Trávníky představují svým plošným zastoupením dominantní složku zeleně sídel. Dosažení a udržení jejich užitných vlastností (funkční účinnosti) je neodmyslitelně spojeno s celým komplexem pěstitelských opatření a zásahů.
Intenzita a četnost těchto zásahů vytváří určitou pěstební technologii, která respektuje požadavky kladené na konkrétní typ trávníku.
Kosení
Pravidelné odstraňování biomasy, která je výsledkem prodlužovacího růstu travních výhonů je možno označit za základní opatření při udržovací péči o většinu typů trávníků. Navíc udržování výšky trávníku na požadované úrovni do značné míry rozhoduje o jeho výsledném estetickém působení. S ohledem na rychlost obrůstání je třeba odstraňovat jednorázově nejvýše 1/3 stávající výšky porostu. Výsledná výška se pohybuje v závislosti na typu trávníku v rozmezí 15 – 30 mm u reprezentačních, 20 – 50 mm u okrasných a hřišťových a 60 – 120 mm (i více) u extenzivních parkových a lučních trávníků.
Výšku kosení je nutno přizpůsobit i požadavkům travních druhů dominantních v daném typu trávníku. Snížení výšky kosení pod určitou hranici může vést k postupnému vymizení některých druhů z porostu. Roční četnost kosení opět vychází z typu trávníku. U reprezentačních ho provádíme 50 – 80x, u okrasných a hřišťových 20 – 50x a u extenzivně parkových a lučních trávníků 0 – 15x.
Tab. 1 Mezní hodnoty výšky kosení nejrozšířenějších trávníkových druhů
(Gandert, Bureš 1991)
Botanický název Český název Nejnižší výška kosení (mm)
Agrostis tenuis psineček tenký 7 – 20
Agrostis stolonifera psineček výběžkatý 5 – 12
Festuca arundinacea kostřava rákosovitá >35
Festuca rubra spec. kostřava červená 25 – 50
Lolium perenne jílek vytrvalý 30 – 50
Poa annua lipnice roční
Poa pratensis lipnice luční 20 – 60
Poa trivialis lipnice obecná 12 – 25
Použité žací ústrojí rovněž do značné míry koresponduje s typem trávníku. Veškeré přednosti vřetenového ústrojí vyniknou na reprezentačních trávnících, rotační se svislou osou rotace (nožové, srpové) jsou vhodné pro většinu okrasných a hřišťových trávníků, rotační s vodorovnou osou rotace (cepové) najdou uplatnění při kosení extenzivních parkových a lučních trávníků.
Odpověď na otázku, zda sbírat nebo mulčovat pokosenou hmotu, není jednoznačná. Dlouhodobé zkušenosti ze zahraničí hovoří spíše pro odstranění hmoty z pokosu, zejména na plochách s vyššími estetickými nároky (Morhard, 1999; Büring, 2002). Hmota může být sbírána buď přímo sekačkou nebo je odkládána na pokos a sbírána v časovém odstupu při další pracovní operaci. Rozhodneme–li se pro mulčování, je třeba kosit častěji a odstraňovat jednorázově méně hmoty a používat pro tento účel vhodnou techniku s možností důkladného rozdrcení hmoty. Tento problém je méně aktuální na extenzivních plochách, které pro svoji plošnou rozsáhlost a s tím spojené značné množství pokosené hmoty často jinou možnost než mulčování neumožňují.
Hnojení
Vysoké nároky na vzhled trávníku spojené s pravidelným kosením současně vyžadují plynulý přísun živin odebraných trávníku v podobě pokosené hmoty, nezbytných pro další obrůstání, tvorbu zásobních látek a zdroj energie pro fyziologické procesy. Navíc travnaté plochy splňující požadavky norem ČSN 735910 a ČSN DIN 18035 (týká se zejména hřišťových trávníků) jsou charakteristické vysokým podílem písku ve vegetační vrstvě. Pozitivní fyzikální vlastnosti písku při konstrukci vegetační vrstvy – vysoká propustnost pro vodu, nízká tendence ke zhutnění, dobré vedení tepla u vyhřívaných hracích ploch aj. jsou na druhé straně vykoupeny určitými pěstitelskými specifiky, která je nutno respektovat zejména při srovnání se starším typem vegetační vrstvy s vyšším podílem jílovitých částic a humusu. Kvalitní křemičitý písek je z pedologického hlediska inertní hmota s minimální schopností poutat dodané živiny a postupným zvětráváním živiny uvolňovat. Z těchto důvodů je nutno věnovat zvýšenou pozornost hnojení trávníku na takto konstruované vegetační vrstvě. Klíčovými faktory jsou celkové množství dodaných živin v odpovídajícím poměru, frekvence hnojení a v neposlední řadě i volba vhodného typu hnojiva. Vegetační vrstva s vyšším podílem písku je více závislá na živinách dodávaných v podobě hnojiv, proto se zvyšuje význam trávníkových hnojiv s dlouhodobým účinkem. Tato hnojiva obsahují část dusíku, popř. i dalších živin, v rostlinám nepřístupné formě a k jejich uvolňování dochází postupně po dobu dvou až tří měsíců bez rizika ztrát vyplavováním mimo kořenovou zónu trávníku, při eliminaci nárazového růstu, popálení a kontaminace podzemních vod nitráty. Další výhodou těchto hnojiv je i vhodný vzájemný poměr hlavních živin a obsah nezbytných mikroelementů. Celkovou dávku živin, zvláště dusíku, je vhodné rozdělit, přičemž počet aplikací dosahuje zpravidla 2 – 5 za rok v závislosti na celkové dávce.
