„Jo a někdy na podzim budu asi dělat módní přehlídku se „svatebkama“. Přijedeš se podívat?“
„Jasně! Jenom dej vědět, kdy to přesně bude,“ mávám za odjíždějícím autem …
Je sychravá neděle 17. listopadu a já, za pět minut tři, vcházím do kulturního sálu v Zubří. Je nabito k prasknutí a přesto před pokladnou stojí hlouček nešťastníků, doufajících, že nějaká prázdná židle na ně přece jenom zbude. Marně! Lístky byly vyprodány týden předem. Opona se vlní a obecenstvo všech věkových kategorií napjatě vyčkává.
„Vážení přátelé, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás přivítal na „Přehlídce módy, účesů a květin“, kterou pro vás na dnešní odpoledne připravilo vaše město, město Zubří.“ Tomáš Gross, moderátor soukromého valašského rádia Apollo, mediálního partnera akce, zahajuje přehlídku a krátkým úvodem napíná publikum až do krajnosti. „Dokonalost – to je slovo které se těžko komentuje. Je to symbol něčeho velkého, krásného. Něco, nad čím se tají dech. Elegance. Další takové slovo. Jednoznačné a přitom tak těžko definovatelné. A teď si představte, že Ing. Janu Jaroňovou napadlo ta dvě záhadná slova spojit. A vznikla „Dokonalost elegance“, vznikl název přehlídky, kterou pro vás tato nenápadná dívka, pod záštitou města Zubří a za podpory svých přátel a rodiny, vymyslela a zorganizovala a kterou vás mám tu čest dnešní odpoledne provázet.“
A už je to tady. Na scéně se objevují čtyři mladé páry a s hudební kulisou českých písniček ze 60. let nás přenášejí o pár měsíců vpřed, ke sv. Valentýnu, svátku zamilovaných. Tančící dívky jsou v několika kolech obdarovávány dárkovými valentýnskými kyticemi. Barva kytic koresponduje s červeným oblečením dívek a jednotícím prvkem většiny kytic jsou konstrukce z lepenky obalené rudým balicím papírem. „Valentýnské snění“ tak otvírá první část přehlídky kouzlem mládí a radosti.
Přichází první svatební pár. Šaty jako z pohádky, kytice má klasický kulatý tvar s jemným převisem. Z materiálu rozpoznávám rudé růže, zelené Dendranthema santini, a Ornithogalum, květy jsou podloženy svinutými listy Aspidistra elatior. Nechybí vonička pro ženicha a květinový šperk zvýrazňující nevěstin výstřih. Ale přichází další páry a kytice stíhá kytici. Začíná svatební maratón a já v návalu dojmů z další křehké krásy umně vázaných květů zapomínám na pár který sotva zmizel za oponou … Výrazná kytice kapkovitého tvaru s pedigovou konstrukcí, kde vnitřní, plochou vrstvu tvoří lepená Lunaria annua, obvod kytice je kontrastně orámován jasně červenými růžemi. A už je tu další pár. Image zasněné nevěsty - filozofky podtrhuje průsvitná pláštěnka s kapucí a křehoučká kytička z bílého kokosového vlákna, v němž se jako v hnízdě choulí bílá poupata růží. A další pár a další kytice. Tentokrát má konstrukce jasně čtvercový tvar a je potažena růžovou netkanou textilií, která v dlouhém pásu tvoří i závěs. V centru čtverce jsou v hustém kruhu umístěny bílé karafiáty lemované kontryhelem. Trochu lesku dodávají drobné bílé perličky. Přicházejí družičky a družbové. Holčičky křečovitě svírající svoje kytičky dávají soustředěně pozor na každý krok. Kluci jsou ale gentlemani. Pomalu je provádějí sálem – k růži v klopě se klukoviny přece nehodí. A už je tu nevěsta s kyticí ve stylu zepter.
