01.10.2004 | 08:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Tajemství blšanského trávníku

Blšany jsou známé nejen pěstováním chmele, ale také fotbalem, který má v této vesnici více než padesátiletou tradici. Nemusíme připomínat, že FK Chmel Blšany loňským podzimem načal již pátou sezónou své nepřetržité účasti v nejvyšší české fotbalové soutěži.

Nevídanou zvláštností, zapsanou do Guinesovy knihy rekordů, je skutečnost, že Blšany svými asi třemi stovkami obyvatel jsou nejmenší obcí v Evropě, kde se hraje nejvyšší fotbalová soutěž.
Záměrem naší návštěvy bylo ale především seznámit se s údržbou travnatých sportovních ploch, které jsou vyhlášené svou kvalitou..
Jistě netřeba zdůrazňovat, že odpovídající hřiště, kvalitní trávník, je jedním ze základních předpokladů provozování profesionálního fotbalu. A vstoupíte-li na jemně střižený koberec trávníku zdejšího stadionu, lemovaného hospodářskými staveními a chmelnicemi, přesvědčíte se, že si v ničem nezadá s trávníky fotbalových klubů velkých měst.
V čem je tajemství blšanského trávníku, o tom jsme si povídali s člověkem nejpovolanějším. Róbert Janek je tvůrce a zanícený budovatel a udržovatel zdejších travnatých ploch, bývalý hráč, nyní předseda představenstva FK Chmel Blšany.
„Začínal jsem tady před lety na sekačce“, svěřuje se nám na začátku rozhovoru pan Janek. Kde že loňské sněhy jsou, zavzpomínáme si společně! Pro dnešní údržbu trávníku, zejména takového, na kterém se hraje profesionální fotbal, už zdaleka nepostačuje pouhá travní sekačka. K tomu musí být komplexní a rovněž profesionální technika. Jak jsme zjistili, právě takovou techniku tady využívají.
Od jara do jara (Nikoli od jara do zimy)
Současný profesionální fotbal vyžaduje udržovaná hřiště po celý rok. Vysoká celoroční zátěž trávníku samozřejmě žádá, aby měl klub k dispozici více hřišť, více travnatých ploch, potřebných i pro tréninkové účely. Nicméně nový trávník na blšanském stadionu byl založen až v souvislosti s postupem klubu do nejvyšší ligové soutěže. Do té doby tu měli přírodní profil hřiště se všemi špatnými vlastnostmi.
Na vybudování trávníku mohou být samozřejmě různé náhledy, odvislé od místních podmínek i od jejich tvůrce. Jak na to šli v Blšanech?
„Není to žádné naše tajemství“, usmívá se Róbert Janek a dodává: „Naše zkušenosti rádi předáme každému, kdo chce mít kvalitní trávník a naopak, rádi se poučíme jinde.“
Vraťme se však na začátek a řekněme si technologický postup, jak se z vesnického hřiště dá vytvořit fotbalový trávník vysoké kvality.
„Takže, začněme od holé pláně, ve které jsme udělali drenáže po pěti metrech v hloubce 30 – 35 cm a natáhli jsme na ni 15 cm vrstvy kačírku o průměru 4 až 8 cm,“ začíná své stavitelské vyprávění pan Janek a pokračuje: „Museli jsme pak mezi vegetační a drenážní vrstvu vložit coby filtrační vrstvu říční písek. Máme tedy 15 cm drenážní vrstvy, na ní je centimetr písku 0,4 a pak vlastní zhutnělá vegetační vrstva o tloušťce asi 15 cm. Ta je namíchaná nejméně ze 60 % písku, asi 20 % ornice a 10 % rašeliny.“
„Předseťová příprava“ poněkud složitější, řeknete si, ale který ze sportovních trávníků je vystaven většímu zatížení, který z trávníků více trpí, než právě ten fotbalový?
