Účinnost od : 1.9.2003
1. Úvod
Virus mozaiky pepina (PepMV) v současné době není na seznamu škodlivých organismů EU v přílohách ke Směrnici Rady č. 2000/29/EC, rozhodnutím Komise č. 2003/64/EC se však požaduje po členských státech EU přijmout opatření proti zavlékání a šíření PepMV týkající se rostlin rajčete Lycopersicon lycopersicum určených k pěstování. PepMV je zařazen do seznamu karanténních škodlivých organismů ČR podle zákona č. 147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a prováděcích předpisů ve znění zákona č. 409/2000 Sb. a zákona č. 314/2001 Sb. (dále jen „zákon“).
Výskyt PepMV se v ČR zjišťuje v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly, následné rostlinolékařské kontroly a při rostlinolékařské kontrole při dovozu rostlin určených k pěstování. Tento metodický pokyn upřesňuje postup SRS při zjišťování výskytu PepMV a při zjištění podezření nebo potvrzení jeho výskytu.
2. Základní informace o PepMV
2.1.Název
Pepino mosaic potexvirus (virus mozaiky pepina)
2.2.Taxonomické zařazení
rod: Potexvirus
2.3.Hostitelské rostliny
Přirození hostitelé:
rajče ( Lycopersicon lycopersicum a plané druhy L. chilense, L. chmielewskii, L. parviflorum, L. peruvianum), pepino (Solanum muricatum) a některé plevele (Amaranthus sp., Malva parviflora, Nicotiana glauca, Solanum nigrum, Sonchus oleraceus).
Hostitelé pouze na základě umělé inokulace:
Cucumis sativus, Datura metel, Datura stramonium, Lycopersicon pimpinellifolium, Nicandra physalodes, Nicotiana bigelovii, Nicotiana clevelandii, Nicotiana debneyi, Nicotiana glutinosa, Nicotiana occidentalis, Nicotiana rustica, Nicotiana tabacum, Physalis floridana, Physalis peruviana, Solanum demissum, Solanum demissum x S.tuberosum, Solanum tuberosum, Tetragonia tetragonioides.
2.4.Zeměpisné rozšíření
Evropa: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Holandsko, Itálie, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Španělsko,Velká Británie
Severní Amerika: Kanada, USA (Arizona, Colorado, Texas)
Jižní Amerika: Peru
2.5.Biologie
PepMV napadá především rostliny ze skupiny Solanaceae (viz. kap.2.3.). Příznaky po napadení virem se projeví asi za 6 týdnů. Infekce je systémová, virus je detekovatelný metodou ELISA. PepMV je schopný přežít v půdě po dobu 4 týdnů. Na přežití viru mimo hostitelskou rostlinu má velký vliv teplota, při teplotě 15ºC přežívá po dobu 14 dnů, při teplotě 25ºC pouze 4 dny. Rostliny napadené PepMV jsou náchylnější k vadnutí působeném houbami rodu Verticillium spp.
2.6.Způsob šíření
Virus se šíří mechanicky, velice snadno a rychle pouhým kontaktem s napadenými rostlinami a kontaminovanými předměty. K přenosu viru dochází zejména při manipulaci s rostlinami (při vyštipování postranních výhonů, vyvazování rostlin a sklizni).Osivo rajčete hraje při přenosu choroby pravděpodobně důležitou úlohu, přestože podrobnější údaje o osivu jako o zdroji infekce nejsou dosud známy. Experimentální údaje ukázaly, že virus může být mechanicky přenášen i čmeláky, kteří se využívají jako opylovači ve skleníkových prostorách.
2.7. Hospodářský význam a rozsah výskytu v Evropě
Virus byl poprvé popsán v roce 1980 v Peru na rostlinách pepina (Solanum muricatum). Znovu byl detekován až v roce 1999, kdy byl nalezen na skleníkových rajčatech v Holandsku. Od té doby byl zjištěn vždy alespoň jeden výskyt infekce skleníkových rajčat tímto virem v dalších deseti evropských zemích, včetně sousedního Německa a Polska. Ve Španělsku byla potvrzena přirozená infekce několika druhů plevelů (Amaranthus sp., Malva parviflora, Nicotiana glauca, Solanum nigrum, Sonchus oleraceus). V Peru se přirozeně vyskytuje kromě kulturních porostů pepina a rajčat rovněž i na několika planých druzích rodu Lycopersicon. Umělou inokulací se podařilo infikovat většinu druhů čeledi Solanaceae včetně brambor, což představuje potenciální nebezpečí pro pěstování těchto plodin.
