Přesazování stromů, jakožto jedna z nejméně úspěšných zahradnických aktivit musí mít řád. Tyto práce jsou velice těžké, vyžadují trpělivost, péči a jsou provázeny nápadně vysokým stupněm neúspěšnosti. Průměrně 50 stromů přesazovaných ve Velké Británii odumře již prvním rokem. Proč tomu tak je? Kdo je tím vinen a proč se tomu tak děje?
Pan Derek Patch, ředitel Arboricultural Advisory Information Service (Poradenská a informační služba pro pěstování dřevin) si je jist, že přežití čerstvě přesazených stromů závisí na dobrém zacházení od počátku až do konce. „Každý nese zodpovědnost. Pracujeme s živými, citlivými organizmy, jež potřebují péči. Rostliny mohou vydržet jeden poškozující prvek, ne ale kumulativní vliv mnoha prvků“.
Pan Tom La Dell, zahradní architekt z Kentu dodává: „Růst, místní podmínky a dlouhodobá údržba, to vše musí být v pořádku. Když uděláte jednu jedinou chybu, pak je veškerá snaha vniveč.“ Kde ale začít?
Zásadním krokem před tím, nežli začneme sázet, je vybrat správný druh, který se hodí do místních podmínek. Odolnost stromu vůči zasolení musíme rovněž brát v úvahu, obzvláště osazujeme-li hlavní třídu nebo nábřeží, kde jsou v zimě pravidelně soleny zledovatělé silnice a chodníky. Vrby a olše jsou zátopové rostliny, borovice upřednostňují písčitá, slunná a výsušná místa, širokolisté odrůdy dubu a kaštanu vyžadují úrodné půdy a břízy snáší mělké půdy.
Nejoblíbenější formou prodeje stromů jsou kontejnerované dřeviny, které představují 60 až 70 % všech pěstovaných stromů. V kontejnerech se vytvoří kompaktní síť kořenů, dřeviny se takto lehce transportují a snadno se pak pěstují. Hlavním nedostatkem je to, že rostliny nejsou otužilé. Kontejnerované rostliny jsou pěstovány v chráněném prostředí s malým pohybem vzduchu a projevuje se u nich tendence ke zchoulostivění.
Školkaři potřebují dřeviny speciálně předpěstované pro tvrdé podmínky. Pan Deric Newman, ředitel Civic Trees, upřednostňuje rostliny vypěstované v polních podmínkách. To je faktor, který vysvětluje to, že 90 % stromů vyprodukovaných touto firmou přežije. „Naše stromy jsou předpěstovávány v těžkých podmínkách, takže pak vydrží jakýkoliv typ prostředí. Konce kořenů se zastřihují, což podporuje tvorbu kořenového vlášení a vytvoření kompaktního kořenového balu“.
Pan Robert Pepper z AAIS věří, že kořeny mají nejlepší šanci se uchytit, když převažuje množství kořenů nad větvovím. Pan Pepper obhajuje vysazování malých stromků. Pro menší stromy je snazší přežít. U větších stromů dochází k odumírání, jako kompenzace stresu z odstranění a snížení kořenové aktivity. Dalším faktorem, jenž je příčinou odumírání je nedostatek vláhy. Je to kritický moment přesazování působící velmi rychle. Péče je ale též nezbytná, protože poraněné kořeny jsou přístupné infekci.
Společnost Civic Trees odebírá stromy přímo ze školek Hyadovým jeřábem. Kořenový bal je připevněn třemi řetězy ke konci jeřábu, kmen je podepřen vyztuženým provazem, aby se zmírnily vibrace. Nejvhodnějším obdobím pro přesazování všech typů stromů je od října až do března, kdy jsou kořeny v klidu a i tedy méně poškozovány. Neměly by být ale nikdy sázeny nebo přesazovány do zmrzlé půdy.
Kvalita půdy a její příprava jsou momenty ve kterých většina sadařů zklame. Nejčastější příčinou odumírání stromů jsou špatné půdní podmínky. Jílovité půdy působí největší škody. Jestliže vyhloubíte jámu v jílu, vytvoříte vodní rezervoár. Proto se doporučuje drenážní systém ke kanálu odvádějícímu vodu.
Pan Newman vkládá do systému provzdušňění a štěrk. „Na dno jámy dáváme drenážní vrstvu tvořenou štěrkem překrytým porézní geotextilií a zařazujeme šestimilimetrový zavlažovací a provzdušňovací systém, jež umožní vzduchu proplouvat okolo kořenového systému a ochrání kořeny před anaerobními podmínkami. Tím se minimalizuje vzniklý stres.“
Mulčování je velice úspěšné, jako ochrana proti zaplevelení, jenž navíc udržuje u kořenů vláhu. Toto je velice úspěšné u relativně malých stromů. Okolo stromu se má pokládat mulč v kruhu o průměru jednoho metru. Některé mulče mohou ale přitahovat hraboše, kteří pak kořeny ožírají.
