Pěstování hrušní, třešní a rybízů má v ČR velkou tradici. Produkce hrušní a částečně i třešní je uplatňována na domácím trhu jako stolní ovoce. Višně, rybízy a určitý podíl produkce třešní je určen ke zpracování.
Zejména višně a rybízy jsou významným vývozním artiklem českého ovocnářství na trhy Evropské unie.
V České republice bylo v roce 2002 evidováno celkem 17 774 ha intenzivních ovocných sadů. Z této výměry bylo 305 ha hrušní, 897 ha třešní, 1.985 ha višní, 948 ha bílého a červeného rybízu a 357 ha černého rybízu.
Podle věkové struktury je dobrá situace zejména u višní a třešní a v poslední době se zlepšuje i situace u hrušní. Podprůměrná věková struktura je nadále u černého rybízu a nejhorší situace je u bílého a červeného rybízu, kde je stále 80% ploch přestárlých.
V posledních sedmi letech došlo z výše uvedených ovocných druhů k největšímu nárůstu ploch u hrušní a to o 18 % a došlo tak k mírnému zlepšení věkové struktury, která byla v polovině devadesátých let jednou z nejhorších. Výrazného nárůstu ploch zaznamenaly ve stejném období višně (+13 %) a tak se řadí k těm druhům, které mají velmi dobrou věkovou strukturu sadů. Zhruba stejná plocha vyklučených i nově vysázených ploch je u třešní (–2 %) a červeného rybízu (+3 %). Zatímco u třešní je věková struktura sadů téměř optimální, u červeného rybízu tento trend obnovy situaci s přestárlými plochami neřeší.
