Zahradníci vzhledem k podstatě zahradnického oboru svoji činností patří jak do resortu zemědělství, tak zasahují i do regionálního rozvoje, ale i do resortu ministerstva průmyslu a obchodu.
S blízkým vstupem naší republiky do EU by měli být informováni nejen o možnostech financování zamýšlených projektů z operačních programů, které administruje MZe, ale i z dalších programů, které se týkají rozvoje malého a středního podnikání a rozvoje regionů. Ze zemědělských programů je dnes podána informace o Horizontálním plánu rozvoje venkova.
Základní priorita Horizontálního plánu rozvoje venkova se nazývá „Trvale udržitelný rozvoj zemědělství, venkova a jeho přírodních zdrojů“ a bude dosažena následujícími opatřeními:
Předčasné ukončení zemědělské činnosti důchodu
Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními
Agro-environmentální opatření
Lesnictví
Zakládání skupin výrobců
Technická pomoc
Stručný výklad jednotlivých opatření
1. Předčasné ukončení zemědělské činnosti
Předčasné ukončení zemědělské činnosti je opatření, který umožňuje starším zemědělcům po dosažení věku 55 let ukončit aktivní zemědělskou činnost a poskytovanými podporami jim zabezpečuje důstojné životní podmínky. Vytváří prostor pro nástup mladých zemědělců schopných zlepšit ekonomickou životaschopnost zemědělských podniků, což může přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. Nastupující zemědělec nesmí být starší 40 let, zavazuje k hospodaření na minimálně pět let. Osoba předávající zemědělský podnik bude pobírat pravidelně se opakující dávku na základě paušální částky ve výši 75 tis. Kč a částky vypočtení na základě počtu převedených hektarů, maximálně do výše 210 tis. Kč/rok.
2. Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními
Uvedené opatření je zaměřeno na podporu zemědělců hospodařících v oblastech s méně příznivými podmínkami s cílem přispět ke stabilizaci venkovského obyvatelstva v těchto oblastech a pomoci zajistit pro zemědělce odpovídající úroveň příjmů. Podpora méně příznivých oblastí je zakotvena v zákoně č. 252/1997 Sb., o zemědělství. K provedení tohoto zákona byla vydána postupně 4 nařízení vlády, přičemž poslední z nich, nařízení vlády č. 505/2000 Sb., kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje méně příznivé oblasti dle kritérií Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 (s výjimkou demografického kritéria). V roce 2001 bylo dle výše uvedeného nařízení vlády č. 505/2000 Sb. na podporu méně příznivých oblastí vyplaceno 1,74 mld. Kč (736 183 ha) a na podporu oblastí s ekologickými omezeními 0,01 mld. Kč (8 468 ha). V roce 2002 bylo na podporu méně příznivých oblastí vyplaceno 1,64 mld. Kč (748 026 ha) a na podporu oblastí s ekologickými omezeními 0,09 mld. Kč (6 713 ha).
Cílem opatření je zajistit odpovídající příjmy zemědělským podnikům hospodařícím ve ztížených podmínkách, přispět k udržitelnému využití zemědělské půdy a ochraně ostatních přírodních zdrojů, přispět ke stabilizaci venkovské populace, udržet malebnost krajiny a podpořit systémy hospodaření respektující zdravé životní prostředí.
Vymezení LFA a oblastí s environmentálními omezeními
Kritéria pro stanovení méně příznivých oblastí a oblastí s environmentálními omezeními
A) Méně příznivé oblasti
Na základě kritérií daných Nařízením Rady (ES) č. 1257/1999 a s přihlédnutím k přírodním, ekonomickým a demografickým podmínkám v České republice byla stanovena následující kritéria pro vymezení méně příznivých oblastí:
Horské oblasti (značení H)
Pro vymezení horských oblastí byla použita následující kritéria na úrovni obce:
– průměrná nadmořská výška území obce větší nebo rovna 600 m n.m.
