Kostřava červená (Festuca rubra L. sensu lato) patří mezi čtyři základní trávníkářské druhy, které se používají do mnoha směsí. V přírodě je to vytrvalý, velmi proměnlivý druh se širokou stanovištní amplitudou, tolerantní k vláhových poměrům stanoviště.
Vyskytuje se ve třech morfologicky odlišných formách – trsnaté (Festuca rubra ssp. commutata), s krátkými (Festuca rubra ssp. trichophylla) a dlouhými podzemními výběžky (Festuca rubra ssp. rubra). Trsnatý typ je odolnější vůči suchu a vyskytuje se společně s kostřavou ovčí na vysychavých stanovištích v nižších polohách. Naopak výběžkatá forma je spolu s psinečkem tenkým typickou složkou vlhkých horských luk a pastvin.
Výhody použití
Hlavní důvod, proč se zejména trsnaté a krátce výběžkaté formy kostřavy červené využívají do trávníkových směsí, je schopnost vytvářet velmi hustý drn, který si zachovává pěkné zbarvení po většinu vegetační sezóny. Jejich jemné listy jsou ozdobou reprezentačních, parkových a rekreačních trávníků. Díky odolnosti k velmi nízkému sečení mohou být použity do směsí pro jamkoviště golfových hřišť, kde spolu se psinečkem tenkým vytvářejí dokonalý travní koberec. Starší výběžkaté odrůdy, které mají nižší hustotu drnu, ale lépe vyplňují prázdná místa v porostu, se uplatňují více v užitkových a krajinných trávnících (extenzivních). Protože je kostřava červená méně odolná k sešlapu a jiné mechanické zátěži, nepoužívá se většinou do směsí pro fotbalové nebo jiné intenzivně mechanicky namáhané trávníky.
Faktory ovlivňující odnožování
Kvalita jakéhokoliv trávníku je dána především jeho hustotou. Ta závisí na aktuální intenzitě odnožování trav – vytváření sterilních zkrácených výhonků, rhizomů, eventuálně stolonů. Intenzita tvorby nových odnoží je podmíněna řadou faktorů (vlhkost půdy, průběh teplot, obsah přístupných živin, frekvence a výška sečení aj.). Minimální teplota pro odnožování je, v závislosti na druhu a odrůdě, okolo 5 °C, optimum se však pohybuje okolo 15 °C. K intenzivnějšímu odnožování dochází při větší intenzitě slunečního záření a kratším dni, při dostatečné vlhkosti půdy a výživě, souvisí i se sečením porostu. V důsledku toho se intenzita odnožování během roku mění. Rozlišujeme dvě období intenzivního odnožování trav – jarní koncem března až začátkem dubna, kdy jsou optimální teplotní a vlhkostní podmínky a letní (resp.letně – podzimní) v září až říjnu, které nastává po období dozrání semen. Není podstatné, zda se generativní orgány na rostlině skutečně vyvinuly a nebo byl-li trávník pravidelně sečen. Při intenzivním sečení je však tato periodicita méně výrazná. Trávník je živý ekosystémem, dochází v něm nejen k tvorbě a růstu nových odnoží, ale také k jejich stárnutí a odumírání. Příčinou jsou nepříznivé podmínky nebo přechod odnože do generativního stádia.