No a následná vegetace, její udržování? V této oblasti už se dnes dá hovořit o samostatné vědecké disciplině. Není divu, že fotbaloví „trávníkáři“ úzce spolupracují s výzkumníky, šlechtitelskými a semenářskými odborníky i s věhlasnými praktiky v tomto oboru. „U nás v komisi jsou odborníci Ing. Ivo Našinec, výzkumný pracovník, či pan Vodehnal, který řadu let pracoval při údržbě trávníků slavné anglické Premier League a své zkušenosti nyní předává českým klubům, tedy i Blšanským.“ Říkáte u vás v komisi? Teprve teď nám Róbert Janek skromně prozrazuje, že je též členem komise MTZ Českomoravského fotbalového svazu, kde se řeší i problematika výstavby a udržování trávníkových ploch.
„Na jednom hřišti jsme osévali pouze jílky, dovezené z Anglie a musím potvrdit, že jsou vynikající. Rychle se zapojují, rychle regenerují. Ale tím, že Angličané pěstují trávy už téměř vysloveně v písku (okolo 80 – 90 %), jsou vysoké nároky na živiny a závlahu, ale účel světí prostředek. Přesvědčil jsem se o tom např. na hřišti Arsenalu v Londýně“, uznale hodnotí kvalitu trávníků na britských ostrovech pan Janek, ale přesto dodává: „Uznáváme vysokou kvalitu travních směsí pocházejících z britských ostrovů, anglické jílky jsou světové, ale my používáme převážně české směsi, které si dáme namíchat tak, aby vyhovovaly našim podmínkám.“
Udržování trávníku po celý rok
V čem spočívá celoroční práce při udržování trávníku? „Dneska už se fotbalové hřiště, v našich blšanských podmínkách, využívá dvanáct měsíců v roce. Není přestávka, zavedli jsme takový rytmus, že všechno děláme za provozu. Hřiště tím samozřejmě trpí, ale přesto ho dokážeme udržet v přijatelném stavu“, odpovídá pan Janek a pokračuje: „Plně obnovujeme drn jen ve velkém vápně (ve velkém pokutovém území), zbytek obnovujeme pouze přísevem. Přiséváme dvakrát do roka, jakmile se probudí vegetace.“
Jak jsme poznali, vegetační klid není klidem pracovním. Naopak, v té době potřebuje trávník preventivní zásahy proti chorobám a musí se dbát o udržování rovinatosti jeho povrchu. „Dříve jsme byli zvyklí, porušený povrch hřiště ihned válcovat, hutnit. Později jsme zjistili, že lepší je používat speciální trávníkové brány, které nahradí jak válec, tak kartáče, nebo dováženou travní rohož.
„Ještě v době, když jsem byl správcem areálu, napadlo mně použít frézu MF s čelním oběžným obracečem a shrnovačem píce , se kterou jsem v zimě trávu nemilosrdně provzdušňoval. Všichni kolem se chytali za hlavu, co s tím dělám, ale výsledek – pěkný trávník – se dostavil. Dneska, po patnácti letech tady máme speciální trávníkové brány, které provzdušňují drn podobně drasticky. Odstraní až 90 % širokolistého plevele a navíc udržují rovinatost trávníku. Jsou jedinečné.
V zimním mokrém období se jedná hlavně o udržení rovinatosti povrchu a celého profilu ve stavu, umožňujícím dobré odvodnění. Bohužel, jsme nuceni používat trávník i když přimrzne, nebo je mokro. Vlastní hotel v areálu je neustále obsazený, často i zahraničními kluby, tomu odpovídá i vytížení i travnatých ploch.