Předběžné analýzy rizika tohoto viru, provedené v mnohých členských státech EU prokázaly, že PepMV může být významným škodlivým organismem.
2.8.Příznaky napadení
Příznaky na listech a plodech rajčete jsou uvedeny v příloze č.1 tohoto pokynu.
Míra projevu příznaků závisí na odrůdě, vývojovém stadiu rostlin a stanovištních podmínkách. Projev příznaků zesiluje chlad a nedostatek světla. Infikované rostliny jsou často zcela bez příznaků, ale i u rostlin s příznaky se tyto během několika málo týdnů ztrácí. Většina příznaků není specifická a lze je snadno zaměnit s příznaky infekce jinými viry (např. Potato virus X a Cucumber mosaic virus) a s fyziologickými poruchami způsobenými nedostatkem světla.
3. Zjišťování výskytu PepMV
3.1. Způsoby a rozsah zjišťování výskytu PepMV
Výskyt se zjišťuje prohlídkou skleníkových i polních porostů rajčete určených k pěstování nebo ke sběru plodů v rámci podnikání a odběrem vzorku rostlin z porostu s příznaky výskytu viru popsanými v příloze č.1. Pokud se v kontrolovaném místě produkce nezjistí příznaky, odeberou se obligatorně vzorky z bezpříznakových rostlin v rozsahu jednoho směsného vzorku v rámci jednoho místa produkce (viz bod 3.3.).
V rámci provádění jiné činnosti SRS (např. rostlinolékařského dozoru podle § 37a odst. 3 zákona) se namátkově prohlížejí plody rajčete nabízené k prodeji v obchodní síti, vzorek se odebere pouze při zjištění příznakových plodů.
3.2. Termín a četnost zjišťování výskytu
Prohlídky skleníkových i polních porostů rajčete určených k pěstování nebo ke sběru plodů se provádějí alespoň jednou ročně v době zapojení porostů, nejlépe v jarním období.
V rámci provádění soustavné a následné rostlinolékařské kontroly se prohlížejí všechny partie porostů rostlin rajčete určených k pěstování (včetně semenných porostů) a v každé partii je nutno prohlédnout alespoň 20% rostlin. V těchto místech produkce se prohlížejí rovněž všechny porosty rajčete určené k produkci plodů.
V rámci provádění průzkumu výskytu karanténních škodlivých organismů je třeba prohlédnout alespoň 50% všech míst skleníkové produkce plodů rajčete a 20% všech míst polní produkce plodů rajčete. V každém prohlíženém místě produkce se prohlédne namátkově alespoň 50% porostů rajčete.
Prohlídky plodů rajčete v obchodní síti se provádějí celoročně v rozsahu alespoň 10% celkového množství plodů v prohlížené partii. O počtu prohlížených partií v příslušném obchodním místě rozhoduje ODO SRS.
3.3. Způsob odběru vzorků
Při odběru, označování a odesílání vzorků platí zásady uvedené v „Příkazu ředitele SRS č. 4/97“ včetně vyplnění protokolu o odběru vzorku, kde je nutno kromě standardně vyplňovaných údajů o lokalitě a pěstiteli/prodejci uvést místo odběru (skleník, fóliovník, polní porost, prodejna), název odrůdy, původ sadby (vlastní výsev, nákup) a v případě výskytu příznaků uvést jejich stručný popis, rozsah a četnost výskytu.
Obdobně se postupuje i při vzorkování rostlin rajčete určených k pěstování v rámci provádění soustavné rostlinolékařské kontroly podle § 7c zákona.
3.3.1. Způsob odběru směsného vzorku z porostu bez příznaků
V případě skleníkových porostů se provádějí dílčí odběry alespoň z deseti náhodně vybraných rostlin z míst, která jsou nejvíce vystavena mechanickému kontaktu při ošetřování (např. podél hlavní uličky); pokud jsou v jednom skleníku pěstovány zároveň rostliny určené k produkci plodů i rostliny určené k pěstování, odeberou se z porostů s rozdílným účelem pěstování samostatné vzorky. Z porostů určených k pěstování se vždy odebírá směsný vzorek samostatně z každého porostu (partie).
