Ovocné dřeviny jsou trvalými kulturami při jejichž pěstování se uplatňuje speciální agrotechnika – řez a tvarování, ochranu vůči chorobám a škůdcům apod.. Všechny tyto faktory výrazně ovlivňují výživu rostlin. Jabloně pěstované v zatravnění vyžadují při hnojení vyšší dávky dusíku.
Intenzivní aplikace přípravků ochrany rostlin mohou okyselovat půdu, což je nutné brát v úvahu při stanovení dávek vápenatých hnojiv, ale i při hnojení dusíkem, fosforem a mikroživinami. Významnou pěstitelskou zvláštností je zmlazovací řez, při kterém se často zvyšuje potřeba hnojení dusíkem a fosforem. Velké množství živin se u jabloní spotřebovává na tvorbu listů, letorostů, dřeva a na tvorbu plodů, které z výsadby odcházejí. Ostatní vytvořené části rostlin (spadané listí, odřezané a rozdrcené výhony nebo větve) a v nich obsažené živiny se v rámci biologické recyklace vracejí zpět do půdy.
Správné stanovení dávky a formy hnojiv, musí vycházet ze znalosti půdních podmínek. Za nejdůležitější je třeba považovat hodnotu půdní reakce, která ovlivňuje jednak samotné procesy v rostlinách a jednak v půdě ovlivňuje mobilitu (rozpustnost či nerozpustnost) mikroelementů, mikrobiální činnost apod..
Důležitou charakteristikou je obsah přístupných živin – fosforu, draslíku, hořčíku. Výsledky analýzy půd jsou důležitým podkladem pro stanovení dávek živin a pro volbu způsobu hnojení. Půdní rozbory dávají zásadní představu o možnostech ovocných kultur včetně jabloní být zásobeny požadovanými živinami. Stává se však, že pod vlivem různých nepříznivých podmínek, kořeny stromů nemohou živinu přijmout a trpí jejím nedostatkem. Starší stromy na silněji rostoucích podnožích koření velmi hluboko a proto mohou přijímat živiny i z hlubších vrstev půdy, které již nejsou zahrnovány do půdních rozborů. Hnojení ovocných kultur pouze na základě výsledků rozborů půdy z těchto důvodů nemusí být vždy optimální a proto byly vyvinuty metody, které hodnotí výživný stav stromů na základě chemického složení listů.
V moderních výsadbách ovocných plodin se již neuplatňuje orba a ani žádné další hlubší způsoby kultivace půdy. Proto na rozdíl od polních plodin u nich nelze každoročně pomocí hnojení do půdy upravovat výživu živinami, které se pomalu v půdě přemisťují do hlubších vrstev. Platí to především pro fosfor a částečně i pro další živiny kromě dusíku. Proto u těchto živin používáme zásobní hnojení před založením výsadby vypočítané na základě rozborů půdy. Dosycovací dávky se stanoví výpočtem podle rovnic uvedených v metodikách. Tato hnojiva zapravíme v době přípravy pozemku pro novou výsadbu hlubokou orbou přibližně až do hloubky 35 cm. Na lehkých půdách s nízkou sorpční kapacitou je nutné při větším nedostatku živin rozložit dosycovací hnojení před založením výsadby do více let.
Ve starších výsadbách jabloní jsou významným nástrojem korekce poruch ve výživě signalizovaných rozbory listů nebo symptomy nedostatků živin foliární aplikace hnojiv. Díky těmto aplikacím můžeme i velmi rychle reagovat na změny v potřebě živin, ke kterým dochází v průběhu vegetace v důsledku vlivu povětrnostních podmínek, výskytu některých stresových faktorů a zejména vlivem velikosti násady plodů. Již prakticky nenahraditelné jinou formou hnojení jsou opakované aplikace vápníku, kterými u některých odrůd zvyšujeme nízký obsah vápníku v plodech. Vysoce efektivní jsou rovněž foliární aplikace hořčíku a některých mikroživin.
V posledních letech i u nás stále více přibývá výsadeb, které jsou vybaveny kapkovou závlahou. Tento nejefektivnější způsob využití závlahové vody se začíná v sušších oblastech uplatňovat i ve starších výsadbách jabloní. Čím větší podíl stromy spotřebované vody je dodáván kapkovou závlahou (a úměrně s tím vzrůstá podíl kořenů nacházejících se v zavlažované zóně), tím větší význam v celkové bilanci výživy těchto stromů má fertigace – což je dodávání hnojiv společně se závlahovou vodou. V tomto případě je velikost navlaženého objemu půdy poměrně malá a proto se relativně rychle vyčerpává i v něm přístupné množství živin. Z toho důvodu dodáváme touto formou malé dávky hnojiv, ale poměrně velmi často.
Pro uplatňování zásad používání hnojiv je důležitá jejich znalost, ale i rozlišení jejich fyzikálních vlastností a chemických parametrů. Významnou charakteristikou je rovněž obsah živin a balastních látek. Správná výživa není dána pouze zásobou živin v půdě, ale také jejich vyváženým poměrem, aby tyto živiny mohly být maximálně využity na tvorbu výnosu. Nadměrné dávky vedou k narušení rovnováhy mezi vegetativním a generativním růstem a k celkově nižším výnosům. Zhoršuje se skladovatelnost plodů, obsah živin, cukrů, vitamínů. Hlavními zásadami při správné výživě a hnojení jabloní je:
- doplnit jednotlivé živiny na optimální hladinu ( před založením výsadby)
- udržovat optimální obsah a poměr živin v souladu s potřebami výsadby
- sledovat úroveň výživy pomocí analýz půdy i listů a podle jejich výsledků volit výběr hnojiv, jejich dávky a formy aplikace.
Publikace byla připravena v rámci řešení projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum č. QD0166.
