Domovem je v Brazílii, kde její keře dosahují výšky až 1,5 m. V kultuře byl původní druh vystřídán odrůdami podstatně nižšími, s větším květem i květenstvím výrazně zbarveným. O současný sortiment se zpočátku zasloužili hlavně angličtí, pak francouzští a hlavně pak němečtí šlechtitelé.
Starší výpěstky, jako např. ´Zürich´, ´Züricher Zwerg´a další, se donedávna řízkovaly. Toto pracné a nákladné množení nyní odpadá. Všechny nové odrůdy této šalvěje se dnes rozmnožují semenem. Vyznačují se přitom stejnoměrným vzrůstem, bohatým a nepřetržitým kvetením po celé léto. Náš sortiment se skládal hlavně z německých kultivarů (´Rakete´, ´Harbiger´, ´Feuerball´, ´Feuerzauber´ aj.). Před r. 1970 se objevily první velice nízké odrůdy - pouze 20 - 25 cm vysoké (´Gnom´, ´Scarlet Picolo´ a další). Dnes se setkáváme i s holandskými a americkými výpěstky. Hlavním šlechtitelským cílem zůstává vyrovnaný a zdravý vzrůst, rané a výrazné, vytrvalé kvetení.
Z dostupných podkladů zatím vysvítá, že nejstarší českou odrůdou je ´Chlouba Prahy´, kterou inzerovalo již r. 1937 pražské semenářství A. Talacko se stručným popisem. Jednalo se o výpěstek šarlatově červený, 30 cm vysoký. Deset gramů osiva stálo 36 Kč, tj. stejně jako za odrůdu ´Harbiger´, ale mnohem méně než za odrůdu ´Rakete´ (240 Kč). Podrobnější popis nemáme a vlastního šlechtitele také neznáme. O 18 let později (r. 1955) uvedl na trh, tehdy již známý zahradník-šlechtitel Fr. Černý z Jaroměře svou salvií ´Černého Kobercová´. Rostliny byly nízké, květenství asi 15 cm dlouhé, jasně červené, kvetení rané a po celé léto vytrvalé. Touto poslední vlastností překonal Fr. Černý tehdy velmi rozšířenou odrůdu ´Rakete´, která své kvetení během léta občas přerušovala. Svou odrůdu vyšlechtil hlavně pro kobercové výsadby. V Listině povolených odrůd se udržela velmi dlouho. Ve stejném roce, tj. r. 1955, vyšlechtil na tehdejší Šlechtitelské stanici v Libochovicích J. Průcha svůj ´Libochovický Jánský Oheň´ s ohnivě červenými květy. V poslední Státní odrůdové knize byl ještě stále uveden. Po dvanácti letech se r. 1967 objevují na výstavě Flora Olomouc první odrůdy jiné barvy než červené. Vystavená kolekce budila zaslouženou pozornost a byla oceněna zlatou medailí a hlavní cenou Novitas Olomucensis za nejlepší šlechtitelskou novinku posledních tří let. Tento úspěch se opakoval i na zahraničních výstavách, např. ve Stuttgartu. Kolekce byla vyšlechtěná J. Hendrychovou na genetickém oddělení přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity v Praze. Jedna série odrůd byla pojmenována po jednom ze zakladatelů české genetiky ´Profesor Hrubý´, druhá série pak po pracovišti kde vznikla ´Albertovská´. Výpěstek ´Profesor Hrubý´ byl o rok později (1968) zapsán do Listiny povolených odrůd v devíti samostatných barvách (bílé, fialové, lososové, růžové, světle fialové, světle jahodové, světle pastelově fialové, světle růžové a temně fialové) a výpěstek ´Albertovská´ ve třech samostatných barvách (červené, fialové a jahodové). V r. 1971 byla řada salvií ´Profesor Hrubý´ doplněna o desátý samostatný barevný odstín karmínově růžový (bližší viz připojený tabulkový přehled). Začátky vzniknu této série neobvykle zbarvených salvií patří již do let 1959 - 60, kdy byly na oddělení genetiky PF Karlovy Univerzity z popudu prof. K. Hrubého započaty práce na studiu genetiky antokyanů právě u Salvia splendens. Součástí této práce byla hybridologická analýza dědičnosti typu zbarvení květenství a chemické analýzy antokyanových barviv. Tyto odrůdy odlišných barev nedosahují zatím kvalit a okrasného efektu odrůd červených. Proto nejsou tak rozšířené a používané. Jsou zpravidla vyššího vzrůstu a uplatní se nejlépe v barevně smíšených skupinách. Potřebují spíše umístění v mírném polostínu. Ale rozhodně představují obohacení sortimentu Salvia splendens. U nás se bohužel nerozšířily. Byly v licenci prodány firmě E. Benary (Hannover-Münden) a objevily se také v ceníkách americké firmy Park Seeds Comp. Ltd. J. Hendrychová je časem objevila v městské zeleni jednoho městečka v Kanadě. Přes 20 kmenů těchto barevných salvií různých genetických vlastností bylo, prostřednictvím Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, zapsáno v Evidenci genetických zdrojů (EVIGEZ). V naši Listině povolených odrůd ale již delší dobu nefigurují.
Ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích vyselektoval na nízký kompaktní vzrůst a vytrvalé, opakované kvetení svůj výpěstek tehdejší zaměstnanec ústavu M. Matouš. Jeho salvie obdržela r. 1996 jméno ´Floret´ a je zapsána i v posledních Státních odrůdových knihách ČR.
