Pachysandry jsou stálezelené nebo opadavé vytrvalé byliny nebo polokeře s větvemi, které na bázi dřevnatějí, poléhají a kořenují. V našich klimatických podmínkách jsou nejčastěji vysazovány mrazuvzdorné druhy Pachysandra terminalis var. Green Carpet nebo panašovaná P. terminalis var. Variegata, dále P. axillaris a P. procumbens.
V místech původního výskytu (východní Asie, východní oblasti Severní Ameriky) bývá P. terminalis často napadena houbou Volutella pachysandricola.
Rozšíření a výskyt
Patogen, který se dlouho vyskytoval pouze v zemích původního výskytu pachysandry, se v 80. letech minulého století objevil v Anglii. Postupně se rozšířil i do ostatních evropských zemí (Německo, Rakousko, Polsko, Rusko aj.). Během podzimu a zimy 2002/2003 byly nalezeny napadené rostliny také v arboretu MZLU v Brně.
Rostliny byly napadeny houbou Volutella pachysandricola Dodge (teleomorfa: Pseudonectria pachysandricola Dodge, Hypocreales, Hypocreaceae) způsobující listovou spálu a korovou nekrózu stonků. Houba je považována za příležitostného parazita, který je pro silné rostliny neškodný, případně způsobuje jen nepatrné škody. Poraněné či stresované rostliny však osídluje velmi agresivně. Především za vlhkého počasí jsou napadené rostliny během krátké doby znetvořeny, případně značná část porostu hyne. Nejčastěji se šíří v porostech poškozených mrazem, hmyzem, vystavených přílišnému oslunění nebo na právě přesazených či sestříhaných rostlinách.
Symptomy
Na listech, stoncích nebo větvích se vytvářejí nepravidelné žlutohnědé až hnědé skvrny, často s koncentrickými světlejšími a tmavějšími zónami a tmavě hnědým okrajem. Skvrny se postupně rozšiřují na celé listy, které odumírají. Na větvích vznikají zpočátku vodnaté zelenohnědé korové nekrózy, které později zasychají a hnědnou. Části ležící nad napadeným místem vadnou a odumírají. Skvrny obvykle postupně obepnou celý stonek a většina listů odumírá. Na poléhajících větvích se první léze nejčastěji objevují v místě kořenění. Infekce se šíří do zdravého pletiva z poškozených či odumírajících částí rostlin, např. špiček listů popálených sluncem.
Popis patogenu
Pseudonectria pachysandricola je ranový parazit, který je za příznivých podmínek pro rozvoj onemocnění schopen během dvou týdnů po infekci obepnou celý obvod stonku. Koncem léta a během podzimu se za vlhkého počasí vyvíjí na povrchu korových nekróz nebo na rubu nedávno uhynulých listů mnoho bledých, s přibývajícím stářím tmavnoucích růžových polštářkovitých konidiomat (sporodochia) parazitické houby Volutella pachysandricola (anamorfa). Na listech jsou uspořádána v koncentrických kruzích, na stoncích rovnoměrně roztroušená, protrhávající pokožku. Sporodochia, s bezbarvými řídkými sety po obvodu, dosahují velikosti až 400 μm. Jednotlivé konidie velikosti 14 – 24 x 2 – 4 μm, jsou jednobuněčné, bezbarvé, protáhlé, s mírně zašpičatělými konci, s 1 – 2 olejovými kapkami. Uvolňované konidie tvoří růžově zbarvenou masu. Během léta a začátkem podzimu vznikají na právě infikovaných stoncích jednotlivě nebo v polštářcích červená perithecia teleomorfy Pseudonectria pachysandricola. Perithecia jsou ± globózní, velikosti 220 – 240 μm, s kyjovitými unitunikátními asky (46 – 58 x 7 – 8 μm). Aska obsahují osm elipsoidních jednobuněčných bezbarvých askospor (10 – 15 x 3 – 3,5 μm) uspořádaných v jedné řadě.
Ochrana
Pokud byly rostliny mechanicky poraněny, je nutné především během vlhkého období aplikovat fungicidy. Z porostu je třeba odstranit napadené odumřelé části stonků a listů a preventivně ošetřit rostliny kontaktním fungicidem (Dithane M 45). Při prvních příznacích napadení rostlin je vhodné použít systemické fungicidy (např. Baymat flüssig). Fungicid absorbovaný listy omezí vytváření nových lézí, avšak již vytvořené léze neodstraní.