Určitou nevýhodou některých typů dlouhodobých hnojiv je absence dostatečného „startovního“ účinku v době bezprostředně po aplikaci, která je patrna zvláště za nižších teplot na začátku vegetačního období. Z tohoto důvodu se jeví jako nejúčelnější trávník počátkem jara „probudit“ hnojivem obsahující dostatečný podíl dusíku v nitrátové a amonné formě, které jsou pro travní rostliny okamžitě přístupné.
Při stanovení celkové roční dávky živin je nutno zohlednit řadu faktorů, zejména pak:
typ trávníku a tomu odpovídající četnost kosení,
úroveň zatížení travnaté plochy,
konstrukce vegetační vrstvy,
typ použitých hnojiv – při použití konvenčních zemědělských hnojiv je třeba volit vyšší celkové dávky z důvodu nižšího stupně využití dodaných živin a jejich vyšších ztrát,
mulčování pokosené hmoty, přítomnost jetelovin v trávníku a další vlivy.
Četnost hnojení a úroveň jednotlivých dávek jsou opět závislé na typu použitých hnojiv.
Poměr hlavních živin pro hnojení trávníků
N : P2O5 : K2O : MgO
1 : 0,2–0,4 : 0,5–0,8 : 0,2
Optimální hodnota pH půdy (vegetačního substrátu) je 5,5 – 7,0.
Uvedenému poměru odpovídá i potřeba živin, která je uvedena v tabulce 2.
Z nových typů hnojiv se postupně začínají objevovat hnojiva typu „starter“ se zvýšeným obsahem fosforu, která jsou určena pro podporu vývoje kořenového systému nově zakládaných trávníků. Pro podzimní hnojení jsou určena hnojiva NK typu bez fosforu a se zvýšeným obsahem draslíku pro podporu přezimování trávníku. Pro zvýšení vitality jsou používána i speciální železnatá hnojiva, která podporou syntézy chlorofylu současně napomáhají ke zvýraznění sytě zeleného barevného aspektu trávníku.
V období sucha a blokaci příjmu živin kořeny lze pro překlenutí tohoto období velmi dobře využít i kapalná hnojiva. Na kapalná hnojiva je vhodné přejít také v případech, kdy je kořenový systém trávníku příliš slabý nebo málo funkční (Straková, 2003).
Příklad možných termínů hnojení a dávek dusíku při kombinaci dlouhodobých a konvenčních rychlorozpustných hnojiv pro reprezentační a hřišťové trávníky:
• Březen/duben – vhodné rychlorozpustné hnojivo 3 – 6 g N/m2
• Květen/červen 6 – 10 g N/m2
• Červenec/srpen 6 – 10 g N/m2
• Říjen – vhodné použít hnojiva NK typu se zvýšeným podílem K 4 – 6 g N/m2
Při použití rychlorozpustných hnojiv hnojit častěji nižšími dávkami
Tabulka 2: Dávky hlavních živin pro jednotlivé typy trávníku v odpovídajícím poměru (kg/ha/rok)
Typ trávníku Dusík
(N) Fosfor
(P2O5) Draslík
(K2O) Hořčík
(MgO)
Reprezentační trávník 100 – 250 30 – 50 100 – 150 10 – 20
Okrasný – malé zatížení
– vysoké zatížení 50–150
100–150 20 – 30
30 – 50 80 – 120
100 – 150 10 – 20
20 – 30
Hřišťový – malé zatížení
– vysoké zatížení 150 – 250
200 – 350 50 – 80
100 – 150 120 – 180
200 – 250 20 – 30
30 – 50
Krajinný trávník 0 – 100 0 – 30 0 – 80 0 – 20
Golfové – jamkoviště 250 – 400 60 – 80 150 – 200 30 – 50
– odpaliště 150 – 250 50 – 80 80 – 120 20 – 30
– dráhy 50 – 150 30 – 50 60 – 80 10 – 20
Postupně se dostávají do praxe i organická a organominerální hnojiva a široký sortiment půdních kondicionérů, které kromě dodávky živin působí pozitivně i na fyzikální vlastnosti půdy a její mikrobiální aktivitu. Půdní kondicionéry (pomocné půdní látky) jsou využívány, jestliže půdní struktura a další vlastnosti půdy nejsou v optimálním stavu. Jejich aplikace je nasazována ke změně některých vlastností půdy (pórovitost, půdní teplota atd.), ke korekci škodlivého působení negativních vlivů v půdě (např. obsahu těžkých kovů) a ke zlepšení vybraných vlastností půdy (např. zpevnění povrchu půdy) (Straka, Straková, 2003).
