Deštivé a chladné počasí zkomplikovalo pěstitelům sklizeň ovoce v Jihomoravském kraji. V nočních bouřkách spojených s větrem navíc část plodů popadala a ovocná vegetace je obecně kvůli nižší teplotě o pět až sedm dní pozadu.
Jen na Znojemsku napršelo od 80 do 110 milimetrů, což je více než dvojnásobek červnového průměru. Vyšší srážky se podepsaly i na obsahu cukru v ovoci, a zejména třešně při výkyvech teploty pak rozpraskaly. Stejný problém měly i rané odrůdy meruněk, jako jsou ´Karola´ a ´Leskora´. Nyní začíná sklizeň odrůdy ´Velkopavlovická´, kterou deště neohrozily, zasáhly ji ale jarní mrazíky. Výnosy meruněk se obecně pohybují asi na polovině loňských a dosahují kolem 1,8 tuny z hektaru. V Česku je 1720 hektarů meruňkových sadů, z toho 1562 hektarů na jihu Moravy. Relativně slušnou úrodu očekávají v Pomoně Těšetice a ve společnosti Patria Kobylí. Ve firmě Patria potrvá sklizeň meruněk nejméně dva až tři další týdny. S rozlohou 170 hektarů sadů je podnik největším pěstitelem meruněk v zemi.
Výnosy višní jsou zatím asi 300 kilogramů pod republikovým průměrem pět tun z hektaru a na jižní Moravě se pěstují asi na 500 hektarech. Původně velmi žádaná letní jablka postupně vytěsňují z trhu běžné odrůdy, skladované v technicky dokonalých prostorech až do další sklizně. Jih Moravy má v sadech asi 131 hektarů tohoto ovoce při výnosu 8,2 tuny, což je zhruba 60 procent dlouhodobého normálu. U jablek běžných odrůd se potvrdily prognózy jen nízkého výnosu kolem 13 tun z hektaru způsobeného jarními mrazíky. Vinohrady v kraji tvoří asi 93 procent celkové výměry téměř 18 000 hektarů v Česku. I když je réva vegetačně mírně opožděna, má zatím dobrou násadu i zdravotní stav.
