tvoří se hyalinní endokonidie a později i tmavé silnostěnné makrokonidie ( do textu vložit pérovku s názvem: Povrchová plíseň a hniloba mrkve a pastináku Thielaviopsis basicola: mycelium, endokonidiofór se tvořícími endokonidiemi a mnohobuněčné chlamydospory ).
Ochrana. Zajistit sklizeň a posklizňovou úpravu bez povrchového poranění kořene, aby se předešlo druhotným infekcím a skladovat při teplotě pod 5 °C, kdy původci plísně přestávají růst, obzvláště u baleného produktu ve folii. Fungicidní ošetření je téměř neúčinné.
Bílá hniloba „angl. Crater Rot“ je způsobená Athelia arachnoidea a její sklerociovou formou Rhizoctonia carotae.
Vyskytuje se pouze u skladované mrkve za vysoké vlhkosti a nevyskytuje se v běžných nechlazených skladech.
Symptomy. Projevuje se chomáčovitým bílým myceliem až po několika týdenním skladování (2-3 měsíce) ve studených skladech. Pod chomáčovitým myceliem se objevují kráterovité jamky. Stářím bělavé mycelium hnědne a uvnitř lze pozorovat tmavě hnědá, 1-3 mm velká sklerocia.
Zdrojem infekce jsou sklerocia v půdě a stopkovýtrusné hymenium na odumírajících listech mrkve, produkující basidiospory. V některých případech mohou být také zdrojem myceliem zamořené dřevěné přepravky. K silnému rozvoji tvorby chomáčovitého mycelia se daří za podmínek, kdy dochází k orosení povrchu skladované mrkve ve skladu.
Ochrana. Použití fungicidů je téměř neúčinné a ochrana závisí spíše na preventivních metodách ochrany. Předně jde o fytosanitární opatření ve skladech a u technického zařízení skladu sloužící k manipulaci se zbožím ve skladu. Cílem je udržet stále stejnou teplotu skladování, aby nedocházelo ke kondenzaci vzdušné vlhkosti na skladovaném produktu, protože při orosení mrkve nastává intensivní tvorba chomáčovitého mycelia. Skladovaná balená mrkev v polyethylenu lépe odolává dehydrataci.
Hniloba způsobená plísni šedou
Původce Botryotinia fuckeliana a to její anamorfa Botrytis cinerea.
Symptomy. Je to nejčastější hniloba ve skladech kořenové zeleniny, kde se projevuje rozdílně u rezistentních odrůd vůči plísni šedé tmavě hnědým až černým plísňovitým myceliem, zatímco u náchylných odrůd dochází nejprve k vodnatění pletiva na povrchu kořene, postupně se kořen stává kožovitým a pak teprve dochází k růstu mycelia na jeho povrchu.
Biologie. Patogen přezimuje myceliem na napadených posklizňových zbytcích, kde se tvoří konidie a drobná sklerocia, která přezimují v půdě. Při sklizni dochází ke kontaminaci povrchu kořene konidiemi a místem infekce jsou místa poranění a někdy i lenticely.
Ochrana: Den před sklizni se doporučuje porost ošetřit účinným fungicidem ze skupiny dikarboxymidů. Posklizňové praní mrkve zbavuje kořeny zbytků půdy, která je hlavním zdrojem infekce plísni šedé. V některých zemích je povoleno použití posklizňových fungicidů obzvláště pro dlouhodobé skladování v chlazených skladech.
Skládková hniloba způsobená houbou Rhizopus spp.
Symptomy. Vyskytuje se v průběhu transportu a skladování mrkve za zvýšené teploty 25 až 30 °C ve formě šedohnědého mycelia a tvorbou viditelných sporangií v myceliovém povlaku. Hlavní ochrana proti výskytu této hniloby je chlazení při přepravě mrkve a v průběhu skladování.
Bílá hniloba Corticium rolfsii, anamorfa. Sclerotium rolfsi a vodnatá měkká hniloba mrkve a pastináku Sclerotinia minor tvoří drobná sklerocia 1 – 3 mm, netvoří konidie a askospory, kdežto Sclerotinia sclerotiorum tvoří sklerocia 2 – 20 mm dlouhá a z nich vyrůstají na stopečkách apothecia, ve kterých se tvoří pohlavní askospory, kterými se rozšiřuje do okolí a způsobuje nové infekce listů a stonků na více jak 300 druzích hostitelských rostlinách.
Symptomy. Obě houby tvoří podobné příznaky ve formě bělavého povrchového mycelia a slouží k přezimování. Některé kmeny S. sclerotiorum rostou již pří 0 °C a ve skladech se podílejí na mokré hnilobě kořenů.
Ochrana. Vyrovnaná výživa a vyžaduje se vyhýbat nadměrným jednostranným dávkám dusíku a naopak doplnění draslíkem se podporuje tvorba korkové vrstvy na povrchu kořenů..
Fialová hniloba mrkve a pastináku je způsobena Helicobasidium purpureum a to její sclerotiniovou formou Rhizoctonia crococum.
Symptomy. Napadená pletiva mají fialový odstín a později napadená část korkovatí.
Ochrana. Většina odrůd je citlivá k infekci a ochrana se zajišťuje agrotechnickými metodami ochrany. Do osevního postupu často zařazovat obilniny, které houby nenapadají.
Skládkové choroby celeru
Optimální teploty pro skladování celeru jsou mírně nad 0 °C a vysoká relativní vzdušná vlhkost (95 % tj. stav téměř nasycení vzduchu) obzvláště pro formu celeru Apium graevolens varieta dulce, která se pěstuje pro zduřelé listové řapíky balené ve folii. U kořenové formy Apium graevolens teplota skladování se pohybuje kolem 4 °C.
