Povánoční období bývá trochu posmutnělé - vánoční kaktusy (Schlumbergera), azalky (Azalea) i bramboříky (Cyclamen) už odkvetly a před námi vyvstává otázka, jakým způsobem ozdobit byt na přelomu zimy a jara, aby nepůsobil smutně. Vhodné jsou červeně, žlutě či růžově kvetoucí rostliny, které byt „prozáří“ a připomenou, že jaro se už blíží.
V posledních letech na popularitě stále více získávají exotické broméliovité rostliny – Guzmania a Vriesea. Zájem o vríseje se za posledních pět let ztrojnásobil. Dnes známe asi 110 druhů, jejichž domovinou je severozápadní část jihoamerického kontinentu, z nichž 75 roste jako epifytní rostliny. Stonek mají zkrácený a listy vyrůstají v růžici, která vytváří cisternovitou nádržku, která zadržuje srážkovou nebo zálivkovou vodu. Květenství, které vyrůstá ze středu růžice je jednoduchý nebo větvený klas. To, co rostlinu zdobí, nejsou květy, ale barevné listeny, které mohou zářit poměrně širokým spektrem barev od světle žluté, přes oranžovou až po tmavě červenou. Většina odrůd má tmavě zelené listy, ale existuje i odrůda, která má listy barevné nebo bílé, na okraji se zeleným proužkem.
Odrůda ’Orange’ (G. minor) má listeny zářivě žlutooranžové, ’Red’ šarlatové, květenství ’Cardinalis’ (G. lingulata) více vystupuje z nálevky a je obklopené červenými listeny, květy jsou bílé. Například G. monostachya má klas na bázi kryt zelenými, podélně skoro černě proužkovanými listeny, vrcholové listeny jsou svítivě červené a květy bílé. Je škoda, že tento druh má krátkou dobu kvetení. Mezi statné guzmánie můžeme počítat G. variegata, kde listová růžice dosahuje 60 cm a květní stvol je vysoký asi 50 cm. Horizontálně odstávající listeny jsou rudé. V jejich paždí vykvétají velké bílé květy. Sem patří odrůda ’Amaranth’, ’Cherry’, ’Grand Prix’, ’Orangeade’, ’Rana’, ’Surprise’ a další.
Rostliny se pěstují v lehké rašelinové směsi, dobře prospívají i epifyticky. Jednou z podmínek úspěšného pěstování je vysoká vzdušná vlhkost, lehký stín a stálá teplota nad 20 0C. Pozor, rostliny s pestrým listem vyžadují vyšší teplotu i vzdušnou vlhkost.
Vrísea i guzmánie se velmi dobře hodí do moderního interiéru. Jsou to rostliny, s kterými se dá doslova čarovat. Velmi záleží na tom, jakým způsobem jste schopni je do interiéru zakomponovat. Guzmánii „sluší“ vyšší květináč, ve kterém je hlouběji zasazena. Velmi hezky tyto rostliny vypadají, pokud jsou vedle sebe umístěny ve skupince, tedy alespoň dvě.
Rostlina, která je velmi podobná guzmánii je vrísea. Vriesea splendens pochází z Jižní Ameriky (Venezuela a Surinam), její sytě zelené, rudohnědě výrazně příčně pruhované listy vytvářejí velkou nálevku. Květ vyrůstá ze středu listové růžice. Květenství je dlouhé, mečovité s okrasnými šarlatovými listeny. Tato nádherná rostlina je náročná na prostředí. Vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost, je vhodná do okenních skleníčků nebo vitrín. Někdy se jí kvůli plochému oranžovočervenému květu říká hořící meč. Jako žádná tropická rostlina nemá ráda chladno, ale také nesnáší přímé sluneční záření. Aby mohla dobře kvést a měla patřičně vybarvené listy, které jsou její chloubou, potřebuje dostatek světla. Zemina se v květináči musí stále udržovat vlhká a zalévat se má odraženou vodou. Rovněž střed listové růžice by měl být stále plný čisté vody.
Pokud se chcete potěšit pohledem na rostlinu s neobvykle velikým květem a mít doma něco extra, vyberte si rostlinu Medinilla magnifica.
Právem se přídomek magnifica překládá jako vznešená či velkolepá. Rod Medinilla zahrnuje přes 300 druhů, jejichž domovinou jsou tropy Afriky, Asie a Oceánie. Ovšem, Medinilla magnifica patří jednoznačně mezi nejkrásnější z nich. Mohutnost a krása květů této rostliny stojí za trochu péče navíc, kterou kvůli své choulostivosti vyžaduje.
Medinilla magnifica je k nalezení pouze v tropických lesích Filipín, převážně na ostrově Luzon. Ve své domovině vytváří hustý stálezelený keř dorůstající až dvou metrů. Kožovité listy jsou dlouhé až 30 cm a rostou na čtyřhranných, částečně dřevnatých větvích. Z úžlabí listů vyrůstají na 30 - 40 cm dlouhých stoncích růžovočervené převisající laty s velkými růžovými listeny, které se navzájem překrývají. Tyto obrovské květy se neustále sklánějí dolů, což umocňuje grandiózní dojem, kterým na nás tato rostlina působí – jako by se na svět dívala shora. Doba kvetení je kolem 10 týdnů.
Vzhledem k rozměrům rostliny a sklonům k rozpínavosti je dobré nechat jí dostatek prostoru.
A s ohledem na její původ musíte ji umístit na světlé místo bez přímého slunečního svitu. Od března do srpna by teplota měla přesahovat 20 ºC. V tomto období se musí rostlina hojně zalévat, nikdy však se nesmí použít studená a tvrdá voda. Důležitá je vyšší vlhkost vzduchu. V období růstu je vhodné pravidelně přidávat bezvápenné hnojivo. Listopad až únor je pro medinilu obdobím klidu. Zalévá se sporadicky, požadovaná teplota se pohybuje okolo 16 ºC. V tomto období se začínají tvořit základy pro květy. Záhy z jara je možné ji přesadit do bezvápenného substrátu. Velice opatrně můžete zkrátit i zdřevnatělé výhony, čímž se rostlina omladí.
Medinila se velmi dobře hodí do prostorných obývacích pokojů nebo ložnic. Je možné ji umístit na parapet, kam nedopadá přímé slunce, stát ale může i na nízkém stolku nebo přímo na zemi.
