Dne 14. listopadu 2003 zemřel významný vědecký pracovník Ing. Václav Novák, CSC., specialista v oboru zelinářského semenářství. Pocházel z rolnické rodiny ve Strání v Bílých Karpatech, kde se narodil 24. září 1934. V tamější krásné, ale drsné přírodě prožil dětství. Z tohoto prostředí si odnesl pracovitost, houževnatost a trvalý zájem o dění v zemědělství
Středoškolské vzdělání získal na zemědělské škole v Přerově. Poté úspěšně absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Na základě „umístěnky“ se dostal do zemědělského družstva v Partutovicích v Oderských vrších, kde se i oženil. Počátkem šedesátých let nastoupil na základě konkurzu do Výzkumného ústavu zelinářského v Olomouci a to do oddělení léčivých, kořeninových a aromatických rostlin. Zpočátku řešil problematiku agrotechniky dvouletého náprstníku vlnatého. Již tehdy zaujal obsáhlým souborem maloparcelkových pokusů, ve kterých řešil otázky termínu výsevu, přezimování, výživy apod. Takto získané výsledky se uplatnily v praxi v Kralicích na Hané, Staré Vsi u Přerova, Blatci, Pňovicích i jinde. Další jeho výzkumné úkoly byly zaměřeny na pěstování kmínu. Při této práci byl učiněn nevídaný objev – našla se rostlina u které neopadávaly nažky. Protože se jednalo o genetickou vlastnost, stala se tato rostlina základem pro nové odrůdy, které je možné sklízet bezztrátově pomocí sklízecích mlátiček. Tím se v případě kmínu naše země změnila z dovozové na vývozovou.
Počátkem sedmdesátých let začal V. Novák řešit náročnou problematiku semenářství květáku. Poté následovaly rozsáhlé výzkumy na úseku nových způsobů semenářství dvouletých druhů zeleniny. Do té doby se zastával názor, že v semenářství je třeba pokračovat ve šlechtění a to především do té doby nezbytnými individuálními výběry rostlin. Vlastní poznatky, ale i zkušenosti, které V. Novák získal na stážích v Polsku i v USA, však ukazovaly, že za předpokladu dokonalého prošlechtění odrůd je možné množit i bez těchto výběrů metodami přímých výsevů. Na základě těchto poznatků byly vypracovány metodiky množitelských technologií hlávkového zelí, hlávkové kapusty, mrkve, kořenové petržele, bulvového celeru, cibule kuchyňské, póru a vodnice. Všechny tyto metody byly ověřeny několikaletými pokusy a do praxe je přenášel formou četných přednášek, instruktáží, listovek i odborných článků. Na toto téma vycházely jeho články v Zahradnictví dokonce ještě krátce před jeho smrtí. Do jeho doby se u nás zelinářským semenářstvím v takové hloubce a šíři nikdo nezabýval a bez jakékoliv nadsázky je možné konstatovat, že problematika semenářství zeleniny se pro V. Nováka stala i jeho největším koníčkem. Škoda jen, že zelinářský výzkum byl v Olomouci neuváženě zrušen. V. Novák tak byl nucen před důchodem změnit povolání a několik roků proto předával své bohaté zkušenosti ze zemědělství budoucím učitelům na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci.
Ing. Václav Novák, CSc. nás opustil v 69 letech svého plodného života, z něhož největší část věnoval pokroku našeho zahradnictví. Čest jeho památce.
Bývalí spolupracovníci a kolegové