Vertikutace
Vertikální řez trávníku prováděný různými typy vertikutátorů zajišťují svislé nože, nejčastěji aktivně poháněné. Dochází k mělkému nařezávání travního drnu, narušení celistvosti vrstvy travní plsti a vynesení uvolněného materiálu na povrch. Z biologického hlediska přispívá vertikutace k prodloužení života trávníku podporou intenzivní tvorby nových odnoží, což vede k jeho celkovému zmlazení.
Podle údajů uvedených v ČSN DIN 18 919 nemají vertikutační nože pronikat do vegetační vrstvy hlouběji než 3 mm. Vertikutace by tedy neměla zasáhnout kořenový systém trávníku.
Vertikutaci provádíme ve stavu plné vegetace trávníku, nejlépe dvakrát ročně – v průběhu jara a na podzim. Výjimkou jsou období s možností přízemních mrazíků, popř. dlouhotrvajícího sucha, kdy je vhodnější zásah odložit. Reprezentační trávníky s podílem psinečků a silně zanedbané plochy s vysokým podílem travní plsti ošetřujeme častěji, možno i jedenkrát měsíčně. Zásah je vhodné spojit s přihnojením, případně s aplikací půdního kondicionéru na bázi silikátových koloidů (např. Agrosil LR). Příliš častá vertikutace může způsobit více škody než užitku, přičemž trávník v prvním roce po založení vertikutaci zpravidla nevyžaduje (Straka, 2003).
Aerifikace
Provzdušňování vegetační vrstvy je dalším mechanickým zásahem prováděným v rámci udržovací péče. Hlavním cílem je provzdušnit utužený povrch trávníku, umožnit přístup vody, vzduchu a živin do půdního profilu. Vedlejším účinkem aerifikace je i pozitivní vliv na srovnání drobných povrchových nerovností.
Vlastní provedení spočívá v propichování povrchu plnými nebo dutými hroty, případně prořezání rovnoběžných drážek aktivními nebo pasivními noži. Hloubka zásahu se pohybuje nejčastěji v rozpětí 5 – 10 cm. Hřišťové trávníky zhutněné do větších hloubek vyžadují hlubší aerifikaci v podobě tzv. hloubkového kypření, které je účinné do hloubky 20 – 40 cm.
Při použití dutých hrotů dochází k vynesení půdních „špuntů“ na povrch trávníku. Ty je možno buď posbírat nebo rozvláčet po povrchu.Vlastní provedení aerifikace postačí zpravidla jedenkrát během vegetace, je možno ji provádět i v těsné návaznosti na vertikutaci.
Pískování
Pravidelné pískování trávníku je prováděno s cílem zvýšení propustnosti svrchní vrstvy pro vodu a vzduch, rychlejší odbourávání travní plsti a vyrovnání drobných nerovností. Zásah je vhodné provést následně po vertikutaci a aerifikaci, možná je však i samostatná aplikace.
Jako vhodný materiál je používán ostrohranný křemičitý písek s nízkým obsahem vápence a jílu, případně překrývací substrát. Doporučená dávka se pohybuje v rozmezí 2 – 5 l/m2, bez předchozího provzdušnění pouze 2 – 3 l/m2. Písek rozprostřený po ploše je vhodné následně zatáhnout sítí nebo kartáčem do povrchu trávníku. Zejména za horkých letních dnů hrozí riziko popálení trávníku od rozpáleného písku ležícího na povrchu.
Dosev
Přestože trávy mají díky odnožování schopnost rozrůstat se do stran a zatahovat menší holá místa nelze tuto jejich schopnost přeceňovat. V praxi je doporučeno holá místa přesahující velikost lidské dlaně průběžně dosévat. Mezery a holá místa v trávníku vznikají nejčastěji jako důsledek mechanického poškození, nadměrné zátěže nebo důsledek vyzimování vlivem houbových chorob. K výskytu většího množství holých míst dochází také po odstranění mechových polštářů v trávníku vertikutací nebo mechanickým vypichováním (Straková, et al., 2002).
Dosévání lze provádět buď lokálně nebo celoplošně, podle hustoty porostu. Zásah je vhodné spojit s vertikutací, aerifikací a pískováním, zvláště nemáme–li pro dosev speciální techniku. Při použití dosévacích strojů, které ukládají osivo do drážek nebo otvorů je možno provádět dosev i samostatně.
Pozornost je třeba věnovat volbě vhodné travní směsi. Starý drn má značnou konkurenční schopnost, proto jsou pro dosev vhodné pouze druhy s rychlým klíčením, vzcházením a počátečním vývojem. Nejvíce je využíván jílek vytrvalý, doplňkově kostřava červená, lipnice luční a psinečky, s ohledem na složení původního trávníku.
Vhodné termíny pro dosev odpovídají termínům pro nové zásevy.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den. Prosím poradte mi. Mám velký výskyt žížal v trávniku. Mám trávnik cca 2000m Na jaře jsem do neho rozesypal 24t křem.písku. A jak poprší tak je trávnik samá hromádka. Trávník mám nový asi 3 sezonu. Před tím jsem tento problém neměl. Trávnik se promočený,i když je v mírém svahu. Děkují za odpověd Zdeněk .