Celková plocha intenzivních sadů v ČR má podle evidence ÚKZÚZ Brno stále sestupný trend - z plochy 23 090 ha v roce 1989 na plochu 17 808 ha v roce 2002. V letošním roce zůstává plocha intenzivních sadů přibližně stejná.
V roce 2003 máme v plodných sadech nejvíce zastoupeny sady jabloní – 8889 ha, ostatní ovocné druhy mají podstatně menší plochu: višně – 1821 ha, meruňky – 1632 ha, broskvoně – 1249 ha, drobné ovoce – 1405 ha, třešně – 692 ha, slivoně - 624 ha a hrušně – 253 ha.
Klimatické a povětrnostní podmínky roku byly celkově na celém území ČR částečně rozdílné podle pěstitelských oblastí, teplotně však vysoce nadnormální a srážkově hluboce deficitní. Průběh teplot v zimním období se pohyboval mírně nad teplotním normálem a plošně nedošlo k žádnému poškození ovocných dřevin zimními mrazy, částečné poškození bylo pouze lokální. Po velmi srážkově bohatém podzimním období roku 2002 byly zimní srážky nízké a tento trend pokračoval až do začátku léta. Byl zaznamenán regionální výskyt bouřek s kroupami, které také lokálně poškodily ovocné kultury. Teploty v jarním období byly v rámci normálu, počátek i další průběh léta mimo první červencovou dekádu byl teplotně vysoce nadnormální s minimálními vodními srážkami. Tímto došlo i k značnému urychlení vegetační doby asi o 14 dní proti dlouhodobému normálu. Urychlení vegetace se projevilo v uspíšení sklizně višní, meruněk a broskví. U broskvoní dochází navíc ke značnému zkrácení doby sklizně jedné odrůdy a většímu překrývání termínu sklizně jednotlivých odrůd. Vysoké, až tropické teploty a minimální srážky způsobily vysoký vláhový deficit ovocných dřevin, především broskvoní, švestek, jabloní a hrušní s negativním vlivem na výši a kvalitu sklizně. Tropické počasí se projevuje snížením průměrných výnosů, v menší velikosti plodů a vyšším opadem plodů ze stromů. Negativní dopad bude vyšší na lehčích výsušných půdách, v sadech bez vybudované závlahy a především u zimních odrůd jabloní, pokud se srážkový deficit bude dále prohlubovat.
Z výskytu houbových chorob byl malý výskyt moniliového úžehu květů u meruněk, višní a třešní. Na začátku vegetačního období byl v některých rajónech zaznamenán silný infekční tlak strupovitosti jabloní a hrušní. Od začátku vegetace se projevil silný infekční tlak padlí jabloňového i amerického padlí angreštového. Ze škůdců způsobila největší problémy mšice jabloňová a jitrocelová, v některých oblastech a na citlivých odrůdách jabloní byl silný výskyt vlnatky krvavé. Letová aktivita obaleče jablečného byla neobvykle vysoká - zaznamenána v několika silných vlnách během vegetační doby.
Celková letošní prognóza produkce ovoce i sklizeň v roce 2003 v ČR z intenzivních sadů je na úrovni dlouhodobého normálu. Podobně je tomu u jednotlivých druhů, s výjimkou prognózy sklizně u meruněk, která z dlouhodobého normálu je nadprůměrná a ve srovnání s loňským rokem šestinásobná. Základním ovocným druhem jsou jabloně, jak z hlediska množství produkce, tak z hlediska plochy. Největší plochu zaujímají odrůdy: ’Idared’ (1980 ha), ’Golden Delicious’ (1937 ha), ’Spartan’ a ’Mac Intosch’ (988 ha), skupina podzimní odrůdy 565 ha, skupina ostatní zimní odrůdy 530 ha, ’Šampion’ (509 ha), ’Rubín’ (491 ha), skupina ’Jonagold’ (358 ha), ’Gloster’ (331 ha), skupina ’Red Delicious’ (276 ha), ’Melrose’ (165 ha). Celá široká skupina asi 40 rezistentních odrůd jabloní zaujímá plochu 420 ha, z toho odrůda ’Melodie’ (110 ha). Vzestupný trend plochy mají odrůdy ’Golden Delicious’, ’Idared’, ’Rubín’, ’Šampion’ a ’Jonagold’, naopak odrůdy ’Spartan’, ’Red Delicious’ a ’Jonathan’ mají výrazně sestupný trend. Letošní odhad celkové sklizně jablek je na úrovni 154 tis. tuny, v loňském roce se sklidilo 163 387 tun jablek s průměrným výnosem 18,3 t/ha.
