Současné ovocnářství je charakterizováno mírným nárůstem ploch ovocných sadů včetně nárůstu ploch mladých sadů. Z celkové plochy ovocných sadů ČR 24 984 ha dle ČSÚ je evidováno ÚKZÚZ OTK Brno v roce 2004 19 515 ha intenzivních sadů.
Výměry jednotlivých druhů
Z celkové plochy intenzivních ovocných sadů je 17146 ha plodných a 2369 ha mladých, dosud neplodných výsadeb. V intenzivních ovocných sadech jsou nejvíce zastoupeny jabloně – 9767 ha, ostatní ovocné druhy mají podstatně menší plochu, višně – 2285 ha, meruňky – 1874 ha, broskvoně – 1373 ha, drobné ovoce – 1726 ha, slivoně – 1113 ha, třešně – 895 ha a hrušně – 468 ha. Nových výsadeb intenzivních sadů od roku 1995, kdy byl zaveden dotační titul MZe ČR na obnovu sadů bylo vysázeno celkem 6486 ha, z toho v roce 2002 – 552 ha, v roce 2003 – 1186 ha a v roce 2004 asi 519 ha. Současně bylo za stejné období vyklučeno celkem 4940 ha sadů. Z hlediska druhového zastoupení jediným ovocným druhem, který výrazně zvýšil plochu jsou slivoně – téměř dvojnásobně. Druhým ovocným druhem jež zvýšil svoji celkovou plochu jsou višně a také se za poslední roky zvýšil podíl nových výsadeb u hrušní. Větší zájem o hrušně je dán především úrovní cen ovoce a vyšší poptávkou v obchodní síti po tomto ovoci. U jabloní, jako nejvýznámnějšího ovocného druhu dochází v posledních letech k určité stabilizaci ploch. Jabloně se plošně nejvíce vysazují, ale bohužel obnova jak pěstitelské technologie tak i odrůdové skladby je stále nedostatečná. Podobný stav je u třešní a drobného ovoce, kde teprve v posledních třech letech byly zaznamenány významnější plochy nových výsadeb. Nejhorší situace je u teplomilného ovoce a je nutné u těchto druhů perspektivně radikálně změnit jak pěstitelskou technologii tak i odrůdovou skladbu. Velký podíl sklizeného teplomilného ovoce byl dříve zpracováván potravinářským průmyslem, který je v současné době ve velké krizi a prakticky zpracovává jen minimální množství této suroviny. Dle evidence ÚKZÚZ se v ČR zabývá ovocnářstvím 1243 ovocnářských subjektů s průměrnou výměrou 15,7 ha intenzivních sadů na jeden subjekt.
Vegetační podmínky
Průběh teplot v zimním období se pohyboval mírně nad teplotním normálem a plošně nedošlo k žádnému poškození ovocných dřevin zimními mrazy, částečné poškození bylo pouze lokální. Začátek roku 2004 byl chladnější oproti dlouhodobému průměru, úhrn vodních srážek mírně nad dlouhodobým průměrem, což částečně snížilo srážkový deficit z předcházejícího roku. Vegetační rok 2004 byl celkově teplotně mírně pod dlouhodobým průměrem, což také způsobilo vegetační zpomalení o asi deset dní. Úhrn vodních srážek ve vegetačním období byl všeobecně výrazně podnormální (50 – 80 %). V první polovině června přišly dešťové srážky časově velmi různorodé s bouřkami a lokálně výraznými rozdíly v intenzitě srážek. Docházelo při tom k různému stupni poškození plodů kroupami a také k lokálním silnějším infekčním tlakům houbových chorob, především strupovitosti jabloní. V pozdějším období byl pak příznivý vývoj povětrnostních podmínek pro výskyt padlí jabloňového. Začátek sklizně jednotlivých odrůd jabloní byl také opožděn a vodní srážky lokálně různé intenzity ještě více zpožďovaly sklizeň. Na druhé straně dešťové srážky výrazně zvýšili hmotnost jablek a tím i průměrné hektarové výnosy, které převýšily prognózu sklizně ovoce.
Násada květních pupenů byla v důsledku velmi příznivých teplotních podmínek v roce 2003 všeobecně velmi vysoká u všech ovocných druhů. Povětrnostní podmínky v době květu ovocných dřevin byly značně nepříznivé, zejména pro drobné ovoce a částečně také pro rané odrůdy třešní a višní. Výskyt a šíření moniliového úžehu květů peckovin byl minimální, pouze v neošetřovaných výsadbách došlo k částečnému poškození květů.
Hodnocení sklizně
Celková letošní sklizeň ovoce v ČR z intenzivních sadů – 202 357 tis. tun je výrazně nad úrovni dlouhodobého normálu, pouze u drobného ovoce a broskvoní je v jeho rámci. U slivoní a švestek byla zaznamenána dosud největší celková produkce a také dosažen dosud nejvyšší hektarový výnos – 9,6 t/ha.