V případě polních porostů se provádějí dílčí odběry alespoň z deseti náhodně vybraných míst v porostu.
Jeden směsný vzorek tvoří 10 listů odebraných vždy po jednom listu (mladý, plně vyvinutý) z celkem deseti náhodně vybraných rostlin. Listy se vloží do igelitového sáčku a označí jako vzorek A z určitého místa produkce.
3.3.2. Způsob odběru vzorku z porostu s příznaky
Vybere se rostlina s nejtypičtějšími nebo nejvýraznějšími příznaky a odebere se, pokud je to možné, asi 30 cm dlouhý výhon (s růstovým vrcholem), v případě příznaků na plodech se odeberou 2-3 plody s nejvýraznějšími příznaky; vloží se do igelitového sáčku a označí se jako vzorek B z určitého místa produkce.
3.3.3. Způsob odběru vzorku plodů s příznaky uváděných do oběhu v obchodní síti
V případě výskytu příznaků se odeberou 2-3 plody s nejvýraznějšími příznaky, vloží se do igelitového sáčku a označí se.
3.3.4. Hygienická opatření
Riziko kontaminace pouhým dotykem je u tohoto viru velmi vysoké! Vzhledem k možné kontaminaci vzorků navzájem je nutno pečlivě dodržovat hygienická opatření. Při jednorázovém odběru více než jednoho vzorku použít jednorázové rukavice, doporučuje se návštěva pouze jednoho podniku ve stejný den a stejném oděvu, aby bylo zamezeno šíření viru do dalších podniků.
Úředně odebraný vzorek zaměstnanec SRS odešle do diagnostické laboratoře SRS: Odbor diagnostiky, Šlechtitelů 11, 783 71 OLOMOUC; konzultace Ing. Gabriela Červená PhD. (diagnostik – virolog), tel.: 585 228 353, e-mail: gabriela.cervena@srs.cz.
3.3.5. Evidence rozsahu a výsledků průzkumu
Oblastní odbory SRS zasílají každoročně do termínu stanoveného Odborem karantény SRS údaje o rozsahu a výsledcích zjišťování výskytu PepMV formou tabulky:
Rozsah a výsledky zjišťování výskytu PepMV na hostitelských rostlinách
4. Postup SRS při zjištění podezření z výskytu PepMV
Nařízení mimořádných rostlinolékařských opatření (MRO) Po zjištění podezření z výskytu PepMV nařídí SRS mimořádná rostlinolékařská opatření podle § 14 odst. 1 písm. c) zákona pouze tehdy, jsou-li ohroženy rostliny rajčete určené k pěstování (včetně semenných porostů).
MRO při zjištění podezření z výskytu PepMV v místech produkce hostitelských rostlin
PepMV:
4.1. Zákaz uvádění rostlin rajčete určené k pěstování do oběhu z míst jejich produkce anebo prodeje do doby, než bude znám výsledek laboratorního testu (§ 15 odst. 1 písm. a) zákona).
4.2. Omezení vstupu do porostů rajčete, jejich kultivace a dalších zásahů, při nichž by hrozilo riziko šíření infekce, na nejvyšší možnou míru (§ 15 odst. 1 písm. a) zákona).
5. Postup SRS po potvrzení výskytu PepMV
ODO SRS provede místní šetření a na základě jeho výsledku nařídí mimořádná rostlinolékařská opatření (MRO). Součástí šetření je provedení detailního průzkumu výskytu PepMV v celém místě produkce včetně vzorkování hostitelských plevelů (Amaranthus sp., Malva parviflora, Solanum nigrum, Sonchus oleraceus) z porostu v okruhu do 100 m od ohniska výskytu.
Při výskytu PepMV se MRO nařizují pouze tehdy, jsou-li napadeny rostliny rajčete určené k pěstování (včetně semenných porostů) nebo pokud hrozí riziko přenosu PepMV na rostliny rajčete určené k pěstování.
5.1. Stanovení zdroje výskytu PepMV a dohledání dalších částí napadených partií rajčete jako součást místního šetření SRS
5.1.1. ODO SRS, které zjistilo partii rostlin (porost, prodávané plody) napadenou PepMV, označí pravděpodobný zdroj (zdroje) infekce (místo produkce napadené partie, místo produkce partie rodičovské k partii napadené, místo prodeje napadené partie, dovezená zásilka) a sdělí je písemně územně příslušným ODO SRS.