Nedostatek vláhy je v 90 % příčinou odumírání stromů. Dochází k tomu během prvních letních dnů, kdy stromy regenerují kořeny a přitom se snaží zásobovat korunu. Pan Patch se domnívá, že i když jsou stromy zalévány, tak dodávky vody neodpovídají potřebám rostlin a že závlaha je tedy stejně špatně řízena. Tvrdí, že by voda měla být dodávána rovnoměrně během dlouhého období, a to přímo do kořenového balu a ne jen okolo.
Názory na aplikaci umělých hnojiv a kompostu se liší. Pan Patch se domnívá, že aplikace umělých hnojiv se má redukovat úměrně tomu, jak snižuje přirozený vývoj mykorrhizních hub, které pomáhají dřevinám zvyšovat povrch kořenů a tím i absorpci fosfátů. Existuje tendence klást organickou hmotu okolo kořenů. Tato hmota ale obsahuje takové množství vody, jež vytváří anaerobní podmínky, čímž dochází k anaerobnímu rozkladu a vytváření sirných složek v okolí kořenů. Pan Newman aplikuje okolo čerstvě vysázených stromů pomalu se rozkládající hnojiva. Aplikaci opakuje v období mezi únorem a dubnem. Používá rovněž 50 l kompostu na strom a keř, mykorrhizu a polymery zadržující vodu.
Ochrana proti plevelům, jež zajišťuje cenný přísun vody a velkoplošné závlahy, obzvláště okolo dálnic, jsou zásadním problémem.
Projekt Reading University, zabývající se prodloužením života stromů hledá způsob, jak stimulovat růst kořenů pomocí přísunu živin. Vedoucí tohoto studia, pan Dr. Glynn Percival se domnívá, že tyto živiny umožní stromům vytvořit takový rozsáhlý kořenový systém, který dosáhne k dostačujícímu zdroji vody. Jednou z možností, jak tohoto docílit je použití biostimulačních umělých hnojiv, jejichž základem je acetátová báze obsahující měď, železo a malé dávky sulfátů a dusíku.
Zkoušky zabývající se účinností kořenových stimulátorů nyní probíhají ve třech velkých školkařských firmách. Výzkum započal ve Scottish Agricultural College a má být odtud řízen firmou RA Barlett, jejíž výzkumná základna je na Reading University.
Očekává se biostimulační umělé hnojivo z Loveland Industries, ze Swaffhamu v Cambridge. Produkt bude obsahovat zinek ve snadno rozložitelné formě. Je to totiž hlavní živina pro syntézu auxinů, jež napomáhají růstu kořenů. Technický ředitel RA Barlett, pan David Foster se domnívá, že nové hnojivo dramaticky zvýší přežití stromů po přesazení. Když dodáváte stromu velké množství vody, tak ten často nevytváří dostatečné množství kořenů, aby pomohl sám sobě, podpoří ale nejdříve růst listů. Voda se dostane do listů, které vylepší fotosyntetické procesy, což zajistí produkci většího kořenového systému, ovšem za předpokladu splnění vláhových požadavků. Předpokládaná cena očekávané látky je 10 GBP za jeden litr.
Prodloužení života stromů lze rovněž dosáhnout s použitím analyzátoru rostlinné účinnosti, jehož producentem je Hansatech z Kingś Lynn v Norfolku. Tento přístroj určuje stres rostliny, na základě odhadu účinnosti produkce listového chlorofylu. Ten může bodově určit, zda strom je ve stresu herbicidního spadu, chladu či poškození mrazem. Mnohem obtížnější je ale určit takový specifický problém, jako je zasolení či stupeň sucha, jež poškozují rostliny dobře prosperující. To je předmětem dalšího výzkumu. Analytické zařízení provádí pouze sekundární odečítání z listu a je tedy možné provádět během dne tisíce takových měření. Odečítání by mělo být proveditelné v jakoukoliv dobu a stres by měl být odhalen již ve svých počátcích, a ne když je již pozdě a rostliny odumírají. Předpokládá se vývoj lacinější a jednodušší verze, kterou budou moci školkaři snadno používat. Cena analyzátoru rostlinné účinnosti se odhaduje na 3 000 GBP.
Pan Percival se domnívá, že nyní je třeba kromě druhů prostudovat jednotlivé odrůdy a vybudovat si pokud možno přesný obrázek o jednotlivých rodech dřevin. V současné době studuje třicet odrůd javoru z hlediska jejich tolerance vůči zasolení a zjišťuje stupeň této tolerance, tj, které odrůdy jsou citlivé na zasolení a které silně odolné vůči zasolení. Výsledky testů jsou velmi proměnlivé v rámci jedné odrůdy.
Ačkoliv provádíte dostatečnou a správnou zálivku, základem úspěchu zůstává výběr druhu vhodného do místních podmínek. Např. na Reading University bylo zjištěno, že hlohy jsou tolerantní vůči zasolení a suchu, buky a olše nesnáší suché podmínky, jsou ale slušně tolerantní vůči stresu.
