Acalypha hispaniolae (česky myší ocásek, palnice, akalyfa) je světlomilná a teplomilná květina z čeledi Euphorbiaceae, jejíž domovinou jsou karibské ostrovy. Vytrvalý polokeř s tenkými, převislými výhony má střídavé, opakvejčité, pravidelně zubaté, řapíkaté, sytě zelené a řídce chlupaté listy. Na rostlině se tvoří najednou samičí i samčí květy, okrasnou hodnotu však mají jen samčí, 10 až 15 cm dlouhá, válečkovitá, tmavě růžová až červená květenství. V sortimentu je pouze německá odrůda ‘Bodes Feurzauber’, která byla získána selekcí.
Nároky během pěstování
Akalyfa se snadno množí vrcholovými řízky o velikosti 5 až 7 cm. Řízky ošetřené stimulátory zakořeňují během 3 až 4 týdnů při teplotě kolem 20 °C, pod mikroténovou, popř. děrovanou folií nebo pod mlhou. Mladé rostliny mohou zůstat ještě 2 týdny v sadbovačích, aby lépe prokořenily a pak se vysazují do pěstebních nádob. K sázení se doporučuje středně vyhnojený, vzdušný a dostatečně vododržný substrát s podílem kvalitní rašeliny a jílu. Hodnota pH má být 5,0 až 5,5. Při vyšších hodnotách dochází k časté chloróze.
Po zakořenění v nádobách se květiny přihnojují v týdenních intervalech. Akalyfa je středně náročná na živiny; zpravidla se používají 0,2% roztoky plných hnojiv s vyrovnaným obsahem základních živin. Při výskytu chlorózy se musí použít cheláty železa, které se opakovaně aplikují na rostliny formou postřiku nebo zálivky. Vhodný je např. postřik 0,05 až 0,1% roztokem přípravku Hydroplus DTPA, který je dostupný na trhu.
Před výsadbou se sazenice poprvé zaštipují, aby rychle rozvětvily. Po čase následuje ještě jedno až dvě zaštipování, podle požadované velikosti hotových rostlin.
Zpočátku má být teplota ve skleníku 18 až 20 °C, po výsadbě do závěsných nádob se snižuje na 18/16 °C, později na 16/14 °C. Dobře narostlé rostliny se v konečné fázi pěstování otužují při 14/12 °C a za dostatku světla a čerstvého vzduchu se urychluje kvetení. Pokud se květiny pěstují při výše uvedených teplotách aplikace retardačních přípravků není nutná.
Acalypha hispaniolae netrpí zvláštními chorobami nebo škůdci. Při zvýšené vlhkosti a nedostatečném pohybu vzduchu se na mladých rostlinách často objevuje plíseň šedá. Na dospělých rostlinách se občas vyskytují molice, někdy i mšice nebo svilušky, které lze zahubit opakovanými postřiky chemických přípravků.
V létě má ráda slunečné počasí, vyžaduje však chráněné stanoviště proti úpalu a silnému větru. Při silném dešti se přechodně umisťuje na zastřešenou terasu nebo balkon, aby nedošlo k zhnědnutí květenství. Bohaté kvetení se podporuje pravidelným odstraňováním odkvetých „válečků“. Po příchodu podzimních mrazů květina ukončuje vegetaci, ale pokud se včas umístí do světlého a chladného interiéru nebo zimní zahrady může se pěstovat i ve zbylé části roku.
Příklady pěstebních postupů
Pro získání dekorativních rostlin, ve velkých závěsných nádobách o průměru 25 až 27 cm, kvetoucích v průběhu května, se vysazují zakořenělé řízky (5 až 7 kusů) již začátkem listopadu. Rostliny pěstované v menších závěsných nádobách, např. o průměru 18 až 23 cm, se vysazují po 3 až 5 kusech koncem února, začátkem března a kvetou pak koncem května. Podle velikosti rostlin je délka pěstování v nádobách 3 až 6 měsíců.
Použití
Akalyfa nejlépe vyniká samostatně v závěsných nádobách nebo ve větších květináčích. Při kombinované výsadbě v truhlících se dobře snáší se slaběji až středně rostoucími druhy jako jsou např. Anagallis monellii, Brachyscome multifida, Impatiens repens, Lysimachia nummularia, Lotus berthelotii, Monopsis lutea, Monopsis unidentata, Nemesia fruticans, Origanum vulgare, Russelia equisetiformis, Sanvitalia speciosa, Sutera cordata, které ji během sezóny příliš neutlačují. Pěkné jsou barevné kombinace této květiny s odrůdami v modrých, žlutých, bílých a červených odstínech.