– nebo průměrná nadmořská výška území obce větší nebo rovna 500 a menší než 600 m n.m. a zároveň sklonitost nad 70 (12,3 %) na ploše větší než 50 % výměry zemědělské půdy v obci.
Ostatní méně příznivé oblasti (ostatní LFA, značení O)
Ostatní méně příznivé oblasti jsou ucelená území, která zároveň splňují všechna tato kritéria:
v rámci bývalého okresu (NUTS IV):
– průměrná výnosnost zemědělské půdy nižší než 34 bodů (80 % průměru ČR)
v rámci kraje (NUTS III):
– hustota obyvatel menší než 75 obyvatel na km2
– podíl pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybolovu na ekonomicky aktivním obyvatelstvu větší než 6 %
Oblasti se specifickými omezeními (značení S)
Ucelená území v rámci okresu přiléhající k horským oblastem na severozápadě a východě ČR, s průměrnou výnosností půdy nižší než 34 bodů. Zemědělství v těchto příhraničních oblastech má dlouhodobě specifické postavení v rámci ČR a je nezbytné jej zde podporovat pro udržení a obnovení kulturního rázu krajiny, jako rekreační zázemí měst a rozvoj turistiky. Jednotlivá území s výnosností půdy nižší než 34 bodů uvnitř příznivých (nezařazených) oblastí.
B) Oblasti s environmentálními omezeními (značení E)
Legislativní proces zakotvující vymezení území s environmentálními omezeními v rámci NATURA 2000 bude dokončen nejpozději do vstupu ČR do EU, kdy budou směrnice 79/409/EHS a 92/43/EHS transponovány do vnitrostátního právního řádu v rámci novely zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Kompenzace se vztahuje na zákaz hnojení v územních I. zóny NP a CHKO, který vyplývá z omezení ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (§ 17 odst. 1, § 26 odst. 2). Omezení hnojení způsobuje výrazné snížení příjmů na travních porostech a z těchto důvodů je kompenzováno.
Kvantitativní vyjádření rozlohy méně příznivých oblastí a oblastí s environmentálními omezeními v ČR
B) Oblasti s environmentálními omezeními
Oblasti s environmentálními omezeními jsou vymezeny ve vazbě na evidenci půdních bloků a jejich celková čistá výměra je 30 000 ha zemědělské půdy.
Podpora bude mít formu vyrovnávacího příspěvku na hektar travního porostu kompenzujícího ze 100% újmu v hospodaření v daném typu méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními omezeními. Je stanovena základní průměrná výše vyrovnávacího příspěvku poskytovaného na hektar travního porostu pro každou méně příznivou oblast. V rámci těchto oblastí bude vyrovnávací příspěvek dále diferencován.
S ohledem na skutečnost, že v současné době jsou zatravňovány pozemky s nižší výnosností půdy a vzhledem k vysokému stupni zornění v LFA (60,5 %) a k nízkému zájmu zemědělců o zatravňování orné půdy, byl s cílem snížení ekonomické atraktivity hospodaření na orné půdě v méně příznivých oblastech stanoven pouze vyrovnávací příspěvek na travní porosty.
3. Agro-environmentální opatření
Charakteristika opatření
Opatření má za úkol podpořit způsoby využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí, krajiny a jejich vlastností. Dále podporuje zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržbu krajiny.
Agro-environmentální opatření byla také součástí programu SAPARD v rámci priority „Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí“, opatření 2.3. „Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny“. Prostřednictvím vybraných pilotních projektů je ověřována realizace principů těchto opatření v praxi, především princip programování (definice priorit, cílů, kritérií atd.) a financování. Zkušenosti z tohoto opatření byly využity při tvorbě agro-environmentálních opatření v horizontálním plánu rozvoje venkova.
Cíle opatření
Vzhledem k výsledkům analytické části byla navržena následující podopatření, která budou řešit především:
zrychlený odtok vody z krajiny
problémy eroze půdy
podporu ekologické stability krajiny
zachování a zvýšení biologické různorodosti na zemědělsky využívané půdě.
