Rád bych se se čtenáři časopisu Zahradnictví podělil o své zkušenosti s pěstováním štíhlých vřeten jabloní v podhorských podmínkách, které nabízí podnebí Bílých Karpat. Výsadba se nachází na jihovýchodní Moravě v katastru města Brumov-Bylnice, na česko-slovenském pomezí, v nadmořské výšce 420 m. n. m., průměrná roční teplota 7,9 ºC, roční úhrn srážek 702 mm, expozice jihovýchod, svažitost do 7 º.
Výsadba a spon
V roce 1998 byla vysazena první část sadu o výměře 0,4 ha, v roce 1999 druhá část s výměrou 0,6 ha a v loňském roce proběhla výsadba další části na celkovou výměru sadu 1,5 ha. Zvolený spon - tvar dvojřad, které jsou od sebe vzdáleny 0,5 m, meziřadí 3,5 m a jednotlivé stromky od sebe 1,5 m v trojúhelníkovém sponu. Tento netypický spon výsadby byl zvolen z důvodu zvýšení počtu stromků na hektar (nemožnost dalšího rozšíření plochy), předpokládané úspoře nákladů a případně i k možnému snížení specifického výnosu na jeden strom i při zachování vyššího hektarového výnosu. Při sponu 3,5 x 1,5 m by bylo na 1 ha potřeba 1900 ks, při sponu 3,5 x 1,5 x 0,5 m se počet stromů na hektar zvýší na 3350 ks. Pro porovnání - při klasické výsadbě ve sponu 3,5 x 1,5 m bychom pro zachování tohoto počtu stromů potřebovali plochu pro výsadbu 1,75 ha. Jako podnože byly zvoleny zejména typ M9 vt a vf v různých klonech (Fleuren 56, EMLA) s původem Švýcarsko a Holandsko a české podnože J-TE-E, J-TE-F a J-TE-G. U hrušní byl zvolen jednořádek se vzdáleností stromů od sebe 1,7 m a podnož EMA vf. Meziřadí je udržováno mulčováním 5 – 6. za rok, příkmenné pásy jsou v bezplevelném stavu za použití herbicidů.
Odrůdová skladba
Pro výsadbu byla zvolena varianta roubovaných podnoží s výškou roubu 20 cm nad zemí. Takto bylo rozhodnuto z důvodu nedostatku místa v ovocné školce. Z povoleného sortimentu odrůd se jako nejvhodnější jevily následující: rezistentní – ’Melodie’, ’Rubinola’, ’Rosana’, ’Topaz’, ’Vanda’, odolné – ’Rubín’, ’Bohemia’, žluté podzimní – ’Denár’, letní – ’Julia’, hrušně ’Williamsova’ a ’Williamsova červená’, v nové výsadbě je odrůda ’Gold Bohemia’. Pro zajímavost a zjištění odolnosti a kvality plodů v našich podmínkách jsou ještě vysazeny i jiné, zejména rezistentní a odolné odrůdy (asi 90 kultivarů). Po výsadbě byl ke každému stromku zatlučen dřevěný opěrný kůl a pro zpevnění a odolnosti proti větru byla vybudována drátěnka. Každých 10 m je v každé dvojřadě umístěn železný sloup s vodítkem nosného drátu. Ten je veden ve výšce 180 cm a každý opěrný kůl je k němu napevno uvázán. Drát zároveň slouží k vyvazování plodných výhonů, které se ohýbají pod tíhou plodů.
Technologie pěstování
V roce výsadby byl zapěstován špičák, který byl na začátku vegetace další rok zakrácen na výšku 80 cm. Po tomto zakrácení došlo k obrostení terminálu postranními výhony. Terminálu konkurující výhon byl v červnu zakrácen nebo zcela odstraněn (příliš bujné nebo v ostrém úhlu rostoucí letorosty). V červenci bylo započato s postupným vyvazováním bočních výhonů. Byly vyvázány maximálně čtyři větve na jeden strom, pokud možno na všechny světové strany. Důležité je ohnout výhon do tzv. podvodorovné polohy - je nutné dodržet zásadu, že koncový pupen je pod úrovní nejvyššího bodu ohybu výhonu. Vyvazují se pouze výhony delší než 35 - 40 cm, kratší a slabší není nutno vyvazovat ani zakracovat. Ostatní letorosty byly buď zakráceny na asi 10 - 15 cm čípek nebo zcela odstraněny na větevní kroužek - bujné výhony. Terminál zůstává bez zakrácení. Těmito zákroky dojde k zeslabení růstu postranních výhonů, které nasadí květní pupeny, terminál bude posílen, zakrácené čípky obrostou krátkým plodonosným obrostem, koruna bude vzdušnější a průchodnější pro chemickou ochranu.
