Od roku 2002 vznikla pro osoby, které uvádějí na území České republiky do oběhu rostliny určené k dalšímu pěstování určitých rodů či druhů, včetně řady rodů okrasných dřevin a květin, povinnost opatřovat dodávky takovýchto rostlin tzv. rostlinolékařskými pasy. Tuto změnu přineslo začlenění fytokaranténních předpisů Evropské unie (EU) do legislativy České republiky formou dvou novel zákona č. 147/1996 Sb. o rostlinolékařské péči (úplné úřední znění zákona po novelách vyšlo jako zákon č. 36/2002 Sb.).
Podrobnosti pak s účinností od 20. března 2002 stanovila prováděcí vyhláška Ministerstva zemědělství č. 89/2002 Sb.. Úřadem odpovědným za plné zavedení rostlinolékařských pasů do praktického užívání v ČR je Státní rostlinolékařská správa (SRS). Bez plné aplikace zmíněného systému do vstupu ČR do EU nebude možné obchodování s určitými rostlinami nejen do ostatních členských zemí, ale ani v rámci ČR.
Mezi zahradníky dochází stále k různým výkladům této povinnosti. Na základě vyhodnocení prvních zkušeností s rostlinolékařskými pasy v roce 2002 a s přihlédnutím na časté dotazy zahradnické veřejnosti zmíním nejdůležitější zásady pro používání těchto pasů v roce 2003.
Registrace pro účely rostlinolékařské péče
Úřední registrace právnické nebo fyzické osoby, která má povinnost uvádět určité rostliny do oběhu s pasy, je základním předpokladem pro používání pasů těmito osobami. O registraci pro tyto účely rozhoduje SRS, registrační místo ÚKZÚZ slouží jako jednotné místo pro podání žádostí o registraci ÚKZÚZ, SRS i pro registraci lesních školek. Aktuální formulář žádosti o registraci a návod k jeho vyplnění lze najít na internetové stránce SRS. Nově musí žádat o registraci obchodníci, kteří hodlají SRS žádat o vystavení tzv. náhradních pasů nebo budou (na základě oprávnění uděleného SRS) vystavovat nové pasy při dělení či slučování dodávek (viz dále). Žádost o zapsání do úředního registru za účelem rostlinolékařské péče nemá být ani nadále zpoplatňováno.
V databázi SRS bylo k 1. 1. 2003 evidovaných celkem 981 míst (sídel firem a jejich poboček), ve kterých registrované osoby pěstují či obchodují s rostlinami okrasných, lesních a ovocných dřevin, a 721 míst s produkcí květin.
Kdo má být registrován a na co je třeba vystavit rostlinolékařské pasy
Obecně se povinnost registrace i povinnost opatřit určité rostliny pasy vztahuje na rostliny, které představují určité fytokaranténní riziko přenosu karanténních škodlivých organizmů. Registrováni musí být dovozci rodů a druhů rostlin, jejichž zásilky mají být při dovozu ze zahraničí opatřeny rostlinolékařským osvědčením. Kromě dovozců musí být dále registrovány osoby, které uvádějí na území ČR (a po vstupu ČR do EU také na celém území EU) do oběhu v ČR vypěstované a vyhláškou MZe stanovené rostliny. Míru fytokaranténního rizika pro tyto rostliny stanovila Evropská Komise na základě odborného stanoviska členských zemí pro konkrétní rody či skupiny rostlin, ale také z hlediska toho, komu jsou tyto rostliny po uvedení do oběhu určeny. Cílem přitom je :
a) zahrnout pod soustavnou rostlinolékařskou kontrolu, prováděnou rostlinolékařskou službou, všechna místa produkce rizikových rostlin na výskyt karanténních škodlivých organismů,
b) při uvádění rizikových rostlin do obchodního řetězce opatřit tyto rostliny pasy tak, aby bylo možno zpětně vysledovat jejich původ, resp. místo jejich vypěstování, a následně i jejich další odběratele.
