Známý pěstební systém pro interiérové rostliny sestává:
- z pěstební nádoby
- substrátu – keramzitu různé zrnitosti
- vodoznaku
- hnojiva v tabletách nebo sáčcích u malých nádob, nebo v hnojivových šachtách u velkých nádob.
Tento způsob ve srovnáním s tradičním pěstováním v půdě má řadu výhod:
- jednoduché, čisté, jednoznačné zacházení
- zajišťuje dlouhodobě optimální podmínky
- trvalá stabilita substrátu
- brání rozvoji půdních chorob
- příznivé zásobování kořenů kyslíkem
- jednoznačně odečitatelná potřeba zálivky
Není to právě ta poslední přednost, pro kterou má hydroponické pěstování po desetiletí v evropských interiérech stabilní pozici, ale je to dlouhověkost takto pěstovaných rostlin.
Je to také hydroponie a všechny její komponenty, které se neustále zlepšují a ve výzkumných pracovištích zkoumají. Je to zejména výzkumné pracoviště v bavorském Weihenstephan u Mnichova.
Nové rostliny
Již na začátku 70. let, kdy se výrazně projevila komercionalizace hydroponického pěstování v keramzitu, se G. Greegg (Nordkirchen) intenzivně věnoval pěstování stromů v hydroponii. V té době však ještě trh nereagoval tak pozitivně jako dnes.
K nim patří např. rostlinné druhy jako Pavonia multiflora, Whitfiedia elongata, Homalocladium platycladum nebo Acalypha wilkesiana. Tyto rostliny se často v hydroponii špatně pěstují. Každý rod má jiné nároky, shodují se ve zvýšených nárocích na světlo. Úspěch tohoto programu závisí na tom, zda potrvá poptávka po kvetoucích rostlinách v hydroponii.
Výživa
Výživa hydroponických rostlin v minulých letech získala ve výzkumných pracích velký prostor. Mnoho hnojiv se při tom vyzkoušelo a řada se v praxi při výživě rostlin v interiéru běžně používá. Přesto na tomto poli je stále mnoho zajímavých aspektů.
FISCHER & MEINKEN (1999) použili fotografie symptomů nedostatků a přebytků hlavních živin N, P a K u různých druhů rostlin s ohledem na analýzy příslušných živných roztoků. Výsledky ukazují na jedné straně relativně velkou toleranci rostlin a přizpůsobivost a na druhé straně hranice přebytku a nedostatku živin. Další práce se budou zabývat mikroprvky.
Velké pozornosti se těší odkazy FISCHERA (1999) na možnosti vzniku poškození listů u Dracena deremensis vlivem fluoridů obsažených v některých keramzitech. Hraniční koncentrace
Substrát
Keramzit má za úkol fixovat rostliny, jak v malých pěstebních nádobách tak při velkých nádobách v ozeleňovaných objektech. U tohoto osvědčeného substrátu se zpravidla průběžně provádí rozbory, takže se zahradník i konečný spotřebitel na kvalitu může spolehnout. Již zmiňované pufrovací schopnosti keramzitu mohou značně přispět ke stabilitě pěstebního systému. Při rozbor keramzitu je rozhodující chemický parametr. Jeden pokus proto řeší jaká zrnitostní frakce keramzitu má vliv na růst rostlin. Vzhledem k rozdílné vlhkostní toleranci použitých druhů (Chrysalidocarpus lutescens a Codiaeum variegatum) a vhodným zrnitostním frakcím byl zjištěna následující závislost.
Areky ve své domovině rostlou ve vlhkých půdách, proto mají relativně toleranci vůči kořenové nebo spodní vlhkosti. V zrnitosti 4,0 – 5,6 mm vykazují rostliny podle očekávaní silný růst. Crotonům se naopak daří na stanovištích s propustnou půdou a negativně reagují vlhkost v oblasti kořenů. Pokus potvrdil, že se krotonům nejlépe daří v keramzitu o zrnitosti 14,0 – 16,0 mm.
Ochrana rostlin
Chemická ochrana rostlin v interiéru má zvlášť těžkou pozici. Vedle přísných zákonných omezeních představuje ochrana proti chorobám a škůdcům v uzavřených interiérech vážný problém. To platí pro všechny pěstební systémy v interiéru. Zde se našla v posledních letech nová látka se systemickým účinkem. Aplikace účinné látky Imidacloprid proti listovým mšicím, štítenkám a červcům probíhá v kombinaci s výživou se zálivkovou vodou (WOHANKA, 2000). Nasazení biologických nepřátel není zcela účinné, ale je to alternativa.
Oblast interiérů
V oblasti ozeleňování interiérů jsou dvě oblasti v středu zájmů.
Zahradníci by rádi viděli rostliny v interiéru v plynulém růstu. Spotřebitelé požadují přesné údaje o možné detoxikaci vzduchu v interiéru instalovanými rostlinami. Oba body jsou v současnosti zpracovávány.
Rody Rhapis, Dracena a Beaucarnea několik týdnů až měsíců po výsadbě často pozastavují růst, často provázený chlorosou, která přechází v nekrózy. Jeden dlouhodobý pokus na podnět německého oborového svazu pěstitelů hydroponie založily v Institutu okrasných rostlin ve Weihenstephan na rostlinách rodu Dracena. Výsledky ukazují, že rostlinám pomůže, když je před výsadbou zbavíme pěstebních nádob. Vzniká však riziko snížené stability těchto rostlin. Vznikající škody se zvětšují světelnou intenzitou. Při intenzivním osvětlení a průvanu se poškození zvětšují. Pokusy jsou dlouhodobě vyhodnocovány a budou se opakovat.
Otázka spotřebitelů je, jaké pozitivní vlivy přináší rostliny pěstované v hydroponii. Hydroponický pěstební systém je hodnocen jako čistý a hygienický, protože všechny součásti, vyjma rostliny, vnikají při relativně vysokých teplotách a jsou proto sterilní. Rostliny v nádobách pak zanechávají pozitivní psychologický vliv na člověka.