A. Ekologické zemědělství (EZ)
V současné době dochází k dynamickému rozvoji ekologického zemědělství v ČR, jako systému zemědělské produkce, který je šetrný ke všem složkám životního prostředí.
Pravidla pro chov hospodářských zvířat a pěstování rostlin v EZ jsou v ČR ošetřena zákonnou právní úpravou, zákonem č. 242/2000 Sb., a prováděcím právním předpisem, vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 53/2001 Sb. Rozsahem řešených problémů je zákon plně slučitelný s Nařízeními Rady (ES) č. 2092/1991 a 1804/1999.
Zemědělec může žádat o příspěvek na travní porosty za předpokladu, že dosahuje průměrné roční intenzity ekologického chovu býložravců v rozmezí 0,2 – 1,5 VDJ/ha.
Platba na orné půdě v EZ: 3520 Kč/ha; platba na travních porostech v EZ: 1100 Kč/ha; platba na ovocné sady a vinice v EZ: 12 235 Kč/ha; platba na zeleninu a speciální byliny v EZ: 11 050 Kč/ha.
B. Celofaremní podopatření
Zemědělci vstupující do titulů tohoto podopatření se zavazují plnit podmínky titulů v rozsahu veškerých ploch, které obhospodařují.
Ošetřování travních porostů
Cílem je podpořit a zachovat příznivou extenzifikaci na travních porostech využívaných pro zemědělskou produkci v rámci celého zemědělského podniku, které jsou ohroženy jak růstem intenzity hospodaření tak degradací v důsledku opouštění hospodaření. Současně je cílem zajistit údržbu kulturní krajiny zejména pastevním chovem zvířat a také podporu biologické různorodosti na cenných stanovištích.
Veškeré travní porosty obhospodařované zemědělcem budou zařazeny do zacílení jednotlivých závazků v tomto titulu. Celkové plochy travních porostů budou rozčleněny na pastviny a louky.
Podmínkou pro vstup do tohoto titulu je minimální průměrná intenzita chovu všech býložravců v podniku 0,2 VDJ/ha travních porostů.
Zatravňování orné půdy
Uvedený titul má především zpomalit odtok vody z krajiny, který může vyvolávat sezónní nedostatek vody a krátkodobé zvětšené průtoky v tocích. Vzhledem k charakteru české krajiny patří snížení povrchového odtoku k prioritním opatřením. Dalším efektem tohoto titulu bude také snížení rizika eroze půdy. Zvyšování podílu travních porostů v krajině chudé na trvalé kultury přispěje k zvyšování biologické různorodosti a ekologické stability krajiny.
Konkrétní cíle managementu budou závislé na typu lokality. Zatravňování bude provedeno uznaným osivem komerční travní směsi (titul C1), nebo uznaným osivem regionální travní směsi (titul C1 A , platný pouze v CHKO Bílé Karpaty).
Identifikované plochy orné půdy (svažité nad 12o, mělké, písčité, podmáčené, extrémně těžké, obtížně obdělávatelné) a orná půda v LFA. Hlavním východiskem pro stanovení plateb je ztráta příjmu (příspěvku na úhradu fixních nákladů a zisku) z produkce na orné půdě, které vychází z průměrných hodnot. Ztráta je snížena o potenciální příjem z travního porostu.
Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách
Uvedený titul je navržen s cílem zpomalení povrchového odtoku na mírných svazích orné půdy a zvýšení protierozní ochrany a k tvorbě nových stanovišť pro rozvoj biologické různorodosti v oblastech s větším zorněním. Rozdělením svahů na kratší úseky se zvýší podíl vody, která se vsákne do půdy a tím bude posílena i retenční schopnost krajiny. Tento titul navíc podpoří zvýšení ekologické rovnováhy a zlepší vzhled krajiny.
