Floristika je široký obor a jednou z jejích oblastí je také vytváření expozic na veletrzích a výstavách, a to jak čistě floristických nebo květinových, tak také dekorování expozic z jiných odvětví. Co taková práce obnáší, jsme se zeptali zkušeného floristy Milana Dopity.
V čem spočívá podstata výstavnické floristiky?
Květiny a rostliny přirozeně doplňují naše životní prostředí. Platí to i při dekorování výstavních expozic. Zpříjemňují a zútulňují prostředí expozice, navozují náladu a vhodným umístěním a naaranžováním dávají vyniknout vystaveným exponátům, kvůli kterým se výstavy přece pořádají. Květiny a práce floristy jsou na výstavách pouze podpůrným prostředekem, ale výsledek práce může významně ovlivnit úspěšnost vystavovatele a to jak pozitivně, tak i negativně.
Zvláštní kapitolou jsou zahradnické a květinářské výstavy. My floristé jsme zvyklí zpracovávat rostlinný materiál tak, že jednotlivé rostliny různě kombinujeme, řežeme, dělíme, doplňujeme o jiné prvky a podobně – vytváříme nějaké dílo. Při realizaci zahradnické expozice musíme naopak rostliny ponechat takřka v nezměněné podobě, tak jak je výrobce nebo obchodník prodává, protože květiny, které jsou pro nás výrobním materiálem, jsou v tomto případě samy exponátem.
Potřebuje florista speciální vzdělání na to, aby mohl dělat výstavnickou floristiku? Vyučuje se to někde?
Myslím, že u nás se to speciálně nevyučuje.
Takže, kde jste se to naučil vy?
Na kursech ve Floristické škole v Hradci Králové, u naší přední floristky Růženy Bubeníčkové, na seminářích a předváděčkách v zahraničí. V samotném zhotovování aranžmá a aranžování expozice není velký rozdíl až na to, že expozice je podstatně větší.
V čem je tedy rozdíl?
V uchopení realizace expozice jako celku – od zadání až po odevzdání, zvládnutí daného prostoru, prostorového vidění, spočítání nákladů atd.
Jaké jsou základní principy výstavnické floristiky?
Hlavním předpokladem výstavnické floristiky je dobré rozvržení prostoru, kombinace barev a neotřelý nápad. Primární tedy nejsou filigránské finesy, ale celkové zpracování kompozice.
Jak vlastně vzniká expozice, co všechno musí florista od zadání až po odevzdání udělat?
V prvé řadě je potřeba od zadavatele zjistit co bude vystavovat, na jaké ploše a jakou má o expozici představu, případně čeho chce výstavou docílit. Z těchto informací vymyslím a navrhnu základ expozice. Po schválení návrhu zadavatelem je nutné spočítat množství potřebného materiálu, doplňkových prvků, rozkreslení jak půdorysu, tak i pohledů, vytvoření rozpočtu a zadání podpůrných konstrukcí a technických prvků řemeslníkům. V třetí fázi dochází k samotné realizaci expozice na výstavišti.
Kolik lidí a jak dlouho dělalo například expozici firem Vonekl a Klia, kterou jste realizoval letos na jarní Flóře?
Tři dny čtyři lidé, každý den od rána až do večera.
Od rána do večera znamená co?
Tak od osmi až devíti ráno, do půlnoci i do jedné.
Na které výstavy máte nejlepší vzpomínky? Co se podle vás nejlépe povedlo?
Nejlepší vzpomínky mám na Ples rakouských oficírů ve vídeňském Hoffburgu – aranžování plesu je v podstatě taky druh výstavy, taky se jedná o dekoraci prostoru. A co se mi nejvíce povedlo? Asi ta již zmíněná expozice na letošní Flóře pro firmy Vonekl a Klia.
Co byste řekl závěrem?
Pokud někdo chce dělat výstavnickou floristiku, nemůže jen tak přijít se podívat na stánek a podle nákresu si říct, jo, to je mi jasné, to bez problému zvládnu. Je opravdu důležité mít dopředu všechny věci dobře vymyšlené a nachystané, spočítané a schválené. Obzvláště, když se na realizaci podílejí i další technické firmy, nemusí být v konečné fázi všechno tak, jak se předem domluvilo. Je dobré mít všechno odsouhlasené na papíře a podepsané, včetně jakýchkoliv změn. Pak nemůže nastat situace, že si na tom člověk trhne ostudu a nebo dokonce i prodělá.