Produkci rostlin – včetně zahradnické - lze z tohoto pohledu rozdělit na dvě skupiny, které jsou také uvedeny v příloze č.2 vyhlášky MZe č. 89/2002 Sb.:
Skupina A1 – registrace nutná vždy, rostliny podléhají soustavné rostlinolékařské kontrole SRS a rostlinolékařskými pasy nutno opatřit všechny dodávky prodávané obchodníkům (včetně překupníků, supermarketů, realizačních firem apod.) nebo podnikajícím pěstitelům těchto rostlin (ovocnáři, školkaři, zelináři ...). Při přímém prodeji těchto rostlin konečným spotřebitelům, kteří s těmito rostlinami dále nepodnikají, ale vysadí a užívají je jen pro svou soukromou potřebu (privátní osoby, hobbisté ...), však rostliny nemusí být pasy opatřeny (rostliny nabízené k prodeji drobným pěstitelům přímo ve školce, v květinářství apod.). Dodávka těchto rostlin např. do supermarketu tedy musí být opatřena pasem, supermarket pak nemusí (ale může) nabízet nakoupené rostliny s pasem. Do skupiny A1 patří řada okrasných (hloh, skalník, jeřáb ...) a ovocných dřevin (jabloň, hrušeň, slivoně ...).
Skupina A2 – registrace (a tím ani pasová povinnost) není nutná, jsou-li veškeré v této skupině jmenované a na jednom místě produkce pěstované rostliny určeny k uvádění do oběhu pouze konečným spotřebitelům, kteří s těmito rostlinami dále nepodnikají (privátní osoby, hobbisté ...). Pokud však podnik v určitém místě produkce (školce, skleníku) pěstuje rostliny skupiny A2 určené k prodeji jak konečným nepodnikajícím spotřebitelům, tak i podnikajícím pěstitelům (např. producenti řezaných květin či hotových rostlin z dodané přísady), registrován být musí a všechny porosty podléhají soustavné rostlinolékařské kontrole SRS. Na dodávky rostlin určené nepodnikajícím spotřebitelům není však třeba v místě produkce (skleníku, školce) vystavovat pasy, a to ani když se pro tento účel vypěstované rostliny prodávají v rámci obchodního řetězce (místo produkce – obchodník /obchodníci/ - konečný spotřebitel /nepodnikatel/). Podmínkou toho je, aby příslušné rostliny byly uváděny do oběhu v takové formě (způsob balení, označení, zapěstování), z níž je patrné, že jsou určeny pouze konečnému (nepodnikajícímu) spotřebiteli. Jedná se např. o drobná balení osiv nebo o dodávky hotových rostlin v multiplatech apod. Do skupiny A2 patří prakticky veškeré druhy květin, většina druhů zelenin a některé lesní či okrasné dřeviny (borovice, smrk, dub, topol ...).
Soustavná rostlinolékařská kontrola
Partie rostlin ze skupiny A1 a všechny partie rostlin, které musejí být uváděny do oběhu s pasy (viz výše), musejí být alespoň jednou ročně prohlédnuty SRS na příznaky výskytu karanténních škodlivých organizmů. Provedení této kontroly je (po registraci) dalším nezbytným předpokladem pro opatření příslušných rostlin pasy. Úřední fytokaranténní požadavky na uvádění kontrolovaných rostlin do oběhu, jejichž dodržení rovněž SRS při kontrole ověřuje, jsou stanoveny jako tzv. zvláštní požadavky přílohou č. 4 vyhlášky MZe č. 89/2002 Sb.
Registrovaný subjekt musí podle zákona o rostlinolékařské péči vést a aktualizovat akční plán svých pozemků a objektů způsobem stanoveným SRS, aby bylo možno provést rostlinolékařskou kontrolu příslušných rostlin. SRS zveřejnila na svých internetových stránkách (www.srs.cz) způsob vedení tohoto plánu a termíny jeho zasílání obvodním oddělením SRS (ODO SRS). Každá kontrola provedená SRS musí být protokolárně zaznamenána. Pokud nejsou shledány závady a není nutno příslušný porost znovu kontrolovat, SRS udělí do protokolu souhlas s vystavením rostlinolékařských pasů. Pouze poté mohou být příslušné rostliny při prodeji pasem opatřeny, ať už pasem vystaveným přímo SRS nebo pěstitelem, pokud je k vystavování pasů oprávněn SRS.
Oprávnění registrovaných osob k vystavování pasů
Registrovaná osoba může sama vystavovat rostlinolékařské pasy na rostliny, které sama uvádí do oběhu (jak vypěstované, tak i nakoupené), pokud k tomu má písemné oprávnění od SRS. Registrovaná osoba podává žádost o oprávnění k vystavování rostlinolékařských pasů na ODO SRS v místě sídla (trvalého bydliště) žadatele o oprávnění na formuláři podle přílohy č. 5 vyhlášky MZe č. 89/2002 Sb. (formulář je k dispozici na internetové straně SRS a na všech ODO SRS). Získání oprávnění je podmíněno vedením dostatečné evidence o všech nakoupených, pěstovaných a prodaných rostlinách, pro které je pasová povinnost předepsána, a předložením vzoru vlastního pasu či pasů. Splnění těchto podmínek pro každou pobočku žadatele zkontroluje ODO SRS místně příslušné těmto pobočkám poté, co obdrží žádost registrované osoby o oprávnění k vystavování pasů.