Na identifikovaných plochách orné půdy se svažitostí 3 – 12o budou uznaným osivem travní směsi zatravněny po vrstevnici pásy o šíři 45 – 55 m. Vzdálenost mezi jednotlivými pásy se bude pohybovat v rozmezí 50 – 200 m.
Pěstování meziplodin
Hlavním cílem pěstování meziplodin je zpomalení povrchového odtoku vod na půdě a snížení odpovídajících environmentálních rizik na orné půdě bez vegetačního pokryvu.
Trvale podmáčené louky a rašelinné louky
Titul se týká ploch na travních porostech, které jsou trvale podmáčené nebo rašelinné. Tato místa je obtížné obhospodařovat běžnou mechanizací, a proto patří mezi nejvíce ohrožená stanoviště ve smyslu zanechávání jejich obhospodařování. Vlhké louky bývají v našich podmínkách zpravidla druhově bohaté a značná část rostlin a společenstev vlhkých luk je vzácných a ohrožených. Pravidelná péče o vlhké louky je významná zejména pro populace ptáků (např. bahňáků) a rovněž pro hmyz a obojživelníky. Používání hnojiv na vlhkých loukách prudce snižuje druhovou bohatost. Naopak při zanechání obhospodařování vede ke snížení jejich ekologické hodnoty.
Oplocení cenných lokalit na pastvinách
Titul se týká pouze travních porostů, které jsou obhospodařovány v rámci ošetřování travních porostů – pastviny. Jeho cílem je podpořit zachování a rozvoj biologické různorodosti na místech cenných z pohledu ochrany přírody, která jsou součástí pasených ploch.
Ptačí lokality na travních porostech
Titul se týká pouze travních porostů identifikovaných jako hnízdní lokality chřástala polního a populací bahňáků. Cílem je udržet a zvýšit populaci těchto ptačích druhů vytvořením vhodných hnízdních podmínek a dalších podmínek nezbytných pro existenci těchto cenných druhů na příslušných lokalitách.
Biopásy
Jedním z negativních důsledků intenzivního hospodaření v krajině je pokles početnosti populací celé řady živočišných druhů. Hlavními příčinami poklesu je zejména nedostatek potravních zdrojů v období od sklizně plodin do jarních měsíců. Hlavním cílem tohoto titulu je zvýšení potravní nabídky a tím podpora rozvoje především ptačích společenstev, ale i ostatních živočišných druhů vázaných na polní stanoviště a ekosystémy spojené s polními lokalitami.
D Zonální podopatření
Tituly obsažené v tomto podopatření jsou zacíleny pouze na konkrétní území ve vybraných chráněných krajinných oblastech a mají za úkol řešit specifické požadavky daných lokalit na jejich obhospodařování.
Stabilizace závrtů na orné půdě
Stávající i nově vznikající závrty jsou obděláváním orné půdy ohrožovány. Vytvoření travnatého pásu poskytne kolem závrtů nárazníkovou zónu a současně napomůže obnově biologické pestrosti na orné půdě (vznik krytu pro volně žijící organismy).
Titul lze uplatňovat jen na území chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Osevní postup v ochranných zónách jeskyní
Vzhledem k nutnosti snížení obsahu rozpuštěných cizorodých látek v podzemních vodách, které mají negativní dopad na krasové útvary, bude na orné půdě vyloučeno pěstování těch plodin, které jsou z hlediska škod na podzemních krasových jevech vysoce rizikové.
Titul lze uplatňovat jen na území chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
4. Lesnictví
V rámci tohoto opatření jsou navržena dvě podopatření:
1.Zalesňování zemědělské půdy
2.Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití.
