Výrazný růst některých dotací zaznamenali v letošním roce ekologicky hospodařící zemědělci. Vyššími částkami chce Česko i Evropská unie motivovat především produktivní oblasti ekozemědělství, proto vzrostly dotace na ornou půdu, pěstování zeleniny a trvalé porosty.
Loni dostávali čeští ekologičtí zemědělci dotaci 1000 korun
na hektar luk a pastvin, 2000 korun na hektar orné půdy a 3500 korun pak za takzvané trvalé porosty, jako jsou sady či vinice. V tomto roce všechny tyto částky vzrostly, například u pastvin o 100 korun na hektar a u orné půdy o 1500 korun na hektar. Zemědělci s trvalými porosty si například přijdou na 12.000 korun na hektar. Peníze na dotace jsou asi ze dvou třetin z evropských peněz a třetinu dává Česká republika.
Nedostatky a nespokojenost EZ plynou předvším z toho, že přechod na administrativu unie byl proveden na poslední chvíli a Česká republika na něj nebyla zcela připravena.
Plochy obhospodařované ekozemědělci by se podle českého
akčního plánu měly do roku 2010 zvednout z nynějších asi šesti procent na deset procent. Právě vyšší dotace by měly
přispět k tomu, aby nerostly jen pastviny a ekozemědělství
skutečně produkovalo řadu výrobků. Pro ty ale bude potřebovat i dobrý odbyt. Podle odborníků, kteří se tento týden sešli v Lednici na Břeclavsku na už čtvrté Bioakademii, totiž nemůže ekologické zemědělství stavět jen na dotacích, ale musí být soběstačné.
Například v Česku je tento typ zemědělství hodně soustředěn v horských a podhorských oblastech na trvalých travních porostech, jež právě často využívají dotace.