Pokud registrovaná osoba oprávnění nemá, vystavuje rostlinolékařské pasy vždy SRS na žádost této osoby, a to na formulářích připravených SRS. Používání dokumentů označených jako rostlinolékařské pasy přímo registrovanou osobou bez příslušného oprávnění je hodnoceno jako porušení zákona o rostlinolékařské péči.
Vystavování rostlinolékařských pasů
Je-li registrovaná osoba (pěstitel, obchodník) oprávněna SRS k vystavování pasů, formu jí používaného pasu schvaluje SRS. Při úvahách o volbě formy pasu a způsobu uvádění údajů v pasech je vhodné si uvědomit, že pasová povinnost slouží primárně k ověření totožnosti a původu rostlin, na které je pas vystaven. Z pasu vystaveného k dodávce rostlin by tedy mělo být zřejmé, o jaké rostliny se jedná a v jakém množství, a kdo rostliny uvedl do oběhu (registrační číslo) a z jakého místa produkce (identifikace rostlin).
Časté otázky a odpovědi
Postačí jako pas pouze návěska upevněná k rostlinám nebo je nutno vystavit ještě jiný doklad?
Každý pas – bez ohledu na jeho formu – musí obsahovat následující údaje:
označení „CZ-rostlinolékařský pas”,
název orgánu rostlinolékařské péče České republiky („Státní rostlinolékařská správa“ nebo „SRS“),
identifikace příslušných rostlin (např. číslo partie, číslo pozemku, část skleníku apod. – viz dále),
registrační číslo,
množství (včetně měrné jednotky),
botanický název druhu rostliny,
popř. kód země původu, pokud rostliny byly dovezeny ze zahraničí.
Tyto údaje mohou být uvedeny buď všechny na jednom dokumentu – na návěsce připevněné přímo k rostlinám nebo k jejich obalům nebo k dopravním prostředkům, které je přepravují; nebo část na návěsce (první čtyři údaje) a všechny údaje pak na tzv. doprovodném dokumentu, který nemusí být k rostlinám přímo připevněn, ale doprovází dodávku.
Podle zákona o rostlinolékařské péči je konečný uživatel, který v rámci svého podnikání použije rostliny opatřené pasy (např. pěstitel řezaných květin, ovocnář, zelinář apod.), povinen alespoň jeden rok tyto pasy uschovat a předložit při případné kontrole SRS; toto není příliš reálné při představě odnímání návěsek ze stovek či tisíců balení či rostlin. Proto je prakticky nezbytné vystavovat k ucelené dodávce každému odběrateli souběžně také doprovodný dokument, např. lze doplnit pro tento účel při obchodování běžně používané dodací listy apod.
Jak řešit identifikaci rostlin jako údaj na rostlinolékařském pasu?
Důležitým údajem na pasu je identifikace rostlin – vyjadřuje vztah rostlin k místu jejich produkce (školce, množárně) podle evidence vedené jejich pěstitelem. Volba závisí na množiteli, identifikace může být vyjádřena např. pořadovým číslem návěsky, číslem protokolu SRS o kontrole, číslem uznávacího listu ÚKZÚZ, číslem dodacího listu prodané dodávky nebo číslem pozemku, na kterém byly rostliny pěstovány. Čím přesněji je schopen množitel identifikovat místo pěstování či skladování prodaných rostlin, opatřených pasem, tím menší rozsah mohou mít mimořádná rostlinolékařská opatření nařízená SRS v příslušném místě produkce při zjištění fytokaranténního problému.
Jak lze využít návěsku ÚKZÚZ pro vystavování rostlinolékařského pasu?
Návěska ÚKZÚZ, doplněná o příslušné údaje, může být použita také jako forma pasu. Pokud však bude tato návěska, jinak doplněná o standardní „pasové“ údaje, použita také pro rostliny, které nepodléhají soustavné rostlinolékařské kontrole a pasové povinnosti (např. angrešt), je třeba prázdný rámeček proškrtnout.
Může být na jednom pasu více rodů či druhů rostlin?
Na jednom pasu – doprovodném dokumentu – může být uvedeno více rostlinných rodů či druhů, a to včetně těch, které nepodléhají kontrole SRS. Návěska, označující balení jednoho druhu rostlin, obsahuje pochopitelně jen název tohoto druhu.