Zalesňování zemědělské půdy
Zalesňování zemědělských půd je podopatření, které umožňuje zemědělcům hospodařícím na zemědělské půdě, respektive vlastníkům zemědělské půdy, získat podporu na zalesnění těchto pozemků. Tímto podopatřením se vytváří prostor pro diverzifikaci výroby, která by měla přispět k posílení ekonomické a sociální dimenze trvalé udržitelnosti zemědělství a venkova. Snižuje podíl zornění půdy a to bez rizika zvýšení podílu neobhospodařované zemědělské půdy
Založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití
Založení porostů rychle rostoucích dřevin určených pro energetické využití (dále jen „RRD“) je podopatření, které umožňuje zemědělcům hospodařícím na zemědělské půdě, respektive vlastníkům zemědělské půdy, získat podporu na založení porostů rychle rostoucích dřevin na těchto pozemcích. Tímto podopatřením se vytváří prostor pro diverzifikaci výroby. Založení RRD je podporováno v rámci národního programu podpor od roku 2000. Podpora byla poskytována formou dotací, které jsou přímé a nenávratné
Cíle podopatření
snížení výměry zemědělské půdy využívané k produkci potravin,
snížení produkce skleníkových plynů zvýšením podílu obnovitelných zdrojů na celkových zdrojích energie,
snížení imisí (zejména oxidů síry) ze spalování paliv,
zvýšení biodiverzity a zlepšení ekologické rovnováhy krajiny,
zlepšení sociálních a ekonomických podmínek venkovského prostoru,
změna struktury zemědělských farem s cílem zajištění jiných příjmů formou diverzifikace jejich aktivit,
Žadatel vysadí porost RRD v souladu s projektem na minimální výměře 0,25 ha u reprodukčního porostu, nebo 0,5 ha u produkčního porostu. K výsadbě použije geneticky a stanovištně vhodné druhy a klony.
5. Zakládání skupin výrobců
Pro zabezpečení konkurenceschopnosti zemědělských producentů na trhu byl v ČR podle principů Nařízení Rady (ES) č. 952/1997 vytvořen a zaveden v roce 1999 podpůrný program „Podpora vzniku a činnosti odbytových organizací výrobců“ jako jeden z významné skupiny podpor uplatňovaných podle Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování podpor MZe pro příslušný rok na základě § 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství.
Pro efektivní odbyt zemědělské produkce v současných podmínkách trhu je pro zemědělce nutné, aby byli sdruženi ve specializovaných organizacích výrobců vzhledem k finančním, odborným, pracovním a vyjednávacím možnostem s obchodními řetězci.
Opatření na podporu zakládání skupin výrobců v kandidátských zemí má své opodstatnění zejména ve přizpůsobení náročným tržním požadavkům platícím zcela běžně ve Společenství. Zemědělskou produkci je nutné dodávat na trh i zpracovatelům jednotně vytříděnou, zabalenou, označenou s dodávkami rozloženými podle požadavků odběratelů v průběhu celého roku. Zvýšení přidané hodnoty produkce je jedním z cílů podpory, dále u nově vznikajících skupin výrobců bude řešena problematika neexistující nebo nevyhovující výpočetní techniky a programového vybavení pro přístupnost k informovanosti a řízení výrobního a obchodního procesu navazujícího na velkoobchodní odběratele a další zpracovatele.
Podpora skupin výrobců bude poskytována pouze u komodit, které nejsou zabezpečeny zvláštními tržními předpisy vyjmenovaných specifických komodit platných v rámci Společenství
6. Technická pomoc
Toto opatření je zaměřeno na podporu aktivit nezbytných pro monitoring úspěšnosti zavedení, řízení využití HRDP a zdokonalování opatření obsažených v tomto HRDP. Jedná se zejména o práce spojené s vypracováním postupů a materiálů nezbytných pro proces od podání žádostí až po vyhodnocování jednotlivých opatření. Práce budou mít především formu odborných studií, sběrů a analýzy dat, vypracování informačních materiálů a dalších aktivit spojených se šířením informací o zaváděných opatřeních.
Podrobné informace najdeme na www.mze.cz v kapitole týkající se dotací a programů. Článek je zpracován jako aktuální výtah ze současného stavu projednávání HRDP našimi vyjednávači v Bruselu v EK.