Řez a tvarování
Řez ve třetím roce po výsadbě roubovanců se v předjaří omezí na zakrácení terminálu ve výšce asi 40 cm nad posledním větvením, zakrácení vyvázaných postranních výhonů na délku 40 cm a u ponechaných čípků na zakrácení po poslední květní pupen nebo výhon s květním pupenem. Účelem je podpora růstu a obrostení terminálního výhonu a podpora obrostení postranních výhonů již od paty výhonu, nejen na koncích. Důležité je nezakracovat příliš, což vede k bujnému růstu. Škodlivé je i slabé zakrácení, které má za následek růst pouze na koncích výhonů a vyholování těchto větví. Postranní výhony by měly být po ukončení řezu zhruba stejně dlouhé, aby se předešlo nežádoucímu oslabení některých částí či naopak k podpoře růstu jiných. Pokud strom vytváří letorosty stejné délky, je jeho růst vyvážený a řez musí probíhat ve všech částech stromu stejně. Tento rok se již objevují první plody, které nadále zafixují vyvázané větve v ohnuté poloze a úvazek již může být odstraněn. V tomto roce se začalo s ruční probírkou plodů. Během měsíce července byly vyvázány plodící výhony s vyšší násadou, které se pod tíhou plodů ohýbaly. Pro tento účel se využije nosný drát, lze je vyvázat i k opěrnému kůlu, což je ale pracnější. Během měsíce srpna, po ukončení vegetativního růstu byl proveden pozdně letní řez, který se omezil na zakrácení nebo úplné odstranění bujných letorostů. Výhony silnější než je polovina průměru terminálu je nutno z konkurenčních důvodů zcela odstranit.
Předjarní řez čtvrtý rok po výsadbě se zaměřuje na zakrácení terminálu 40 cm nad posledním rozvětvením, zakrácení plodicích postranních výhonů tak, aby se nedotýkaly vedle sebe vysazené stromky, případné zakrácení plodných výhonů na délku 40 - 50 cm a odstranění ponechaných čípků po letním řezu. V tomto roce již jsou stromky dostatečně silné pro provedení tzv. časně letního řezu. Ten se provádí kolem 20. června a je na místě upozornit, že řez v tuto dobu není možné provádět u stromů slabých, podvyživených nebo nemocných. Červnový řez totiž oslabuje růst stromu a slabé stromky mají při ztrátě listové plochy v tomto období velmi špatnou regenerační schopnost. Časně letní řez má naopak velké opodstatnění u bujně rostoucích odrůd – ’Rubinola’, ’Rubín’, ’Bohemia’. Zákrok spočívá v zakrácení letorostů na délku asi 8 cm, nejlépe za listem. Je možné i sesazení terminálu na délku 40 cm. Přínosy tohoto řezu jsou nesporné. Zakrácením letorostů dojde k prosvětlení a provzdušnění koruny, plody jsou lépe vybarveny, listová plocha rychleji osychá (prevence napadení strupovitostí) a dokonalá možnost pokrytí stromu ochrannými pesticidy. Letním řezem dojde k posílení růstu plodů, kterým by jinak přebytečná listová plocha odebírala živiny. Navíc dojde k obrostení ponechaných čípků, které již nemají takovou intenzitu. Poslední pupen na čípku většinou proroste do plodného trnu o délce do 10 cm, další pupeny se diferencují na pupeny květní. Bez tohoto zákroku by nebylo možné odrůdy typu ’Rubín’ pěstovat ve sponu 3,5 x 1,5 x 0,5 m, protože tyto odrůdy špatně obrůstají plodným obrostem a plodí na koncích letorostů. Při zakrácení terminálu dojde k jeho obrostení a z nejvýše postaveného pupenu lze dále terminál pěstovat. U slaběji rostoucích odrůd (’Melodie’, ’Rosana’, ’Denár’) je možné letní řez využít pro zakrácení bujných výhonů.