O přestávce v kuloáru náhodou zaslýchám poznámku nějaké paní: „Já jenom nechápu, proč ta holčina dělá takovou akci v Zubří? Takové městečko … vždyť by si to zasloužilo aspoň velký sál v Domu kultury u nás v Ostravě!“
A na pár vteřin se mi daří zachytit Janu: „Jani, to je krása! Prosím tě, kolik těch kytic ještě bude? Vždyť to není možné … těch nápadů, každá kytka je jiná. Všimla jsem si dobře, že jsi zatím nepoužila ani jeden materiál dvakrát? Že každá kytice má jinou barevnost, tvar i použitý sortiment rostlin? Je snad teď v nabídce řezaných květin něco, co jsi nepoužila?!“ A odpověď? „No, je tu 25 svatebních a přes 40 dalších kytic, plus voničky a šperky. A s tím materiálem – snažila jsem se nic neopakovat a docela se to dařilo. Nabídka je široká …. Musím už letět, za chvíli začíná druhá půlka.“
Ne, není bohužel v moci mé ani v možnostech těchto stránek popsat tu všechno, čeho jsem byla spolu s nabitým kinosálem v Zubří svědkem. Za dvě hodiny se stihly představit svatební modely ze salónů Sandra z Valašského Meziříčí, Belladona z Kopřivnice a Sen z Nového Jičína. Svatební kreace byly občas prostřídány modely do společnosti i pro volný čas z kolekcí módních návrhářů Radky Krupové, Lady Vivialové a Luďka Hanáka. Svou práci předvedly kosmetička Jana Kaladová a kadeřnice Emílie Chovančíková. Vítaným osvěžením byla dvě krátká vystoupení malých moderních gymnastek, které v rychlém tanci nevyrušil ani výpadek hudby a svoje vystoupení bez zaváhání dokončily při jednoduchém rytmu vytleskávaném nadšeným hledištěm.
V poslední části nazvané „Fantazie“, kdy modelky předváděly netradiční použití květin jako oděvních doplňků – kabelek, klobouků, opasků – i dárkové kytice pro odvážné už potlesk nebere konce a nabyté dojmy mávají emocemi diváků. Přichází čas na poděkování všem sponzorům, návrhářům, lidem v zákulisí a prostě všem, kdo se o akci zasloužili. Postarší pán na sedadle za mnou tleskat nemůže – vytírá si slzy z podbrýlí. Jeho sousedka slzí zcela bez zábran. Většina diváků má ale na tváři široký úsměv a když dojde na závěrečné poděkování Ing. Janě Jaroňové, autorce nápadu, hlavní organizátorce, autorce všech návrhů na kytice a také velké většiny samotných kytic, choreografce atd. vybuchá sál nadšením a také smíchem. To když poté, co všichni gentlemani na pódiu skládají Janě do náruče po rudé růži, kde se vzal, tu se vzal, vynořil se odněkud pětiletý Filípek a cpe jí svůj modrý kornout s květinami …..
Na chodbě se Jana pomalu vymotává ze shluku gratulantů. „Tak co? Jak to zhodnotíš?“ ptá se mě. „No comment. Snad jen …. DĚKUJU !!!“ chvěje se mi hlas. „Jenom mi řekni: Jak dlouho jsi tu akci připravovala? Tedy, jak dlouho jsi nespala?“ Chvilku přemýšlí …“Já ti ani nevím. Vlastně jo, počkej, ze čtvrtka na pátek jsem ještě spala asi čtyři hodiny. Pak už to nešlo …. Ale stálo to za to, ne?“ Nestíhám odpovědět, už se zase loučí. „Musím zpátky dozadu. Za půl hodiny začíná druhé představení ….“
Pomalu odcházím a vstřebávám dojmy. Je jich moc. Opravdu by stálo za to zopakovat stejnou akci i někde jinde. Olomouc, Ostrava, Brno, kdekoli …. Snad se to podaří. Mně se ale v hlavě rodí myšlenka na tenhle článek. Dám jí ho dodatečně k Vánocům. Spolu s ještě jedním – Díky! Jako překvapení. Takových akcí není mnoho a čtenáři Floristiky si zaslouží o nich být informováni. Floristika je určena lidem a tady se floristika k lidem opravdu přiblížila. Snad se nám společně podaří přemluvit Janu k repríze.
