V loňském roku uspořádala Zelinářská unie Čech a Moravy v Hlavenci a ve Velkých Bílovicích seminář na téma „Možnosti a způsoby ochrany zeleniny“. Jedním ze dvou základních referujících byl prof. Jósef Robak ze Zelinářského ústavu (IW) ve Skierniewicích (Polsko).
Účastníky semináře seznámil s problematikou chorob zeleniny v Polsku, včetně nejnovějších doporučovaných metod ochrany. Protože naší pěstitelé zeleniny již delší dobu bolestně postrádají existenci pracoviště, které by se trvale a komplexně zabývalo zeleninou, včetně ochrany proti jejím chorobám, byly zde přítomní informováni o mnohém, co jim z našich od-borníků není nikdo schopen v ucelené formě poskytnout.
Jednou z nejpěstovanějších zelenin v Polsku je tradičně cibule kuchyňská. Nejvážněj-ší její chorobu je plíseň (Perenospora destructor). Kromě ní značné škody způsobují i některé půdní choroby, především fusariová bazální hniloba (Fusarium oxasporum spp.), bílá sklero-ciová hniloba (Sclerocium cepivorum ) a sněť (Uromyces cepulae), která je však u nás prak-ticky neznámá. Jejich rozvoj a význam, obdobně jako i háďátka zhoubného (Ditylenchus di-psaci), podporuje především koncentrace pěstitelských ploch do relativně malých oblastí a s tím související nedostatečný časový i prostorový odstup mezi hostitelskými plodinami. Váž-ným problémem se stávají i bakteriózy, jejímiž původci jsou především bakterie Erwinia carotovora, Pseudomonas allicola a P. cepacia. Jejich výskyt je podmíněn vysokými teplo-tami v době před sklizní a v průběhu sklizně cibule. Při posklizňovém dosoušení by neměly být použity teploty vyšší než 30°C. Základem ochrany cibule je moření osiva, kterým se ne-jen chrání mladé rostliny před půdními houbami, ale i výrazně se omezuje výskyt chorob pře-nosných osivem, především pak krčkové hniloby. K moření (převážně formou inkrustace) se doporučují zejména kombinace thiram + carbendazim+ vinclozolin + metalaxal nebo thiram + carboxin + metalaxyl. K těmto fungicidním přípravkům se pak ještě většinou dodává i vhodný insekticid (carbosulfan, teflubenzuron nebo furathiocarb). Proti značně rozšířené bílé sklero-ciové hnilobě je účinné nejen moření (především vinclozolinem), ale i azoxystrobinem. Stro-buliny a z nich především azoxystrobin (Amistar 250 SC), jsou v současnosti v Polsku značně oblíbenými fungicidy proti nejrůznějším chorobám zeleniny houbového původu. Plíseň ci-bule sice napadá všechny typy pěstování cibule (z jarních i podzimních výsevů, ze sazečky, semenné porosty), ale i pažitku a cibuli sečku (zimní), avšak nejvíce škodí v těch oblastech, kde se pěstuje cibule ze sazečky a především cibule z podzimních výsevů. Původce plísně přezimuje v cibulích (v sazečkách a v semenných matkách) i v trvalých plodinách (pažitka a cibule sečka). V posledních letech jsou však nejzávažnějším zdrojem infekce porosty cibule ze srpnových výsevů, která v tomto směru tvoří jakýsi „zelený most“ mezi jednotlivými lety. V těchto porostech se plíseň často objevuje již v 3. dekádě září. Pro šíření choroby je nejdůle-žitější průběh počasí, neboť k infikování rostlin je nezbytná přítomnost vody na jejich povr-chu po dobu alespoň 6 až 10 hodin. Základem ochrany proti plísni na cibuli je dostatečná pro-storová izolace jednotlivých typů porostů cibule. Veškeré plochy cibule musejí být i dostateč-ně vzdáleny od vodních toků a nádrží i od jiných lokalit, kde se dlouho na rostlinách udržuje voda. Jestliže se cibule pěstuje na tom samém místě jako v předchozím roce nebo v blízkosti tohoto místa, je třeba nejpozději do poloviny května odstranit všechny rostliny, které vyrostly z přezimovaných (nesklizených) cibulí. Od tohoto termínu je třeba pravidelně, nejméně jed-nou týdně, procházet porosty semenaček a odstraňovat z nich rostliny s primární infekcí. Vlastní ošetření fungicidy se provádí na základě zveřejňované signalizace a to přípravky ob-dobnými jako u nás, navíc pak již zmíněným Amistarem 250 SC. Doporučuje se střídat pří-pravky se systémovými účinky (Ridomil Gold MZ 68 WP, Acrobat MZ, Curzate M) s přípravky kontaktními (Bravo, mancozeb). Do všech fungicidů se doporučuje přidávat smá-čedla. U porostů ozimé cibule se často první ošetření doporučuje již koncem září a na jaře pak někdy již i koncem března nebo začátkem dubna. U cibule ze sazečky pak v době, kdy rostli-ny dosáhnou výšky 15 až 20 centimetrů.