Z jara byla zaznamenána u jabloní různá násada květních pupenů, což úzce souvisí i s různě vysokými sklizněmi podle odrůd v předcházejících letech. Nejvyšší výnos se předpokládá u odrůd ’Gloster’ – 24,2 t/ha, ’Šampion’ – 22,6 t/ha, ’Jonagold’ s mutacemi - 20,3 t/ha, ’Idared’ – 19,5 t/ha a odrůdy ’Melodie’ 19,2 t/ha. Nejnižší výnos je odhadován u odrůdy ’Coxova’ – 11,5 t/ha, skupina letní odrůdy – 12,6 t/ha a skupiny odrůd ’Red Delicious’ – 14,0 t/ha.
U hrušní se předpokládá průměrný výnos ve výši 7,9 t/ha, což je mírně nad dlouhodobým průměrem, při celkovém odhadu sklizně 1991 tuny. V letošním roce stromy hrušní měly přibližně stejnou násadu květních oček jako v předešlých letech. Za posledních 10 let dosažený průměrný výnos byl nejvyšší v roce 2000 – 11,2 t/ha, podobně jako u jabloní - 21,6 t/ha.
Třešně měly všeobecně dobrou násadu květů, ale odkvět byl především u pozdních odrůd, v důsledků prochlazení květů a poškození květů mrazíky a nepříznivého průběhu počasí, špatný. Moniliový úžeh v intenzivních sadech třešní nebyl prakticky zaznamenán. V důsledku vyšších teplot byl také vyšší výskyt mšic na třešňových stromech. Odhadovaný výnos 2,6 t/ha je mírně pod dlouhodobým průměrem, celková sklizeň je odhadována ve výši 1788 tun.
Višně měly průměrnou násadu květních oček, odkvět byl dobrý s výjimkou odrůd maďarského původu, u nichž byly květní orgány poškozeny jarními mrazy. Výskyt moniliového úžehu květů byl minimální a pouze u citlivějších odrůd. Předpokládaná sklizeň je na úrovni 9086 tun, což je nad dlouhodobým průměrem, a je ovlivněna také současnou vyšší plochou plodných višní. Očekávaný výnos na úrovni 5,0 t/ha je také mírně nad průměrem.
Meruňky měly všeobecně vysokou násada květů, především u stromů v produkčním věku a u mladých stromů, nižší násada byla u odrůdy ’Velkopavlovická’. V době květu byly velmi malé dešťové srážky a tím i infekce moniliového úžehu květů byla malá, přesto u neošetřených stromů, citlivých k moniliovému úžehu, došlo k významnému poškození květů a jednoletých výhonů. Poškození květů pozdními jarními mrazíky bylo pouze malé a lokální a neprojevilo se na výši sklizně. Všeobecně měly stromy meruněk velmi vysoký počet plodů s malou hmotností. Předpokládaná sklizeň ve výši 3,1 t/ha je druhou nejvyšší sklizní za posledních 10 let, nejvyšší byla v roce 1996 ve výši 4,0 t/ha.
Broskvoně měly všeobecně dobrou násadu květů. Kadeřavost listů broskvoní byla zaznamenána v malé míře a pouze ve výsadbách s nízkou úrovní chemické ochrany. Celková prognóza výše sklizně je na úrovni 6169 tuny, při 4,2 t/ha,.což je sklizeň nad dlouhodobým normálem, který je na úrovni 4,4 t/ha.
U slivoní byla velmi bohatá násada květních oček, mimo odrůdy ’Švestky domácí’. Výskyt mšic byl zejména v teplých oblastech abnormální a také intenzita letu obaleče švestkového v teplých oblastech byla velmi vysoká a mohla způsobit při nedostatečné chemické ochraně vysoké napadení plodů. Prognozovaný odhad sklizně 5,4 t je mírně nad dlouhodobým průměrem. Vyšší výnosy jsou očekávány u skupiny odrůd ’Čačanská’ a ’Stanley’.
Drobné ovoce mělo násadu květenství všeobecně dobrou, ale po odkvětu se projevilo částečné sprchnutí u odrůd černého rybízu, částečně červeného a minimálně u bílého rybízu. U angreštu byl zaznamenán mimořádně silný infekční tlak amerického padlí angreštového, což se projevilo nejen na letorostech a listech, ale zejména na plodech. Znehodnocení dosahovalo v neošetřených výsadbách až 80 % plodů. V některých výsadbách rybízu byly zjištěny příznaky virového zvratu rybízu. Celková očekávaná sklizeň u skupiny drobné ovoce je na úrovni – 3364 tuny, což je pod dlouhodobým normálem. Průměrné výnosy jsou odhadovány ve výši 2,7 t/ha u rybízu červeného a bílého, 1,4 t/ha u rybízu černého, 3,9 t/ha u angreštu a 3,5 t/ha u malin.
Každou prognózu sklizně ovoce i skutečnou sklizeň ovoce v konkrétním roce u vytrvalých kultur musíme hodnotit z pohledu více let po sobě a nikoliv pouze srovnáním s předešlým rokem.
Všechny výnosy jsou průměrem dat ze všech provozních výsadeb v ČR tak, jak je jednotliví pěstitelé zasílají na MZe ČR, kde se pak tyto data zpracovávají.