V únoru, se začátkem ligy, čekáme na 10 až 15 dnů hezkého počasí a okamžitě hnojíme. Především průmyslovými hnojivy, protože jsou levnější, než speciální pomalu rozpustná. Používáme ledek, NPK, Cererit. Poznal jsem, že ledek a NPK je dostačující k tomu, aby byla tráva pěkná. Jakmile sejde sníh (někdy i na poslední sníh) aplikujeme ledek, aby se nám trávník rychle oživil a zbarvil, to také kvůli televizi“, usmívá se pan Janek a pokračuje: „Po prvním hnojení čekáme, až se prohřeje půda a okamžitě začínáme přisévat, hloubkově kypříme. Na přísev používáme speciální nesený secí stroj Contraseeder, který funguje jako půdní fréza, vyřezává do drnu, resp. do substrátu žlábek a osivo zapravujeme do hloubky 3 – 4 mm. Stroj navíc nerovný terén, po zimě urovná. Přiséváme všude čistý jílek. který zpevní profil. Pak hloubkově pro kypříme a následuje pravidelná údržba, závlaha, sečení, atd. Aerifikujeme, do hloubky 4 – 5 cm, pokud zvolíme hloubkový kypřič do 15 až 20 cm.
Technologií zpevňování trávníku je velká řada, naše ekonomika nám však nedovoluje takovéto technologie aplikovat.
Sekáme dvěmi vřetenovými sekačkami třikrát týdně. Pravidelnou údržbu včetně závlahy provádíme až do listopadu. Jakmile začnou mlhy, provádíme postřik preventivně proti plísním a cylus se opakuje.“
Moderní technika rozhoduje
Ve strojovém parku blšanského fotbalového klubu najdeme zajímavé stroje, vesměs přípojné k traktoru. Vedle již zmíněného travního secího stroje a hloubkového kypřiče, je to dále rotační stroj na zakládání trávníku, který drtí hmotu, dolů ukládá rostlinné zbytky a nahoru prosetou hmotu. Dále užívají perforátor, který se dá použít jako aerifikátor, i jako secí stroj. Pro fotbalové hřiště je nezbytný i pískovač. Vzhledem k celoroční sezóně jsou tu i stroje na odklízení sněhu, manipulační a dopravní prostředky.
Všechny přípojné pracovní stroje samozřejmě vyžadují odpovídající traktor. Povšimli jsme si, že vedle traktoru Zetor 5243 zde užívají i nový traktor Antonio Carraro TRX 8400. „Potřebovali jsme do naší technologické linky traktor vhodný pro údržbu trávníků, má kvůli těžším strojům výkonnou hydrauliku. Při výběru zvítězila užitnost traktoru, vynikající manévrovatelnost, otáčecí sedadlo včetně řízení, tedy možnost s přehledem pracovat s nářadím vzadu i vpředu a samozřejmě trávníkové pneumatiky. Agregujeme ho hlavně s energeticky náročnějšími stroji, jako je hloubkový kypřič, který váží 1,1 tuny, vertikutátor Amazone, který se dá použít i na sběr listí, či normální sekání, podle toho, jaké nože zvolíte. Má záběr 1,5 m a patří mezi náročnější stroje. Tím sekáme plochy všude mimo hřišť.
Protože je nový traktor rychlý, lze použít i k dopravě, pro každodenní odvoz trávy a díky vhodné kabině ho používáme např. i k postřiku“, doplňuje obšírnou informaci pan Janek.
Ověřili jsme si, že takto komplexní technologická linka je dobře využita. Navíc, Blšanští z pověření ČMFS provádějí na požádání údržbu fotbalových trávníků i jiných klubů na území celé republiky.
Slovo na závěr
Vraťme se do českých poměrů a k blšanskému fotbalu, o kterém si troufneme říci, že má ještě jednu, tentokrát nezáviděníhodnou prioritu, totiž zřejmě nejmenší rozpočet ze všech klubů první ligy. Nemohou si dovolit nakupovat hotový drn ani pomýšlet na vyhřívaný trávník. Přesto v Blšanech dokáží promyšleně a pečlivě udržovat trávníky všech svých šesti hřišť a dlužno podotknout, že jim při tom významně pomáhá moderní technika. Patřilo by se doplnit, že kvalitu blšanských trávníků mohou tomuto venkovskému klubu závidět i mnohé velké a bohaté městské kluby.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down