5.1.2. Územně příslušné ODO SRS provedou v místech pravděpodobných zdrojů infekce vymezovací průzkum ke zjištění příp. dalších partií s příznaky napadení a rozsahu napadení, a to prohlídkou všech partií rajčete v těchto místech v rozsahu alespoň 50% rostlin každé partie; partie rostlin s příznaky se považují se za partie podezřelé z výskytu PepMV.
5.1.3. Pokud jsou zjištěny partie napadené z výskytu PepMV v místech označených SRS za pravděpodobné zdroje infekce, provede se vymezovací průzkum podle bodu 5.1.2. také u dalších zjistitelných odběratelů rostlin z těchto partií.
5.2. MRO
5.2.1. Vymezení karanténního území
Karanténní území se vymezí na pozemku či ve skleníku nebo jeho části, kde je pěstován zamořený porost hostitelské rostliny PepMV.
V případě výskytu PepMV mimo skleník tvoří karanténní území vždy alespoň část pozemku, na které se nachází zamořený porost hostitelské rostliny PepMV, popř. i sousedící nezamořené porosty hostitelské rostliny PepMV.
V případě výskytu PepMV ve skleníku tvoří karanténní území vždy alespoň část skleníku, ve které se nachází zamořený porost hostitelské rostliny PepMV, a která je od ostatních částí skleníku oddělená prostorově nebo technicky tak, že může fungovat jako samostatné místo produkce.
5.2.2. Jednorázové neprodlené zničení všech zamořených porostů hostitelských rostlin PepMV, které jsou určeny k produkci rostlin rajčete určených k pěstování včetně produkce osiva, popř. dalších zamořených porostů, odkud může být PepMV rozšířen na rostliny rajčete určené k pěstování, a to způsobem, který vyloučí další šíření PepMV (viz příloha č.2) / podle § 15 odst. 1 písm. c) zákona/.
5.2.3. Uvádět do oběhu lze až po splnění opatření podle bodu 5.2.2. pouze sadbu rajčete pocházející z prokazatelně nezamořené (na základě úředního vzorkování podle bodu 3.3.1. a testování) partie, pokud:
- byla tato partie při pěstování zřetelně oddělena od produkce rostlin rajčete neurčených k pěstování (včetně balírny plodů rajčete) způsobem vylučujícím kontaminaci, nebo
- byly všechny partie rajčete v místě produkce úředně vzorkovány podle bodu 3.3.1. a testovány na PepMV s negativním výsledkem /podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona/.
5.2.4. Uvádět do oběhu lze až po splnění opatření podle bodu 5.2.2. pouze osivo rajčete, pocházející z prokazatelně nezamořené (na základě úředního vzorkování podle bodu 3.3.1. a testování) partie semenného porostu, a získané vhodnou kyselinoextrakční metodou /podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona/.
5.2.5. Jednorázová asanace karanténního území ve skleníku po ukončení sklizně všech porostů v tomto území způsobem uvedeným v příloze č.2 a následně udržování tohoto území bez rostlin po dobu alespoň tří týdnů při nízké vlhkosti a při teplotě alespoň 20oC / podle § 15 odst. 1 písm. d) zákona/
/alternativní opatření – pouze ve sklenících a v závislosti na organizaci pěstování hostitelských rostlin PepMV a vždy po projednání s provozovatelem skleníku a po jeho souhlasu, návaznost na způsob zrušení MRO viz bod 5.2.11./;
5.2.6. Cílené hubení plevelných a planě rostoucích hostitelských rostlin PepMV v karanténním území / podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona/.
5.2.7. Zákaz používání zemědělského nářadí a mechanizace, použitého při kultivaci a sklizni zamořených porostů, v jiných porostech rajčete bez předchozí důkladné očisty a dezinfekce způsobem uvedeným v příloze č. 2 /podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona/.
5.2.8. Zákaz vstupu osob, které pracují v zamořených porostech, do nezamořených porostů bez předcházejícího omytí oděvem nechráněných částí těla a výměny pracovního oděvu a obuvi (používání jednorázového pracovního oděvu a obuvi) /podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona/.
5.2.9. Zákaz vstupu do karanténního území všech osob, jejichž přítomnost tam není nezbytná. Počet přístupů do karanténního území omezit na minimum /podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona/.
