Po připojení České republiky k Evropské unii získají naši vinaři finanční prostředky na restrukturalizaci a přeměnu zhruba 280 hektarů vinic. Podpora se bude týkat odrůdové přeměny, přesunů vinic do svahů, ale i závlah či zvýšení počtu keřů. V předběžném propočtu to znamená asi 194 tisíc korun na hektar.
Podle inspektora trvalých kultur Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Jaromíra Čepičky by se plocha tuzemských vinic měla po vstupu do unie pohybovat kolem 16 tisíc hektarů a v následujících pěti letech by mohla vzrůst o dalších 320 hektarů. Od roku 1991 vysadili pěstitelé v České republice celkem 4560 hektarů nových vinic. Jenom za loňský rok to bylo 1100 hektarů, což meziročně představovalo téměř stoprocentní nárůst. Letos mají pěstitelé zažádáno o finanční podporu na rekordních 1845 hektarů nové výsadby. Pro veškerou budoucí evidenci je však podle něj nezbytně nutná nová registrace všech vinic. Z neregistrovaných ploch totiž nebude možné prodávat hrozny ke zpracování. Jak řekl, nyní je u odborných institucí v registraci necelých 13 900 hektarů vinic, ale zhruba tři tisíce pěstitelů se musí ještě přeregistrovat.
Moravští a čeští vinaři se po vstupu do unie stanou součástí společné zemědělské politiky a tím i organizace trhu s vínem. Budou přitom moci využívat systém podpor. Například na soukromé skladování stolního vína a moštu dostanou paušálně 0,01544 až 0,06152 eura na den a hektolitr. Při užití hroznů na výrobu hroznové šťávy získají podporu 4,952 eur na 100 kilogramů produktu. Producenti mohou čerpat rovněž vývozní náhradu za export vína do třetí země. S osvědčením a vývozní licencí činí například nyní částka na vývoz stolního vína z unie do ČR 3,771 až 6,271 eur na jeden hektolitr podle obsahu alkoholu. Při jednáních v Kodani získali vinaři výjimku, a tak nemusí povinně destilovat vedlejší produkty z výroby vína, tedy výlisky a kaly. Pokud se některý pěstitel vzdá vinohradnictví, dostane prémii za plochu, kde bude po vyklučení ztraceno právo na opětovnou výsadbu. Částka se stanovuje podle průměrného hektarového výnosu a činí v přepočtu 43 500 až 396 000 korun na hektar. Vinohradníci ovšem také nebudou smět překročit stanovený maximální hektarový výnos z vinice, pokud nechtějí víno prodávat pouze jako stolní. Z řady dalších změn v oboru budou pro spotřebitele viditelné nové kategorie, například zemské víno, víno originální produkce nebo výběr z cibéb jako nový druh v kategorii vín přívlastkových..
Podle tajemníka Českomoravské vinohradnické a vinařské unie Martina Půčka. Se původně optimistické předpoklady o letošní vinařské úrodě jako o dalším "ročníku století" zřejmě nenaplní. V některých lokalitách totiž hrozny výrazně utrpěly suchem a ochlazení se srážkami na konci srpna révě pomohlo jen velmi málo. Výnos lze podle něj předpokládat mírně podprůměrný s cukernatostí nad dlouhodobým průměrem kolem 18 stupňů ale s velmi nízkým obsahem kyselin, na úrovni 4,5 až sedmi gramů na litr. "Zprávy z provozu u modrých, ale i bílých odrůd, hovoří zatím o cukernatosti kolem 15 až 17 stupňů," uvedl Půček. Obsah cukru v hroznech se ale liší podle jednotlivých vinařských oblastí. Vegetaci révy vinné letos horké počasí obecně uspíšilo asi o tři týdny a téměř všechny podniky zahájily kampaň v již prvním zářijovém týdnu. Nákupní ceny hroznů u nesmluvních dodavatelů se zatím pohybují kolem 7 až 11 Kč/kg u Ryzlinku vlašského, Neuburgu a Veltlínského zeleného. Nejvyšší ceny kolem 18 Kč/kg dosahují odrůdy Rulandské modré, Cabernet Moravia nebo Cabernet Sauvignon. Pěstitelé se i letos potýkají s nálety špačků, kteří podle kvalifikovaných odhadů každoročně zlikvidují pět až deset procent hroznů. "Na konečné hodnocení letošní úrody si budeme muset počkat do konce listopadu," uzavřel Půček s tím, že v té době budou ve sklepích nová mladá a tvořící se vína.
Dlouhodobý dosahovaný výnos hroznů za posledních dvacet let u nás je 6,35 tuny na hektar. Loni to bylo 5,2 tuny a letos počítají vinaři ještě s mírně vyšší úrodou. Náklady na kilogram hroznů se pohybují kolem devíti až čtrnácti korun. Podle statistických zdrojů činí spotřeba vína v ČR 1,2 až 1,5 milionu hektolitrů, přičemž ho loni výrobci dodali na trh 545 tisíc hektolitrů.
