Původcem mozaiky tuřínu je virus mozaiky tuřínu (Turnip mosaic virus – TuMV) syn. virus nekrotické kroužkovitosti zelí. TuMV je velmi snadno přenosný mechanicky, dokonce přirozeným třením listů o sebe při větru v poli. Je přenosný také mšicemi neperzistentním způsobem.
K jeho hlavním vektorům patří mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice zelná (Brevicoryne brassicae) a mšice (Rhopalosiphum pseudobrassicae).
TuMV má velmi široký okruh hostitelských rostlin cca 150 druhů, pocházejících z 21 čeledi. Kromě různých druhů zelenin, zejména z čeledi brukvovitých. Jeho hostitelem je i řada plevelů např. ohnice (Raphanus raphanistrum), merlík bílý (Chenopodium album), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris). Osivem se TuMV nepřenáší.
K typickým příznakům patří různé dekolorace listů, mozaiky, skvrnitosti a deformace listové čepele. Rostliny napadené TuMV jsou často zabrzděny v růstu. Rostliny mohou být virem také napadeny latentně. U viru bylo zjištěno několik kmenů s různými příznaky a s různou patogenitou.
V České republice dochází k nejvyšším škodám na brukvovitých zeleninách: na kedlubnu (B.oleracea) var. gongylodes, na vodnici (Brassica rapa) subsp. rapifera, tuřínu (B.napus) subsp. rapifera, květáku (B.oleracea) subsp. botrytis, zelí hlávkovém (B.oleracea) var. capitata, kapustě (B.oleracea) var. sabauda, čínském zelí (B.chinensis). TuMV byl také zjištěn na ředkvičce (Raphanus sativus), na artyčoku (Cynara scolymus) a křenu (Armoracia rusticana). Na artyčoku se většinou jedná o latentní napadení. Mozaika vyvolaná TuMV se objevuje také na listech teplomilných zelenin, např. na roketě seté (Eruca sativa), cuketě (Cucurbita pepo) var. giromontia.
Virus mozaiky tuřínu má kosmopolitní rozšíření, kromě evropských států byl také zjištěn v USA a v Číně, kde působí rovněž na brukvovitých zeleninách značné škody.
TuMV byl zjištěn na některých okrasných rostlinách, jako na fiale (Matthiola incana) a dvouleté okrasné rostlině Moricandia arvensis, u kterých vyvolává pestrokvětost květů a mozaiky na listech. Při silnějším napadení dochází k chloróze květů. K charakteristice viru patří morfologie částic, které jsou tyčinkovité o rozměrech 750 x 12 nm.
Nejvyšší ztráty působené virovým napadením jsou však patrné na zelí. Kromě silné mozaiky dochází i k usychání srdéčkových a periferních listů. Na kedlubně se zmenšují a deformují listy, bulvy jsou zmenšené a často zdřevnatělé. U květáku jsou často zmenšené růžice, stejně tak u tuřínu je zmenšená kořenová část. Na brukvi řepáku (B.rapa) syn. campestris se po infekci objevuje mozaika, často spojená s chlorózami a žloutnutím mezi nervy.
U brukvovitých druhů zelenin se na listech také mohou objevovat prstencové nekrózy nebo kresby a listy předčasně usychají. Výskyt mozaiky souvisí s intenzitou migrace mšic a teplotou. Při nižší teplotě se příznaky maskují a škodlivost se snižuje.
Z ochranných opatření lze doporučit odstraňování rostlin s popsanými příznaky z porostů brukvovitých rostlin. Tím se zabrání přenosu viru mšicemi na zdravé rostliny. V zelinářských oblastech s pravidelným výskytem TuMV je nutno orientovat se na pěstování jiných druhů zelenin, např. salátu, endivie, čekanky nebo špenátu.
V některých evropských státech a v USA bylo započato šlechtění na odolnost vůči TuMV. Zdroje rezistence byly zjištěny u brukve řepáku, lociky a čekanky. Snížení ztrát působených virem mozaiky tuřínu v České republice lze také docílit používáním nově povolených odrůd s vyšší odolností. U kapusty hlávkové (odrůdy Tulsa a Visa), u kedlubny (odrůdy Baltic a Olmia), u květáku (odrůdy Balboa a Belvedere).