Bakteriální gloriolová skvrnitost listů Pseudomonas syringae pv. apii. Bakterie přežívá epifyticky na semeni celeru po 2 – 3 roky a do pletiva listů proniká přes průduchy a ranami. V porostech se rozšiřuje závlahovou vodou postřikem. Podobně se projevuje i bakterie P. cichorii.
Symptomy. Na listech se tvoří nepravidelné 2 – 5 mm velké vodnaté skvrny později jsou rzivě hnědé jakoby mastné a vzájemné se spojují. V suchém období vysychají a mají pergamenovitý vzhled s okraji nažloutlými. Při silném rozšíření ovlivňují velikost a hmotnost celerové bulvy.
Ochrana. Snížit zamoření osiva celeru bakteriemi máčením v 50 °C teplé vodě po dobu 25 minut. Při přesazování používat desinfikované plastikové přepravky, ale i sadbovače při výsevech baktericidním přípravkem Menno Florales (v koncentraci 0,5 – 0,75%). Pokud je porost celeru vlhký nevstupovat do porostu, aby se bakterióza nerozšiřovala.
Spála celeru (angl. Early Blight) (cerkosporiová) jejímž původcem je Cercospora apii Fres. a výskyt je vázán na velmi teplé oblasti a liší se od septoriové spály tím, že netvoří pyknidy na postižených listech.
Spála celeru (angl. Late Blight) (septoriová) Septoria apiicola, S. petroselini napadá také petržel.
Symptomy. Vytváří na starších listech, řapících nepravidelné chlorotické skvrny, které později odumírají a tvoří se v nich dobře pouhým okem viditelné pyknidy. Zdrojem infekce jsou pyknidy, které přežívají 2 – 3 roky na odumřelých napadených částech rostliny v půdě. Při infekci klíční mycelium proniká přímo přes epidermis nebo průduchy do rostliny.
Ochrana. Používat zdravé osivo bez přítomnosti pyknid nebo 2 roky staré osivo, kde se snižuje vitalita pyknospor na povrchu semene. K moření máčením se používá 0.2% thiram po dobu 24 hodin při teplotě 30 °C, nebo se osivo máčí ve vodě 47 °C po dobu 30 minut. Teplotu a dobu máčení je nezbytné dodržet, aby se nepoškodilo embryo (snížila klíčivost). Dodržovat osevní postup s dvouletým odstupem na stejném pozemku a nepěstovat celer nebo petržel. Použití fungicidu na bázi thiramu pro ošetření postřikem v 5ti až 10 denním intervalu je účinné, když ovlhčení listů celeru pravidelně trvá déle než 12 hodin denně se opakující po několika dnech po sobě. Do mokrého porostu nevstupovat ani nevjíždět s nářadím. Závlahový režim upravit tak, aby se předcházelo déletrvajícímu, to je více jak 12ti hodinovému ovlhčení porostu.
Strupovitost celerových bulev Phoma apiicola. Kromě celeru napadá také i mrkev, pastinák, petržel a další rostliny.
Symptomy. Hnědé drobné skvrny jsou prvními příznaky, dále tyto skvrny mění barvu do rzivého odstínu a objevují se pyknidy. Při velkém počtu pyknid listy žloutnou. Tvorba pyknid se také objevuje na bulvě a pletivo kolem pyknid měkne a hniloba proniká až do 3-4 mm hloubky. Rostlina se brání tvorbou korku a tak v místě vzniku pyknid se tvoří strupy. Konečným projevem v místě infekce je hniloba pronikající hluboko do pletiva bulvy.
Ochrana. Desinfekce sadbovačů, pařeništní zeminy a nářadí. Semeno celeru pokud je mořeno proti septorióze, nemusí se jinak ošetřovat. Pozdní výsevy jsou výhodnější, pokud pěstitel produkci směřuje pro spotřebu v zimním období
Fómová hniloba červené řepy Pleospora betate, anamorfa Phoma betae.
Symptomy. Hniloba začíná buď od špičky kořene nebo v korunkové části bulvy či v místě poranění. Houba je přenosná osivem.
Ochrana. Včasné odstranění napadených částí rostlin zaoráním je nezbytné opatření. Také moření osiva fungicidem na bázi thiramu je stále nutné provádět. Sklizenou salátovou řepu je nutné uskladnit dříve než začne proces vadnutí bulvy.
Choroby ředkve, ředkvičky a tuřínu
Z bakterií listové skvrnitosti způsobují Xanthomonas campestris pv. armoraciae a X. campestris pv. campestris.
Na skládkových chorobách se podílejí houby způsobující plíseň šedou Botryotinia fuckeliana, anamorfa Botrytis cinerea, sklerotiniovou hnilobu Sclerotinia minor, která tvoří drobná sklerocia 1 – 3 mm, netvoří konidie a askospory, kdežto Sclerotinia sclerotiorum tvoří askospory a černě Alternaria alternata, A. brassicicola a A. raphani.
Ochrana. Běžně se doporučuje střídání plodin, používat dusíkaté vápno a v poslední době používat mořené osivo.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobry den,
Mam u skladovane cervene repy ted na jare na korinkach trochu te bile hniloby “crater rot”. Muj dotaz je, jestli za tohoto stavu mohu repu jeste konzumovat, pripadne v jakem stavu - syrovou/
Tepelne zpracovanou.
Dekuji predem za vasi odpoved.
S pozdravem,
Hana Bauer