5.2.10. Informace o zákazech a omezení uvedených v bodech 5.2.7. až 5.2.9. bude uvedena na tabulkách, které budou viditelně umístěny u všech přístupů do karanténního území. Prostředky k provedení očisty, dezinfekce nářadí, mechanizace a očisty nebo výměny pracovního oděvu a obuvi budou pro zaměstnance podniku dostupné u všech přístupů do karanténního území /podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona/.
5.2.11. Zrušení MRO
ODO SRS zruší MRO, jestliže se
- ve vegetačním období následujícím po vegetačním období, v němž byl výskyt zjištěn, nebo
- po provedení jednorázové asanace karanténního území podle bodu 5.2.5.
nepotvrdí výskyt PepMV v karanténním území při kontrolách provedených ODO SRS alespoň dvakrát v průběhu vegetačního období při přítomnosti hostitelských rostlin PepMV v intervalu alespoň 4 týdnů, při nichž budou kontrolovány, vzorkovány podle bodu 3.3.1. a testovány všechny pěstované partie hostitelských rostlin PepMV a namátkově také hostitelské rostliny plevelné a planě rostoucí.
6. Související právní předpisy, metodické pokyny a dokumenty SRS a jiné předpisy
Zákon č.147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči a prováděcí předpisy ve znění zákona č. 409/2000 Sb. a zákona č. 314/2001 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č.89/2002 Sb.
Plodinový manuál SRS „Okrasné byliny a zelenina. Soustavná a následná rostlinolékařská kontrola.“ (vydání se připravuje)
Rozhodnutí Komise č. 2003/64/EC) ze dne 28.ledna 2003 o předběžných opatřeních k zabránění zavlečení a šíření PepMV na rostlinách rajčete určených k pěstování.
Směrnice Rady ES 2000/29/EC o ochranných opatřeních proti rozvlékání škodlivých organismů.
Příloha č. 1 - Příznaky napadení PepMV
Hlavním diagnostickým symptomem jsou žluté skvrny, které mohou být více či méně intenzivní.
Nejčastější příznaky: slabá strakatost nebo mozaika mladých listů, mezižilkové žloutnutí, někdy i puchýřovitost či deformace listů. Na starších listech se mohou vyskytnout nepravidelné chlorotické skvrny. Výjimečně dochází i ke krnění rostlin a nekrózám na okrajích listů. Příznaky mohou být také na plodech ve formě nepravidelného dozrávání (oranžové a červené skvrny), viditelné většinou jen na několika málo plodech z trsu.
Příznaky na plodech rajčete.
Příloha č.2 – Postup při zničení rostlin napadených PepMV a asanaci karanténního území
1. Při selektivním ničení (odstranění jen rostlin s příznaky napadení z porostu) se opatrně vyjme celá příznaková rostlina i s kořeny a vloží se do igelitového pytle, stejně jako bezpříznakové rostliny rostoucí v okolí do vzdálenosti alespoň pěti metrů. Zaváděcí drát se odstřihne asi 30 cm nad vrcholem rostliny.
2. Při úplném zničení porostu v karanténním území se rostliny jeden den před likvidací již nezalévají, aby se snížilo množství rostlinné šťávy. Pečlivě se odstraní také všechny nesklizené zbytky rostlin a plevele (virus se šíří i z odumřelých částí rostlin).
3. Rostliny se odstraňují na konci pracovního dne a po ukončení likvidace se zajistí velmi pečlivá výměna pracovního oděvu a obuvi a očista a dezinfekce použitého nářadí a mechanizace. Odstraněné rostliny se pokud možno nerozmačkávají ani nelámou (vyšší riziko dalšího šíření viru rostlinnou šťávou). Všechny rostliny se do 24 hodin po jejich odstranění z porostu skládkují (po překrytí zeminou) nebo se ponechají přirozené destrukci v neprodyšně uzavřených obalech (kontejnerech).
4. Při asanaci karanténního území ve skleníku se provede (po odstranění všech rostlin z tohoto území) výměna pěstebního substrátu nebo jeho dezinfekce párou (100oC po dobu 15 minut) a očista a dezinfekce všech pevných a nevyměněných částí skleníku (konstrukce skleníku, zavlažovací systém, apod.). K mytí nepoužívat vodu z místních povrchových zdrojů.
5. K dezinfekci zařízení, nářadí či mechanizace apod. se používá 10% tri-sodium fosfát (10 kg/100 l vody, pH 13).
Další informace na http://tesnov.srs.cz/
