Rakouští vinaři exportovali v loňském roce 54 mil. litrů vína, to je o 10 % více než v roce 2001. Celkové tržby z tohoto exportu dosáhly 57 mul. EUR. Hlavními odbytovými trhy pro rakouské exportéry vína byly až dosud Německo, USA a Švýcarsko. Na vnitřním trhu si domácí výrobci udržují trvale podíl přesahující 80 %, což je podle prezidenta rakouských vinařů J. Peila vynikající pozice. V současné době se v jednotlivých pěstitelských regionech zakládají vinařské výbory, jejichž hlavním úkolem bude další kultivování vinic a produkce kvalitnějších odrůd vína.
Rakouští vinaři se neobávají rozšíření EU o nové členské státy jihovýchodní Evropy s tradicí pěstování vína (Malta, Kypr), které nepovažují za vážné konkurenty. Z dlouhodobého hlediska naopak rozšířená EU vytváří pro rakousko nadějný odbytový potenciál. Podle j. Peila však není prozíravé okamžitý přínos přeceňovat, neboť v příštích třech letech nelze očekávat nějaké výrazné úspěchy ve zvýšení exportu rakouských vín. Ty přijdou zřejmě za pět až sedm roků. Pro rozšíření odbytu vína bude mezi novými členy EU důležitý především polský a český trh. Už v minulých letech se rakouští vývozci snažili o proniknutí na trhy obou zemí. J Peil hodnotí tyto snahy exportérů jako úspěšné a věří, že také v budoucnu se jim bude dařit. Zatímco dosud Rakušané vyváželi do České republiky víno v sudech, pro příští roky dávají přednost vývozu v lahvích. Zajímavou zemí z hlediska odbytu je pro rakouské exportéry také sousední slovensko, které dováží více vína než dováží. J. Peil se neobává, že tradiční exportéři vína z řad nových členských států EU zaplaví rakouský trh svou produkcí. Nejsilnější vinařskou zemí mezi nimi je Maďarsko, kde se vinná réva pěstuje na 105 000 ha a ročně se zde produkuje 4 až 4,5 mil. hl vína, z nichž tři čtvrtiny představují bílé druhy. Maďarsko se však už se svými druhy vína prosadilo na trzích dosavadních členských států EU, proto jeho koncentrovaný útok na rakouský trh nehrozí.
Ze zahraničí
