Podnož je nedílnou součástí ovocného stromku a je stejně důležitým intenzifikačním faktorem v ovocných výsadbách jako výběr ušlechtilé odrůdy. V závislosti na agroekologických podmínkách dobře volená podnož snad hraje ještě větší roli.
Jabloně
Ze šesti růstových kategorií jabloňových podnoží mají pro intenzivní ovocné sady největší význam poslední tří skupiny, kde řadíme tyto u nás registrované podnože: M 9 (a její selekce), J-TE-E, J-TE-F, J-TE-G, J-TE-H, J-OH-A, M 26, MM 106, J-OH-18.
Před deseti až patnácti lety byly v ovocných školkách pěstovány převážně silně rostoucí podnože typu A2, M 1, M4 nebo jadernička, jejich podíl přesahoval 75 procent školkovaného materiálu. Dnes se školkují především slabě rostoucí podnože jabloní, jejich podíl dosahuje až 80 procent.
Významným faktorem je i dobrý zdravotní stav rostlinného materiálu. V ČR se produkuje okolo 45 procent jabloňových podnoží ve zdravotní třídě VF (viruprostý materiál) a VT (na hospodářsky významné viry testovaný materiál).
Hrušně
Tradičně se v našich ovocných školkách školkuje generativně množená podnož – hrušeň planá. Téměř veškerá potřeba osiva pro podnože hrušní se dováží ze zahraničí, v menším množství se dováží hotové podnože. Tato univerzální podnož pro hrušně, je využívána i v intenzivním ovocnářství, ale velmi často s mezištěpením méně rostoucích odrůd (např. Konference) k omezení růstu ušlechtilých odrůd.
Podíl školkovaných vegetativně množených kdouloní kolísá v rozsahu 10 – 30 procent, tento rozsah je ale především odvislý od objemu školkování generativních podnoží, který rok od roku značně kolísá. Použití různých typů vegetativně množených kdouloní (K-TE-B, K-TE-E, MA a další) do výsadeb vyžaduje mnohem větší zkušenosti a znalosti místních podmínek z důvodů citlivosti na vyšší obsah vápna v půdě, nesnášenlivosti s některými odrůdami (u neověřených odrůd je vhodné použít mezištěpení odrůdy, u které je snášenlivost s kdouloní ověřena), nebezpečí poškození kořenové soustavy zimními mrazy, atd.
Podnoží kdouloní ve zdravotní třídě VF a VT se produkuje přes 60 procent.
Broskvoně
Téměř výhradně se pro ovocné stromky broskvoní u nás používají generativně množené podnože broskvoní řady B-VA (selektované semenáče), generativně množená Lesiberian (selekce z potomstva Siberian C), v omezeném rozsahu semenáče mandloní (podnož vhodnější do sušších půd, snáší i vyšší obsah vápna v půdě než broskvoňový semenáč) a broskvomandloní. V zahraničí, v ovocnářsky vyspělých oblastech, se vyžívá v mnohem větším objemu jako podnož pro broskvoně celá řada vegetativně množených slivoní, případně i celá řada vegetativně množených podnoží pocházející z mezidruhového křížení. Naopak semenáče broskvoní se často využívají pro meruňky, kde částečně omezují růst naštěpovaných odrůd.
Meruňky
Většinou u nás školkované meruňkové semenáče řady M-VA a generativně množený myrobalán se pro školkaře jeví jako universální podnož, ne však pro ovocnáře. Na těchto podnožích stromy rostou bujně a výsadby nelze zahušťovat pro přísněji vedené tvary. V malém množství se používá i Zelená renklóda a Wangenheimova. Produkce vegetativně množených slivoní (v ČR registrované St. Julien A, MY-KL -A, a další) se pohybuje kolem pěti procent celkové produkce, což je velmi nedostačující. Nevyužívají se ani broskvoňové semenáče. V zahraničí se jako podnože pro meruňky využívají především slivoňové podnože, případně podnože pocházející z mezidruhových křížení, nebo i semenáče broskvoní.
Švestky
Za posledních asi patnáct let se situace v podstatě v žádném směru nemění. Školkuje se asi z 95 procent myrobalán. Produkce osiva v ČR není téměř žádná, dováží se, stejně jako podnože. Z generativních podnoží se v malém množství stejně jako u meruněk používá Zelená renklóda a Wangenheimova, rovněž z dovozu. Význam a požadavky na vegetativně množené podnože pro švestky výrazně narůstá, zatím ale u nás není předpoklad, že bude v blízké budoucnosti dostatečná produkce těchto podnoží.
Třešně, višně
Podíl vegetativních podnoží pro třešně a višně z celkového počtu školkovaných podnoží je kolem 20 procent. Je to především podnož Colt (vyšlechtěna v Anglii), na které naštěpované odrůdy mají velmi rozdílnou vzrůstnost (např. Kaštánka na Coltu roste velmi bujně, Hedelfingenská téměř neroste) a ve velmi malém počtu podnože typu P-HL (podnože ze šlechtění VŠÚO Holovousy).
Produkce osiva ptáčnice zánikem jediného semenného sadu selektovaných ptáčnic řady P-TU je v ČR minimální a nestačí pokrýt potřeby školkařů. Osivo, případně i podnože se dováží ze zahraničí. Z generativně množených podnoží pro třešně se používá ještě mahalebka, z dovozu je někdy i vegetativně množená.