Kumulace stařiny – zdroj problémů
Odumřelé nadzemní části rostlin mohou tvořit stařinu, případně plst. U kostřavy červené dochází, kvůli velkému obsahu ligninu v listech, k jejímu obtížnějšímu rozkladu. Pokud je tvorba stařiny rychlejší než její přirozený bakteriální rozklad, začíná se hromadit, blokuje přívod nejen vzduchu, ale i vody a živin do svrchní vrstvy půdy. Důsledkem bývá zhoršený vzhled trávníku, omezení odnožování rostlin a je rovněž vyšší riziko výskytu houbových chorob. Větší problémy s rozkladem travní plsti jsou na půdách s nižší hodnotou pH (5 a nižší), kdy klesá celková mikrobiální aktivita. Vysoká kumulace stařiny může být zdrojem problémů, zejména na intenzivně ošetřovaných trávnících. Proto je nutné provádět speciální pěstební opatření – vertikutaci, při které dochází k prořezávání nadzemní části drnu (podle normy ČSN DIN 18 919 je za normálních okolností max. hloubka pronikání nožů do půdy 3 mm) s cílem odstranění odumřelých částí, zvýšení cirkulace vzduchu mezi nadzemními orgány rostlin, zvýšení přívodu světla k odnožovací zóně, rychlosti průsaku vody a živin do vegetační vrstvy, podpory růstu kořenů a odnožování (viz schéma). Tímto zásahem jsou rovněž částečně poškozovány plevele tvořící listovou růžici, které nemohou být při sečení zasaženy.
Termín vertikutace
Vertikutaci můžeme podle potřeby provádět několikrát za rok. Vhodný termín souvisí s dynamikou odnožování trav, ale je také ovlivněn průběhem počasí. Brzy na jaře se tímto zásahem odstraní části rostlin odumřelé v důsledku zimy nebo napadení chorobami, např. plísní sněžnou. Musí být proveden dříve než začnou trávy intenzivně odnožovat. Později by došlo k poškození mladých odnoží. Pokles jejich počtu může být, jak ukázaly naše pokusy, až 10 – 20 tis. kusů/m2. Podle stavu trávníku můžeme provést zásah i v letním období. Je však třeba vzít v úvahu také množství srážek. Jsou-li vysoké teploty, málo srážek a trávník nemůžeme dostatečně zavlažovat, raději vertikutaci vynecháme. Odstranění stařiny a odhalení povrchu půdy by mohlo zvýšit jeho vysychání. Koncem léta a na podzim se vertikutace provádí pro provzdušnění porostu a snížení rizika napadení trávníku houbovými chorobami. Je však nutné jej provést před příchodem přízemních mrazíků.
Výsledky pokusu
Vliv vertikutace na odnožování kostřavy červené jsme zkoumali v maloparcelkových pokusech na Výzkumné pícninářské stanici MZLU v Brně (Vatín, okres Ždár nad Sázavou, bramborářská výrobní oblast). Byly vybrány dvě odrůdy dlouze výběžkaté – ´Táborská´, ´Bargena“, dvě trsnaté – ´Ferota´, ´Bargreen´ a dvě krátce výběžkaté ´Barcrown´, ´Fantasie´. Vertikutace byla prováděna třikrát ročně. Hustota drnu byla hodnocena počtem odnoží na čtvereční metr.
V průměru nejhustší trávník, tzn. největší počet odnoží, vytvořily trsnaté a krátce výběžkaté holandské odrůdy ´Barcrown´ (83 tis./m2) a ´Bargreen´ (75 tis./m2). Nejřidší trávník tvořila dlouze výběžkatá pícní odrůda ´Táborská´ a ´Bargena´ (asi 35 tis.), která je vhodná spíše do extenzivních trávníků.
Z našich pokusů je na grafu z letního období patrný nárůst počtu odnoží měsíc po vertikutaci téměř u všech odrůd. U odrůd s velkou hustotou drnu (zhruba nad 65 tis. ks odnoží/m2) měla však vertikutace negativní efekt – docházelo k poškozování i živých odnoží. Po vertikutaci v říjnu byl zaznamenán pokles počtu odnoží u všech zkoumaných odrůd. Vzhledem k poklesu teplot již k dalšímu odnožování nedocházelo. Přesto však je odstranění odumřelé hmoty před zimou důležité jako účinná prevence výskytu chorob. Na ošetřovaných trávnících nebyly po celou dobu trvání pokusů žádné symptomy zaznamenány.
Jednoduchým praktickým měřítkem vhodnosti vertikutace je množství uvolněné odumřelé hmoty po zásahu. Podíl živých výhonků v ní obsažených by měl být minimální. Z pokusů je rovněž patrný význam výběru vhodné odrůdy pro konkrétní typ trávníku.
