Dýňová semena se prodávají ve slupce nebo loupaná a ochutnal je snad každý. Tykev pochází z Ameriky, ale dnes je rozšířena po celém světě. Semena tykví obsahují vitamíny, bílkoviny, kvalitní olej používaný i ve farmaceutickém průmyslu a jsou jedním z nejvýznamnějších zdrojů zinku. Jejich konzumace se doporučuje při onemocnění prostaty a příznivě působí na obnovení obranyschopnosti organismu.
Na půdě bez možnosti intenzifikace
V České republice se podle odhadu ekologicky pěstuje tykev olejná na 250 – 300 ha. Eko Mackovice, s. r. o., je se svými 130 ha pěstování tykví největším producentem dýňových semen u nás. Do ekologického provozu podniku byly vyčleněny pozemky bez možnosti intenzifikace a v současnosti zde ekologicky obhospodařují 503 ha orné půdy. Statut ekologického hospodářství společnost získala v roce 2002. Mezi pěstované plodiny patří kromě tykve i ozimá a jarní pšenice, jarní ječmen, svazenka, len olejný, proso, jetel červený. „Tykve jsme začali poprvé ekologicky pěstovat na výměře 120 ha. V roce 2003 jsme oseli ještě o 10 ha více,“ říká Antonín Balcar, jednatel společnosti. „Nepoužíváme žádná umělá hnojiva, ani prostředky chemické ochrany proti plevelům a škůdcům. Hnojíme chlévským hnojem, který zaoráváme v dávce 30 t/ha. Předseťová příprava spočívá ve smykování a odstranění plevelů z pozemků. Setí probíhá začátkem května. V optimálních podmínkách tykev do 10 dnů vzejde a ihned po vyřádkování následuje první plečkování. Pak přijde na řadu ruční okopávka. Jeden pracovník je schopen okopat až 1 ha za den. Oproti konvenčnímu pěstování není v kvalitě ochrany proti plevelům žádný rozdíl. Dříve než listy zakryjí řádky stihneme ještě druhé plečkování. Vegetační doba tykve je okolo 120 dní. Po jejím uplynutí většina plodů začne měnit svou barvu na žlutou a z dužiny rozkrojeného plodu se lehce uvolňují tmavě zelená jádra. V tomto období začneme připravovat porost ke sklizni řádkováním plodů, kdy šípovým shrnovačem oddělíme plody od lodyhy a tím urychlíme fyziologické dozrávání. Vlastní sklizeň, která následuje 5 až 7 dní po nařádkování, zajišťujeme formou služby specializované firmy.“
Výkon sklízeče limituje kapacita sušičky
Jedním z autorů uceleného systému pěstování tykve olejné u nás, je Jiří Hudec, ze společnosti AGRO-EL, spol. s r. o., Znojmo. Tato společnost se problematice pěstování tykví komerčně věnuje od roku 1996 a po celou dobu zajišťuje pro pěstitele specializované technické služby a poradenství. „Pro pěstování tykví máme veškerou potřebnou mechanizaci,“ vysvětluje J. Hudec a dodává: „V poslední době je těžiště námi poskytovaných služeb ve sklizňových pracích a posklizňových úpravách semene. Používáme speciální sklízecí stroj KE 2000, který sbírá plody ležící v řádku, drtí je, semena separuje a ukládá do zásobníku. Rozdrcená dužnina zůstává na pozemku, kde slouží jako hnojivo. Do 6 hodin po sklizni se musí semena dostat do speciální pračky, následně usušit na 8 % vlhkosti a zchladit. Tato doba musí být tak krátká, protože nezpracovaná semena se nedají skladovat. Pokud by se ponechala delší dobu, začalo by u nich docházet ke ztrátě kvality. Proto je výkon sklízecího stroje limitován kapacitou sušicího zařízení. Průměrný výnos semen z 1 ha je okolo 500 kg. Letošní rok byl pro pěstování tykví nadmíru příznivý, proto výnosy běžně přesahovaly 600 kg/ha.“
Lidé neví o prospěšnosti dýňových semen
Většímu rozšíření pěstování tykve olejné u nás brání, kromě klimatických podmínek, i nedostatečný marketing. „Spotřeba dýňových semen u nás je daleko nižší než v zahraničí,“ posteskl si J. Hudec. „Spotřebitelé moc neví o tom, že konzumace tykvových jader je zdravá. Je to příjem přírodních, zdraví prospěšných látek v jejich přirozené podobě. Veřejnost je ovlivněna masivní reklamou v médiích a spíše než přírodní produkty kupují „zázračné“ vitamínové pilulky,“ dodal A. Balcar. Pěstitelům v poslední době také ztěžují situaci i levné dovozy z Asie, které se však kvalitou tuzemské produkci nemohou vyrovnat.
