Drobnosti o českém šlechtění okrasných rostlin Begonia rex - begonie královská

V zahradnické praxi dnes nacházíme již výhradně kulturní formy původního druhu, který je domovem ve východních oblastech Indie. Byl do kultura zaveden asi kolem r. 1858 belgickou firmou Linden.

Dnešní sortiment je výsledkem četných křížení, zpočátku hlavně mezidruhových. Nejvýznamnější byla kombinace s B. diadema. Mnoho starších výpěstků lze rozlišit do dvou základních skupin : Rex-hybridy s převážně velkými a celokrajnými listy a Diadema-hybridy s list menšími a různě hluboce zoubkovanými či laločnatými. Později se používaly ke křížení další druhy - B. amabilis, B. cathayana, B. deliciosa, B. discolor, B. imperialis aj. Takže původní rozlišení na Rex- a Diadema-hybridy pro novější křížence (odrůdy) již plně neodpovídá. Vlastní sortiment je stále dosti bohatý. Mnohé odrůdy jsou si ale vzájemně velmi podobné. Mezi hlavní šlechtitelské cíle stále patří efektní barevné kombinace listů. Olistění je dnes žádané středně velké nebo menší a bohaté. Starší výpěstky s velkými až obrovskými listy ze skupiny Rex-hybridů nejsou dnes příliš žádané. Pro naše tržní sortimenty měly velký význam výpěstky německé, hlavně od německé firmy Gebr. Teupel (Quedlinburg). Odrůdy anglické, francouzské či holandské se u nás původně rozšiřovaly jen nepatrně. Dnes se situace poněkud změnila. V tržním sortimentu jsou některé staronové výpěstky, jako např. ´Bamberg´, ´Burg Feuerstein´, ´Diamant´, ´Europa´, ´Fee´, ´Silberblatt´ a z novějších ´Curly Merry Christmas´ (spirálovitě svinuté listy), ´Durtei´ (temně zelené, šedavě skvrnité listy s téměř načernalým lemem), ´Helen Lewis´(sytě purpurové, stříbřitě pruhované listy), ´Mary Christmas´ (červené listy široce zeleně lemované) a další. Existují již také F1 kříženci nabízení ve směsi, např. ´Colorvision´ s převahou načervenalého zbarvení čepele nebo ´Color-Changeant´ s nápadnou kresbou listů.
Z listnatých begonií věnovali naši zahradníci-šlechtitelé největší pozornost právě Begonia rex. Mezi naše nejstarší a ve své době nejproslulejší a po Evropě nejrozšířenější výpěstky patřila nesporně odrůda ´Comtesse Louise Erdödy´, kterou vyšlechtil B. Němeček v době svého zahradničení u hraběte Erdödyho v Nowimarofu v Chorvatsku (asi v letech 1875 - 80). Popsána byla A. Bartikem v r. 1883 v časopise Wiener Illustrierte Garten-Zeitung (str. 378 - 80) a vyobrazena A. Heinzelem tamtéž. Tato begonie měla listy stříbřité, směrem k okraji měďnaté a lemované červeně. Hlavní její zvláštností bylo neobvyklé stočení bazálních laloků čepele v místě napojení řapíku. Toto šroubovité stočení dosahovalo někdy výšku až 5 cm. Původní, originální rostliny vlastnila Zahradnická společnost ve Vídni (k. u. k Gartenbau-Gesellschaft Wien), která tento výpěstek zpočátku také rozšiřovala. U nás ji pod označením Begonia rex spiralis pěstovala hlavně firma Korselt v Turnově. Novější výše uvedená odrůda ´Curly Merry Christmas´ je zřejmě obdobným typem.
Roku 1890 přichází F. Plištil, zahradník z podniku J. Fondy v Terstu, se svými sedmi kříženci B. rex x B. rubella a ještě větším počtem kříženců B. rex x B. diadema. Nebyly asi nikdy pojmenovány, ale pod čísly popsány v Časopise Českých zahradníků z r. 1890, str. 164. Vrchní zahradník v zámecké zahradě na Smečně J. Kadleček předvedl na páté Zahradnické výstavě v Praze r. 1891, mimo jiné, i několik vlastních semenáčů B. rex, vždy včetně obou výchozích rodičovských odrůd. V rakouském Bregenzu, v tamní Thurn Taxiské zahradě, působil jako vrchní zahradník V. Smetana. Jeho velko- i drobnolisté semenáče byly poprvé obdivovány v r. 1902 a později ještě na zahradnických výstavách ve Vídni (Wiener Reichsgartenbau-Austellung). Hned na první výstavě získal vyznamenání I. třídy. Jeho výpěstky ale časem zapadly a ani nevím zda byly vůbec pojmenovány. Z dalších šlechtitelů B. rex této doby lze alespoň jmenovat A. Bartoše, který působil rovněž v Bregenzu (křížil hlavně B. rex s B. diadema a uvedl kolem r. 1870 - mimo dalších - výpěstek ´K. Rozinek´), zámeckého zahradníka V. Zelenku z hraběcí zahrady v Rastenberku a ředitele Královské obory v Praze K. Rozinka.
V dalších letech zaujímá zvláštní postavení E. Polák. Zastával před r. 1920 místo prvního pomocníka v zahradách vévody Filipa Württemberského v Gmünden. Tamní ředitel zahrad A. Peterka se sám zabýval křížením begonií. E. Polák povzbuzen jeho příkladem zkřížil r. 1913 B. rex ´Veronika Urban´ s odrůdou ´Meteor´ a získané semenáče ještě prokřížil v r. 1915 dále s odrůdami ´Wilhelm Pfitzer´ a ´Kaiserin Alexandra von Russland´. Získal dva hodnotné semenáče. Jeden pojmenoval ´Pozdrav Presidentu Masarykovi´ (listy zelené, středem čepele stříbrobílý pruh a drobná bělavá skvrnitost). V této práci ještě pokračoval na velkostatku v Horných Oblokovicích na Slovensku. Vypěstoval a pojmenoval několik desítek odrůd. Ještě r. 1948 jich přes 80 zevrubně popsal H. Volkmer v časopise Československý Zahradník. Bohužel, většina těchto begonií již zapadla. Jen několik se ještě pěstuje, často beze jména. Do tohoto období spadá také šlechtitelská činnost vsetínského zahradníka Straucha (odrůda ´Otec Palacký´) a vrchlabského Mrázka (např. odrůdy ´Baron Neiberg´, ´Benedikt Roezl´, ´V. Mašek´ a další). Některé české výpěstky, jako ´Česká Píseň´, ´Dr. Běhounek´, ´Kapelník Kmoch´, ´Vrchní Zahradník J. Jedlička´, ´Zahradní Architekt J. Vaněk´, ´Tatra´ aj. najdeme barevně vyobrazené v Zahradnickém květinářství J. Vaňka, tab. XXI (Chrudim 1949).
V připojeném tabulkovém přehledu uvedené a popsané begonie dnes prakticky neexistují. Představují však historický doklad, že se čeští zahradníci - v době rozmachu a obliby této pokojové květiny - svými šlechtitelskými snahami důstojně zařadili mezi evropské šlechtitele.