Brukvovitá zelenina se v Polsku pěstuje na ploše 55 000 hektarů a to především ve středních a severních částech. Kromě tradičního hlávkového zelí, se stále populárnějším stává květák, brokolice a pekingského zelí. Prvním základním opatřením je desinfekce půdy a pěs-tebních substrátů a to buď tepelná nebo chemická prostřednictvím přípravku Basamid. Velmi vhodné je používat pouze namořené osivo, a to přípravky obdobnými jako v případě cibule. Fungicidní mořidla jsou účinná především proti alternariové skvrnitosti. Obdobně jako u ci-bule, i u brukvovité zeleniny se stávají vážným problémem bakteriózy (Xanthomonas, Pseu-domonas a Erwinia). Hlávkové a pekingské zelí se stále častěji pěstuje za účelem dlouhodo-bějšího skladování. Uvedené bakterie, ale i alternariová skvrnitost a především šedá hniloba (botrytida) jsou pak nejdůležitějšími faktory, které ovlivňují dlouhodobou skladovatelnost. Proti všem těmto původcům skládkových hnilob je možné použít kromě Rovralu i již zmi-ňovaný Amistar 250 SC. Ošetření se doporučuje provádět opakovaně (2 až 3krát) v sedmidenních intervalech, s tím že poslední ošetření musí být provedeno nejpozději 7 dnů před sklizní. Jednoznačně nejzávažnější chorobou této skupiny zeleniny je boulovitost (Plas-modiophora brassicae), jejíž současný výskyt je možné označit za epidemický. Příčinou je především monokulturní pěstování brukvovité zeleniny (několik roků po sobě) a používání brukvovitých plodin, především hořčice a řepky, k zelenému hnojení. Nejčastějším zdrojem šíření je infikovaná sadba. V několika případech bylo též dokázáno, že zdrojem šíření této choroby je i rašelina, používaná k výrobě pěstebních substrátů. Kromě běžných doporučení, jako je dodržování dostatečného časového prostoru mezi jednotlivými brukvovitými plodina-mi, vápnění a včasné odstraňování napadených rostlin je doporučováno na zamořených po-zemcích pěstovat pór, fazol, rajčata, okurky a obiloviny, které omezují vitalitu trvalých spor v půdě. Nově je proti této chorobě povolen postřik a následné zapravení přípravku Altima 500 SC (2 až 3 l.ha-1). Doporučuje se toto ošetření provést současně s aplikací herbicidu Treflan 480 EC a to 2 až 3 dny před výsevem nebo výsadbou. Uvedený přípravek je doporučován i ve formě zálivky vysazené sadby.
I u kořenové zeleniny, jsou v posledních letech vážným problémem bakteriální cho-roby. Jedná se především o bakterií Xanthomonas campestris pv. carotae, která je příčinou skvrnitosti list. Tato choroba je často zaměňována za známější alternariovou skvrnitost. Na rozšíření této choroby se pravděpodobně podílí i používání Amistaru, který se aplikuje proti alternariové skvrnitosti i proti padlí. Především na vlhkých půdách značné problémy způso-buje jiná bakterióza na petrželi. I když o bakterióze se ví prozatím ještě velmi málo, již nyní je zřejmé, že proti ní, ale i proti většině dalších bakterióz, je účinný speciální preparát z grapefruitů. Proti celému komplexu skládkových hnilob se doporučují především následu-jící profylaktická opatření: nepěstovat na těžkých nepropustných půdách, důsledně střídat plodiny a nepěstovat kořenovou zeleninu po bramborách, brukvovitých plodinách a okurkách (dobrou předplodinou pro mrkev je cibule, řepa, špenát a kukuřice), bezprostředně před touto zeleninou nevápnit a nehnojit chlévskou mrvou, zavlažovat jen v nezbytně nutných případech, omezit mechanická poškození a poškození hmyzem, nesklízet v době kdy je půda příliš vlhká, důsledné odstraňovat posklizňové zbytky, často vyměňovat vodu používanou k mytí, na-skladňovat jen suché kořeny, skladovací prostory a palety vhodným způsobem desinfikovat, rychle ochlazovat uskladněný materiál a při skladování udržovat potřebnou teplotu a vlhkost. Proti septoriové skvrnitosti listů celeru (Septoria apiicola) jsou kromě mořeni osiva thira-mem doporučovány postřiky přípravky na bázi thiophanate-methylu, metiramu a azoxystrobi-nu (samotného nebo v kombinaci s chlorothalonilem).
Pokud se jedná o okurky, resp. i ostatní tykvovité zeleniny, v je Polsku doporučovaná ochrana proti chorobám velmi obdobná ochraně povolené a prováděné u nás. Pouze i v této zelenině je proti plísni (Pseudoperonospora cubensis) povolen již několikrát zmiňovaný Amistar 250 SC.
Nejzávažnější chorobou rajčete je plíseň (Phytophthora infestans). Doposud se tvr-dilo, že se na rajčata přenáší z brambor a jediným primárním zdrojem infekce jsou infikované bramborové hlízy. Tomu však odporovala skutečnost, že na rajčatech ve fóliovnících se plíseň občas objeví již v dubnu a v polních podmínkách pak ve 3. dekádě května. Nyní je však doká-záno, že původce plísně na rajčatech může přežívat i na rostlinných zbytcích ve formě trva-lých výtrusů (oospor). Pro šíření choroby v průběhu vegetace je pak rozhodující chladnější teplota a především vysoká vlhkost vzduchu. V Polsku v posledních letech zaznamenávají stále častěji tzv. stonkovou formu plísně, která se projevuje hnědými skvrnami především na stoncích a listových řapících. Ochrana proti plísni je obdobná jako u nás. Stále častější škody na rajčatech způsobují bakteriózy, především bakteriální tečkovitost (Pseudomonas syringae pv. tomato) a bakteriální vadnutí (Clavibacter michigansis subsp. michiganensis), která je, obdobně jako u nás, chorobou karanténní. V ochraně se doporučuje tepelná desinfekce semen nebo namáčení semen na dobu 24 hodin do 0,6 % kyseliny octové. Kromě toho se doporučují preventivní postřiky měďnatými přípravky, jejich účinek je zvyšován močovinou (0,2 až 0,3 %).
