Pod tímto, na první pohled trochu složitým názvem, se skrývá nový výrobek určený výlučně pro floristy. Jde o sadu vosků, které můžeme podle jejich použití rozdělit na dekorační a vosk určený pro technické začištění květin.
Sadu těchto vosků si nechala na četná přání svých zákazníků vyvinout firma BOHEMIASEED, s. r. o. se sídlem v Praze a nabízí je ve svých velkoobchodech.
Celá sada se skládá celkem ze sedmi barevných forem. První a svou funkcí odlišný vosk má přírodní slabě žlutou barvu a je určen především pro zatavení konců řezaných květin. Ostatní jsou vyráběny v barvách zelená, žlutá, hnědá, červená, černá a modrá, ty jsou určeny pro dekorační účely, nic nám ovšem nebrání v tom, abychom je využili i jako zatavovací. Naopak, na barevných stoncích mohou lépe vypadat červené, hnědé nebo zelené vosky.
Vosk z pevné do kapalné fáze převádíme dvěma způsoby, oba mají stejný princip, ale liší se způsobem, jakým vosk tavíme (bod tání vosku je mezi 70 a 75 oC). Vosk můžeme tavit přímo v jeho PE obalu ponořeném do vroucí vodní lázně nebo využijeme druhý způsob a to ten, že vosk vyjmeme a dáme do kovové nádoby, na vařiči pak vosk snadno roztavíme. Oba způsoby mají své výhody i nevýhody. U prvého způsobu může při vyvření vody dojít k roztavení obalu. Výhodou je, že po použití nádobu elegantně uzavřeme a uklidíme. Na druhý způsob musíme obětovat jeden nebo několik, v případě barevné řady, starých domácích hrnců a to do té doby, než obsah vosk vypotřebujeme. Skladování takových hrnců je mnohem náročnější. Výhodou ovšem může být široké hrdlo nádoby, do které noříme stonky nebo štětec. Na trhu také existují speciální tavné kotlíky určené pro tyto vosky.
O tom, jak pracujeme s voskem jsme se již ve Floristice zmínily, ale i přesto se ještě zastavíme u způsobu zatavování stonků voskem. Jak dobře vím, existuje ještě jedna možnost začištění, a to pomocí gutaperčové pásky. Jaký význam má tato úprava pro rostlinu? Této techniky je využito u těch typů vazeb, jejichž přírodní stonky jsou nahrazeny „umělými“ a nelze je ponořit do vody. To je typické např. u svatební vazby nebo při výrobě květinových šperků. V tomto případě se u květu ponechá stonek o délce asi 3 – 4 cm a zbytek je nahrazen drátem. Květ je tak odříznut od přívodu vody. Abychom zabránily uvadání květu použijeme variantu, která se používá při skladování řezaných rostlin za sucha, jejímž principem je vytvoření vysoké vzdušné vlhkosti v okolí rostliny, čímž je částečně zabráněno odpařování vody z povrchu rostliny. Pokud naneseme vrstvu vosku nebo obalíme stonek páskou, využijeme stejného principu, kdy izolujeme stonek od vnějšího prostředí a snížíme tak vypařování vody z rostliny. Je tedy logické, že nejoptimálnějším řešením je nanést vosk na celou délku zkráceného stonku a nikoliv jen na jeho malou část okolo místa řezu. Trochu jiný příklad si můžeme ukázat např. na kalové svatební kytici vázané volně přes ruku. Zde namáčíme stonky do vosku po délce 1 cm od místa řezu. Vosk tedy neplní funkci isolační vrstvy, ale pouze zabraňuje stonkům, aby na řezné ploše vylučovaly slizovitou látku. Díky tomu, že vosk působí dekoračně, není nutné jeho maskování, tak jak je tomu u gutaperčových pásek. Tato vlastnost vosku patří zřejmě mezi ty nejoblíbenější. Není proto vhodné používat ve všech případech pouze vosk, optimální je kombinace obou začišťovacích materiálů.
Posledním neméně důležitým a teprve se zabíhajícím způsobem využití vosku je dekorační krycí schopnost (laminovací). Využít ho můžeme i k odlévání různých tvarů aktuálních k danému ročnímu období, stačí nám k tomu pouze forma na odlévání ( např. perníkové formičky).
Vosk Mikrocer - Floris nám díky svému balení a složení nabízí zcela nové a profesionální zpracování rostlin včetně výroby floristických dekoračních doplňků. Odpadá nám tak likvidace nových svíček nebo tavení směsice starých.
