Camphill v Českých Kopistech není typickým zelinářským podnikem, jde o domov pro mentálně postižené, pro které je práce v ekologickém zahradnictví terapií. Biodynamickému zelinářství se tam věnují teprve druhou sezónu, o jeho budoucnosti a dalším rozšiřování rozhodnou možnosti odbytu a dostatek pracovních sil, na nichž je tento způsob hospodaření závislý.
Co je to Camphill
Skupina lidí, kterou dal dohromady zájem o osud spoluobčanů s mentálním postižením. Zejména jim leží na srdci situace dospělých postižených, pro které je obtížené nalézt nějaké smysluplné uplatnění. Proto pro ně budují a dále rozšiřují alternativní domov na ekologické farmě v duchu camphillského hnutí. Camphillské vesničky existují v celé řadě zemí světa, zejména v západní Evropě, a osvědčily se jako místa lidského soužití „zdravých“ a „postižených“ lidí, kteří spolu žijí, pracují na poli, zahradě, ve stáji nebo v rukodělných dílnách, připravují jídlo a stolují a také slaví křesťanské svátky. Tuzemský camphillský domov se nachází ve vesnici České Kopisty, asi jeden kilometr od terezínské Malé pevnosti, bývalého koncentračního tábora.
konec podtisku
Začínající zahradnictví v Českých Kopistech funguje druhým rokem. Hospodaření řídí Ing. Radomil Hradil, který pracoval v několika biodynamických zahradnictvích v Německu a ve Švýcarsku od začátku devadesátých let. Do přechodného období ekologického pěstování se přihlásil již v listopadu 2003. V loňském roce byli do domova pro postižené přijati první postižení klienti.
V komunitním domově pracují čtyři zaměstnanci v sociální sféře. Zatím se hledá míra, jak se zahradnictví podaří skloubit se sociální péčí o mentálně postižené. Zahradnictví se rozkládá na deseti hektarech půdy, z toho se k pěstování zeleniny využívá 2,5 ha, na zbytku je vyseta směska zeleného hnojení.
Zkušenosti ze zahraničí
Radomil Hradil se s biodynamickým zahradnictvím seznámil v roce 1991 v Německu, zahradnictví u Stuttgartu, kde strávil tři roky. Tento podnik pěstoval na deseti hektarech zeleninu biodynamickým způsobem již od sedmdesátých let.
Absolventa Vysoké školy zemědělské v Brně podle jeho slov přesvědčila praxe, protože výpěstky musí na německém trhu splňovat velmi náročná vzhledová a kvalitativní kritéria. Ověřil si, že se dá tímto způsobem nejen zelenina vypěstovat, ale lze dosáhnout i větší vitality výpěstků. Důraz na vnitřní kvalitu produktů je pro biodynamické zemědělství charakteristické. Podle slov pěstitele existují různé výzkumy a pokusy, které dokazují, že ekologické, respektive biodynamicky pěstované produkty, jsou vitálnější a kvalitnější než konvenčně pěstované.
Přestože je složité vitální kvalitu postihnout, existuje několik metod, například posuzováním krystalů, vzniklých při krystalizaci šťávy rostlin, měření bifotonů, sledování respirace a měření elektrického potenciálu rostliny.
Podle Radomila Hradila mají vědci většinou problémy s preparáty, které se používají v biodynamickém zemědělství a jsou na bázi homeopatik. Taková látka nemůže podle něj pro klasického přírodovědce už z principu fungovat.
Způsob prodeje
určuje sortiment
Druhovou skladbu určuje v největší míře způsob prodeje. Zeleninu zaváží do pražských bioprodejen konkrétním odběratelům, což vyžaduje široký sortiment o menších objemech. Z kořenové zeleniny pěstují mrkev, pastinák, červenou řepu, petržel, zkoušejí celer, listový mangold, špenát, novozélandský špenát (čtyřboč), kadeřávek a rebarboru, z plodové zeleniny rajčata, dýně ´Hokaido´ a patizony. Sortiment doplňuje cibule, hrášek, fazolky a cukrové kukuřice. Z bylin pěstují libeček, yzop, mátu, meduňku, šalvěj, dobromysl, pažitku a tymián. Biodynamické osivo pochází od německé firmy Bingenheimer Saatgut AG. Farma získala například fazol keříčkový ´Maja´ a ´Helios´, hrášek ´Zázrak z Kelvedonu´ mrkev ´Narome´, ´Robila´ a ´Nanteská´, mangold ´Ženevský´, papriku ´Liebesapfel´ a ´Pusztagold´, rajčata ´Zlata královna´, ´Marmande´, ´Cukrový hrozen´, ´Roma´, cuketu ´Zuboda´ a jiné.
Okrajově se věnují biodiverzitě ve spolupráci s o. p. s., Gengel, konkrétně u některých starých odrůd keříčkových fazolí, například ´Podřípská´ a další., bobu zahradního, lupiny jedlé a černého máku. Menší množství osiva nakoupilo zahradnictví v ekokvalitě od Sema Smržice a od Bejo Bohemia. Směska na zelené hnojení, pěstovaná na 7,5 ha, se skládá z hořčice, pohanky, pelušky, prosa a svazenky.
Období testování projektu
Projekt je zatím ve zkušebním období, testuje se, jestli bude životaschopný. Zahradnická činnost zatím zisk určený pro sociální sféru nevytváří, spíše pokrývá náklady na pěstování.
Z hlediska uplatnění produkce je podle pěstitele z Českých Kopist zajímavá pouze Praha. Ideální cestou je nalézt si konečného spotřebitele, což se daří. Obecně platí zásada, že velkoobchodní cena ekologicky pěstovaných produktů je stejná jako maloobchodní cena konvenčně pěstované zeleniny.