Základním ovocným druhem jsou jabloně, jak z hlediska množství produkce, tak i z hlediska plochy plodných sadů. Největší plochu zaujímají odrůdy: ´Golden Delicious´ 2024 ha, ´Idared´ 1980 ha, ´Spartan´ a ´Mac Intosch´ 942 ha, ´Rubín´ 695 ha, ´Šampion´ 528 ha, ´Jonagold´ a jeho mutace 406 ha, skupina podzimních odrůd 423 ha, ´Gloster´ 361 ha, skupina ´Red Delicious´ 259 ha, ´Melrose´ 163 ha. Celá široká skupina asi 40 rezistentních odrůd jabloní zaujímá plochu 430 ha, z toho odrůda ´Melodie´ 110 ha. Vzestupný trend plochy mají odrůdy ´Golden Delicious´, ´Idared´, ´Rubín´, ´Šampion´, ´Jonagold´ a ´Gala´, naopak odrůdy ´Spartan´, ´Red Delicious´ a ´Jonathan´ mají výrazně sestupný trend. Letošní celková sklizeň jablek 163554 tun s výnosem 17,97 t/ha je čtvrtá nejvyšší od roku 1993. Nejvyšší výnos byl dosažen u odrůd ´Idared´ 22,7 t/ha, skupiny ´Jonagold´ 21,9 t/ha, ´Gloster´ 19,74 t/ha a ´Šampion´ 19,3 t/ha. Nejnižší výnos byl dosažen u skupiny letních odrůd – 13,0 t/ha, skupiny podzimních odrůd 14,42 t/ha a skupiny Coxova (včetně odrůdy ´Gala´) – 14,50 t/ha.
U hrušní dosahoval průměrný výnos 7,6 t/ha, což je výrazně nad úrovni dlouhodobého průměru, při celkové sklizni 2249 tun. Za posledních 11 let dosažený průměrný hektarový výnos v ČR byl nejvyšší u hrušní v roce 2000 – 11,2 t/ha.
Třešně měly všeobecně velmi dobrou násadu květů, ale odkvět byl ovlivněn prochlazením květů, především u raných odrůd. Moniliový úžeh v intenzivních sadech třešní nebyl prakticky zaznamenán. Dosažený výnos 3,56 t/ha je mírně nad dlouhodobým průměrem. Celková sklizeň dosáhla 2455 t, přičemž malá část ploch nebyla sklizena v důsledku špatné kvality plodů a nezájmu zpracovatelů o tuto surovinu. Na druhé straně více jak 50 % třešní bylo exportováno do zahraničí, především do Německa.
Višně měly velmi dobrou násadu květních oček, odkvět byl dobrý s výjimkou skupiny odrůd maďarského původu. Výskyt moniliového úžehu květů byl minimální a to pouze u citlivějších odrůd. Sklizeň je na úrovni 11667 tun, při průměrném výnosu 6,01 t/ha, který patří k nejvyšším od roku 1993. Podobně jako u třešní byla větší část produkce vyvezena do zahraničí, především do Německa a Rakouska.
Meruňky měly všeobecně vysokou násadu květů, u stromů v produkčním věku a především u mladých stromů, částečně nižší násada byla u odrůdy ´Velkopavlovická´. V době květu byly velmi malé dešťové srážky a tím i infekce moniliového úžehu květů byla malá, přesto u chemicky neošetřených stromů, citlivých odrůd k moniliovému úžehu, došlo k významnému poškození květů a jednoletých výhonů. Poškození květů pozdními jarními mrazíky bylo pouze lokální a neprojevilo se na výši sklizně. Dosažená sklizeň ve výši 3,76 t/ha je třetí nejvyšší sklizní od roku 1990 , přičemž nejvyšší byla v roce 1990 a to ve výši 4,89 t/ha. Část produkce nebyla vůbec sklizena z ekonomických důvodů. Malá část produkce z jižní Moravy byla vyvezena do sousedního Rakouska.
Broskvoně měly všeobecně velmi dobrou násadu květů. Kadeřavost listů broskvoní byla zaznamenána jen v malé míře a pouze ve výsadbách s nízkou úrovní chemické ochrany. Celková výše sklizně je na úrovni 5677 tun, při výnosu 4,34 t/ha, což je sklizeň na úrovni dlouhodobého normálu. V důsledku špatného odbytu broskví, především v období kumulace sklizně odrůdy ´Redhaven´, nebyla část produkce sklizena (třetí a čtvrtá probírka sklizně).
U slivoní byla velmi bohatá násada květních oček. Celková sklizeň ovoce dosáhla 6818 tun při průměrném výnosu 9,57 t/ha, což je nejvyšší dosažený výnos od roku 1993. Nejvyšší výnosy byly dosaženy u skupiny odrůd Čačanská a Stanley.
Drobné ovoce mělo násadu květenství všeobecně dobrou, ale po odkvětu se projevilo částečné sprchnutí a poškození jarními mrazíky u odrůd černého rybízu, částečně červeného rybízu. U angreštu byl zaznamenán u neošetřovaných výsadeb infekční tlak amerického padlí angreštového, což se projevilo nejen na letorostech a listech, ale zejména plodech. V některých výsadbách rybízu byly zjištěny příznaky virového zvratu rybízu. Celková sklizeň u skupiny drobné ovoce byla ve výši 3467 t, což je na úrovni dlouhodobého normálu. Průměrné výnosy dosahovaly 3,1 t/ha u rybízu červeného a bílého, 0,76 t/ha u rybízu černého, 3,52 t/ha u angreštu a 1,4 t/ha u malin.
Každou skutečně dosaženou sklizeň ovoce v konkrétním roce u vytrvalých kultur musíme hodnotit z pohledu více let po sobě a nikoliv pouze ve srovnáním s předešlým rokem, navíc prodej ovoce je silně ovlivněn odbytovými možnostmi každého daného podniku.
Všechny výnosy jsou průměrem dat ze všech provozních výsadeb v ČR tak, jak je jednotliví pěstitelé zasílají na MZe ČR, kde se pak tyto data zpracovávají a vyhodnocují.
