Jabloňový sad Ing. Bedřicha Plíška v obci Vinice u Hořic, o rozloze pět hektarů, je mezi českými ekologickými téměř raritou. Z 800 ha, na kterých se pěstuje ekologicky ovoce v ČR tvoří podíl intenzivních výsadeb totiž pouze několik procent. A jak doplňuje samotný pěstitel, ani se v současnosti do nových výsadeb nikdo nehrne. Zkušenosti nejsou téměř žádné a proto představuje tento systém relativně velké riziko podnikání.
Pouze rezistentní odrůdy
Ve výsadbě se vyskytují pouze odrůdy odolné proti strupovitosti vyšlechtěné ve stanici Střížovice, Ústavu experimentální botaniky Praha. Největší zastoupení má ‘Topaz’ (60 %) a ‘Rajka’ (35 %). Méně významně jsou zastoupeny ’Rosana’, ‘Rubinola’ a ‘Goldstar’, který je náchylnější na hořkou pihovitost. Pouze okrajově je vysazena ‘Vanda’ (trpí v těchto podmínkách hořkou pihovitostí), ‘Aneta’ a ‘Karmína’. Jedinou letní odrůdou je ‘Hana’. Podnože jsou, až na 100 stromů (‘Rubinola’ na J-TE-G), výhradně bezvirózní M 9, dovezené z Nizozemska. Štíhlá vřetena jsou ve sponu 3,6 x 1,6 m. V sadu je vysazeno přes sedm tisíc stromků, oporou každého z nich je akátový, chemicky neošetřený kůl. V oplocení jsou použity sloupky z recyklovaného plastu.
Přísná pravidla
Sad byl založený v dubnu 1999. Nedostatek financí, informací a praktických znalostí, často nevyváží ani bohaté pěstitelské zkušenosti, problémy je nutné řešit operativně. Směrnice platné pro ekologické zemědělství vylučují používání syntetických pesticidů a synteticky vyrobených dusíkatých hnojiv. V pěstebním systému se má vytvořit biologická rovnováha, která buď sama nebo s podporou zajistí, regulaci výskytu škodlivých činitelů. Systém lze podporovat při větším výskytu škůdců, případně chorob. K tomu se využívají již známé biologické metody, například určitý kmen Bacillus thuringiensis je účinný proti larvám květopase jablečného, jiný druh proti jeho larvám, draví roztoči se nasazují proti sviluškám. Larvy i dospělci slunéček se živí mšicemi aj.
Jak se biologická ochrana daří praktikovat ve Vinicích? Velké škody páchají na mladých stromcích především hraboši a hryzci. Omezení jejich populace plánuje majitel instalací hnízd pro dravé ptáky, případně využitím ultrazvukových odpuzovačů hlodavců. Nejúčinnějším opatřením, které pěstitel doporučuje, je výsadba do košů z drátěného pletiva. V loňském roce došlo k masovému výskytu obaleče zimolezového, kterého doplnil letos i obaleč jablečný. V příštím roce je proto nutné aplikovat metodu matení samečků obalečů pomocí feromonů. Proti padlí byla čtyřikrát aplikována síra (květen – červen), důležitým opatřením je odstraňování napadených větviček zimním řezem a v průběhu vegetace.
K ekologické stabilitě sadu přispěje plánovaná výsadba doprovodné vegetace okolo i uvnitř výsadby. Hlavními dřevinami, které zajistí diverzitu, jsou líska, dřín, rakytník, moruše a některé ovocné druhy. V současnosti tuto funkci z části plní sousedící neobhospodařovaná louka a nedaleké selské zahrady. V sadu je umístěno 12 včelstev.
Velikost sklizně a plány do budoucna
S produkcí sadu není Bedřich Plíšek zatím spokojen. U pětileté výsadby dosáhne výnos letos pravděpodobně jen pěti (šesti) tun. Příčinou je nedostatek kapitálu pro optimální založení sadu. Druhým faktorem jsou tři extrémně suché roky za uplynulých pět let. Třetím faktorem je nadměrný výskyt škůdců (hraboš, obaleč), kteří nebyli doposud systematicky regulováni biologickými metodami. V plánech pro příští rok, proto nechybí zavedení kapkové závlahy, by měla mít během dvou let největší podíl na zvýšení a stabilizaci slušného výnosu. Ve vzdálenější budoucnosti dojde k nákupu a instalaci menší moštárny určené na zpracování nestandardních jablek na speciality, které doposud na českém trhu chybějí. Nezbytností je vybudování chladírny a pořízení velkobeden. V současnosti používaný kultivační stroj s mechanickým čidlem. Vzhledem ke v kamenitém půdnímu profilu přibližně na třetině sadu k rychlému opotřebování pracovních částí, bude nahrazen strojem s odolnější konstrukcí.
Aktivity majitele sadu
Ing. Plíšek je akreditovaným poradcem pro ekologické zemědělství (ovocnářství), členem Svazu producentů a zpracovatelů biopotravin Pro-Bio, publikuje (Ekologické pěstování jabloní a tržní produkce biojablek vyšlo v ředě bulletinů svazu PRO-BIO a Ekologická produkce ovoce mírného pásma v poradenských listech svazu) a přednáší. Podstatnou část příjmů tvoří ale podnikání v obchodní a zpracovatelské oblasti. Zastupuje nizozemskou školkařskou firmu a vykupuje a zpracovává ovoce z ekologických sadů pro tuzemský i zahraniční trh. Díky svým zkušenostem získaných mnohaletou praxí v ovocnářství a zvláště ve VŠÚO Holovousy má v plánu uspořádat pro zájemce, kteří chtějí vysazovat nebo vlastní staré sady, školení o ekologickém pěstování ovoce s následnou exkurzí k zahraničním pěstitelům.
Intenzívní ekologický sad působí v současnosti poněkud rozporuplným dojmem, který je zapříčiněn existencí většího počtu stresových faktorů (voda, škůdci aj.). Teprve po jejich odstranění nebo alespoň zmírnění, lze očekávat odpovídající rozvoj zaručující výnosovou stabilitu.