Musí být po výsadbě rostliny opatřené rostlinolékařským pasem (návěskou) tento pas stále na rostlině?
Není to nutné, ale pěstitel musí vést takovou evidenci, z níž je zřejmé, na jaké stanoviště v místě jejich nové produkce byly určité rostliny v určitém počtu, nakoupené s pasem určitého čísla, po nákupu vysazeny.
Jaká je platnost rostlinolékařského pasu pro nakoupené rostliny opatřené pasem, které jsou před dalším prodejem obchodnímu odběrateli určitou dobu pěstovány ve školce či množárně ?
Pokud pěstitel nakoupí rostliny opatřené pasem, původem ze zahraničí nebo z tuzemska, jejich zdravotní stav pokrývá původní pas na novém místě produkce nejdéle do doby provedení soustavné rostlinolékařské kontroly porostu těchto rostlin v následujícím vegetačním období. Výsledek této kontroly je podkladem pro vystavení nového pasu. Údaje o původu rostlin (včetně čísel původních a nových pasů) vede pěstitel alespoň jeden rok ve své evidenci.
Platí rostlinolékařské pasy vystavené v ČR v zahraničí a platí v tuzemsku pasy zahraniční?
Rostlinolékařské pasy platí jen při obchodování dotčených rostlin na území České republiky, nelze je používat namísto fytocertifikátů při vývozu zásilek rostlin do zahraničí ani jimi nelze nahrazovat rostlinolékařská osvědčení zásilek do ČR dovážených. Teprve po vstupu ČR do EU budou v ČR vystavené rostlinolékařské pasy platit na celém území EU a ČR bude uznávat i pasy vystavené v jiných členských zemích.
Co jsou to náhradní pasy a kdy se vystavují?
V případech, kdy dojde během obchodování dodávky většího počtu rostlin, již opatřené jedním pasem, k rozdělení na více částí určených různým zákazníkům, je nutno vystavit pro nově vytvořené menší dodávky tzv. náhradní pasy. Totéž je nutné i v případě sloučení více dodávek do jediné. Na náhradní pasy se nevztahuje možnost získání oprávnění k vystavení pasu pěstitelem či dovozcem, vždy musí být vystaven SRS. O vystavení náhradních pasů může požádat pouze subjekt zapsaný do úředního registru.
Pokud ale při slučování či dělení dodávek nehrozí riziko rozšíření karanténních škodlivých organizmů, mohou vystavovat na rozdělené či sloučené dodávky nové pasy také sami obchodníci či pěstitelé, pokud jsou registrováni u SRS a jsou SRS oprávněni k vystavování vlastních pasů. Údaje o původních pasech a dodávkách včetně návaznosti mezi původními a novými pasy musejí však být evidovány.
Může supermarket vyžadovat rostlinolékařské pasy na dodávky hotových rostlin skupiny A2 určených k prodeji drobným pěstitelům?
Jak je již výše uvedeno, ze zákona tato povinnost nemůže být (pro rostliny skupiny A2) vyžadována. Pěstitel může u takové dodávky do supermarketu průkazně vyznačit, že jde o rostliny určené k prodeji drobným (nepodnikajícím) spotřebitelům např. odpovídajícím sdělením na dodacím listě. Pokud přesto supermarket vyžaduje pro takové dodávky rostlinolékařské pasy, děje se tak pouze v rovině obchodní, nikoliv na úrovni povinnosti vyplývající ze zákona o rostlinolékařské péči.
Jak mám poznat, zda si mnou vypěstované rostliny koupí obchodní odběratelé (podnikatelé) nebo jen drobní (nepodnikající) spotřebitelé?
Toto pochopitelně prodávající pozná obtížně, odpovědnost je na kupujícím. Zákon o rostlinolékařské péče stanoví, že příslušné rostliny, které mají být pasem opatřeny, nelze na území ČR přemisťovat bez tohoto pasu. Porušuje tedy zákon např. zelinář kupující přísadu v příloze č. 2 vyhlášky MZe uvedených zelenin bez pasu, ovocnář kupující pro založení či obnovu sadu jabloně (a další druhy) bez pasu či květinář kupující sadbu květin k založení porostů určených k řezu či dopěstování rostlin bez pasu. Takový kupující musí při nákupu pro výše zmíněné účely vyžadovat partie rostlin opatřené rostlinolékařským pasem. Na tuto skupinu pěstitelů také v roce 2003 zaměřuje SRS rostlinolékařský dozor.
