V loňském, velmi teplém a suchém roce, se v naší republice dařilo teplomilným druhům zelenin. Pokud bude vývoj klimatu takto směřovat nadále, lze očekávat rozšíření pěstování zejména na teplo náročných plodových zelenin, k nimž patří mimo jiné keříčková rajčata.
Pěstitel si v současné době může vybrat z rozsáhlého souboru odrůd zapsaných v LPO. Následující text by měl alespoň trochu usnadnit orientaci v odrůdách keříčkových rajčat.
Na pokusném pozemku ZF MZLU v Žabčicích (kukuřičná výrobní oblast, 185 m.n.m., půdní typ fluvizem glejová) byly sledovány vybrané odrůdy keříčkových rajčat a to 15 tuzemské provenience (zahrnující 2 novinky od firmy Semo – ´Darinka´, ´Marienka´) a 1 zahraniční (´Centurion´). Přepěstování sadby proběhlo standardním způsobem ve skleníku, výsadba se konala 12. 5. 2003. Porost byl ošetřován fungicidy (Acrobat MZ, Kuprikol) proti plísni, dle prognóz SRS. Pokus byl založen dle metodik polního pokusnictví, data vyhodnocena pomocí programu Unistat v. 5.1.
Při celkovém zhodnocení sklizní, které probíhaly v srpnu a byl zjišťován, mimo jiné, výnos, průměrná hmotnost plodu, refraktometrická sušina, trvanlivost (doba do změknutí plodu při pokojové teplotě, relativní vzdušné vlhkosti 65 %) bylo dosaženo dále uvedených výsledků.
Po stránce výnosové se jevily jako nejlepší odrůdy ´Diana´ (pro přímý konzum, registrace 1992), ´Šejk´ (pro průmyslové zpracování, registrace 1998) a ´Hana´ (pro přímý konzum, registrace 1987), dále pak ´Oranže´, ´Petra´, ´Denár´, ´Darinka´. Mezi výše uvedenými odrůdami a odrůdou Centurion (pro průmyslové zpracování, registrace 1996) a ´Odeon´ (pro průmyslové zpracování, registrace 1986) byly zjištěny statisticky průkazné rozdíly.
Pokud bychom se zaměřili na obsah sušiny (udáván ve °Brix.) pak byly zaznamenány rozdíly mezi odrůdami ´Centurion´, ´Triton´, ´Diana´, ´Petra´, ´Marienka´, ´Hana´ a odrůdou ´Odeon´.
Zajímavá je odrůda ´Centurion´, s nejnižším výnosem, ale s nejvyšším obsahem sušiny a nejdelší dobou trvanlivosti. U trvanlivosti jsou patrné markantní rozdíly mezi odrůdami určenými k přímému konzumu (´Diana´, ´Oranže´, ´Hana´, ´Darinka´) a odrůdami průmyslovými, zejména ´Centurion´, ´Salus´, ´Orbit´, ´Odeon´, ´Denár´. Z konzumních se jevila z hlediska nejdelší trvanlivosti statisticky průkazná odrůda ´Marienka´ vůči ´Dianě´.
Jako odrůda s nejvyšší průměrnou hmotností plodu byla zjištěna ´Petra´, dále ´Diana´, ´Oranže´, ´Hana´, ´Pavlína´, ´Denár´ tedy vesměs odrůdy konzumní. Naopak nejnižší průměrnou hmotnost plodu vykazovaly odrůdy ´Salus´, ´Semarol´, ´Marienka´, ´Darinka´, ´Eskort´, ´Odeon´.
Je zajímavé porovnání odrůd nových (´Marienka´, ´Darinka´) s odrůdami staršími (např. ´Diana´, ´Hana´) po výnosové stránce. Z hlediska výnosu je také přitažlivá odrůda ´Oranže´, ale vzhledem k velké citlivosti vůči otlačení, malé trvanlivosti zůstává určena především drobným pěstitelům k přímému konzumu. Obsahuje poměrně značné množství provitamínu A, vzhledem i chuťově je také atraktivní, jenže český spotřebitel je do značné míry konzervativní a dává přednost klasické červené barvě plodů.
Výše uvedené výsledky polních pokusů jsou pouze jednoleté, tzn. nelze na jejich základě činit rozsáhlé závěry, přesto však snad mohou pomoci při orientaci v současném širokém sortimentu odrůd keříčkových rajčat.