Probírka plodů
Probírka plodů se provádí po červnovém opadu plůdků a je nutná zejména u odrůd s vysokou násadou plodů (’Denár’, ’Melodie’, ’Rosana’). Naopak odpadá u silněji rostoucích odrůd s násadou plodů 2 - 3 ks na jeden plodonoš (’Rubín’, ’Bohemia’, ’Rubinola’). Při probírce se odstraňují malé, deformované nebo jinak poškozené plody. Jednotlivé plody jsou po probírce od sebe vzdáleny 10 - 15 cm. Je nutné odstraňovat plůdky bez stopek, jinak rány po stopkách odebírají živiny zůstávajícím plodům, které tak zpomalují růst. Druhé nebezpečí ran po zcela odstraněných stopkách z plodonošů spočívá v možnosti samovolného odpadnutí dorůstajících plodů, často až před sklizní. Probírku je možno provádět ručně nebo speciálními nůžkami, je ale nutno dbát opatrnosti, aby nebyly poškozeny ponechané plůdky. Na jednom plodonoši se podle hustoty násady ponechávají 2 - 3 plody, v případě velmi vysoké násady i méně, aby vysoká úroda nevysilovala strom a nepřivedla jej do alternující plodnosti. Výhodou probírky plodů je zvýšení jakostní kvality plodů, jejich velikosti a zamezení střídavé plodnosti. Probírka plodů slouží i jako prevence proti napadení plůdků obalečem jablečným, který často vyhledává dva o sebe se otírající plůdky. Velmi důležité je ale pro správný účinek probírky neotálet s jejím provedením, aby se mohly pupeny diferencovat a založit živiny pro úrodu příštího roku. Určitá náročnost ruční probírky se zcela jistě vyplatí, protože zakrnělé plody nejsou prodejné a pěstování stromů bez probírky nemůže být rentabilní.
Ochrana
Ošetřování pesticidy je prováděno podle směrnic integrované ochrany, na úrodu je již od začátku plodnosti udělován certifikát SISPO. Pro kvalitnější ochranu jsou využívány údaje ze signalizačního zařízení, které sleduje počasí a splnění podmínek pro rozvoj chorob a škůdců. Jsou používány přípravky proti škůdcům: květopas jabloňový, pilatka jablečná, obaleč jablečný a mšice, proti chorobám: strupovitost, spála růžovitých. Při každém ošetření je dodáváno listové hnojivo podle potřeby - N, Mg, vícesložková hnojiva, před dozráváním je dodáván Ca formou samostatného ošetření.
Během roku se provádí odstraňování planého podrostu a to podle potřeby 1 – 2krát. Nejlépe je planinu vytrhnout, pokud nelze, je možno ji nůžkami odstřihnout. Zastřižené podnože však spolehlivě obrazí.
Výhody pěstování
Výhody pěstování štíhlých vřeten ve vyšších oblastech: vysoká chuťová kvalita odrůd, pozdější dozrávání plodů má za následek delší dobu skladovatelnosti, malá až nulová konkurence - dobrá realizační cena, nezanedbatelný je i estetický a naučný prvek v krajině.
Nevýhody pěstování
Nevýhody - nemožnost poučit se z chyb druhých, omezený sortiment (je nutná dobrá znalost nároků a vlastností jednotlivých odrůd), důležité je zvolit správnou expozici výsadby ke světovým stranám, vysoký úhrn srážek má za následek silné infekce strupovitosti - náchylné odrůdy se dají stěží udržet čisté (do konce července byly splněny podmínky pro vznik 34 infekcí, z toho bylo 13 silných), bez dokonalého oplocení sadu nelze o takové výsadbě uvažovat - hrozí poškození zvěří.
Uvedené zkušenosti jsou využívány v oblasti Bílých Karpat a nemusejí být využitelné v jiných nadmořských výškách. Jedná se o první intenzivní výsadbu založenou v hustém sponu a s využitím integrované ochrany v naší oblasti. Chyb, kterých jsem se dopustil, nebylo možno se vyvarovat, protože při zakládání sadu je nebylo možné konzultovat s jinými sadaři z okolí. Dodnes není založen podobný sad v okruhu asi 60 km. Obavy o možné namrznutí kořenů se ukazují jako málo pravděpodobné, protože i při loňských holomrazech –22 ºC, stromy nejevily známky poškození. I přes počáteční nedůvěru, zejména starších sadařů, je již nyní zřejmé, že i takový typ výsadby lze založit v horších podmínkách je možné z něho produkovat kvalitní a zdravé ovoce.
