Výměry intenzivních broskvoňových sadů dosáhly v ČR svého maxima v roce 1995, kdy činily 2194 ha a během několika let se od té doby snížily až na 1249 udávaných pro rok 2003. Spotřeba broskví u našeho obyvatelstva přitom neustále stoupá a dosahuje 3,9 kg na osobu ročně, zatímco v roce 1990 to bylo jen 1,5 kg.
Úbytek produkce z ploch intenzivních výsadeb musí být proto nahrazován zvýšenými dovozy, přestože se jedná o ovoce, které lze produkovat při vhodné agrotechnice se značnou mírou rentability i u nás.
Jedním z předpokladu dosahování kvalitní tržní produkce je i správný výběr odrůdy. Odrůdy, zapsané v LPO, patří k odrůdám s dlouholetou tradicí pěstování v našich podmínkách a s ověřenými vlastnostmi. Jelikož se však ani zde vývoj nezastavil a šlechtitelé ve světě přicházejí s novými nadějnými odrůdami, jejichž vlastnosti je zapotřebí ověřit ve vztahu k pěstování v intenzivních výsadbách u nás. Proto v rámci řešení výzkumného úkolu NAZV QF3207 „Rozvoj pěstování nektarinek a broskvoní v ČR“ na Zahradnické fakultě MZLU v Lednici probíhá toto ověřování na několika místech v našich nejteplejších oblastech.
Jednou z těchto lokalit je i soukromý sad v Moravském Žižkově, nalézající se 10 km východně od Lednice. Ve vzdálenosti 300 m od sadu je zřízena malá meteorologická stanice s registrací teplot vzduchu a srážek. Průměrná teplota za vegetační období v roce 2003 byla 18,0 oC, oproti normálu je to představovalo zvýšení o 2.4 oC, zatímco srážkový úhrn dosáhl a stejné období 217 mm, pouhých 64 % dlouhodobého normálu. Sledované odrůdy byly pěstovány ve tvaru štíhlého vřetene na vegetativně množených slivoňových podnožích MRS 2/5, Julior Ferdor a Damas C ve sponu 4 x 2,5 m se střídáním zatravněných pásů a černého úhoru. Závlaha byla prováděna kapkovacími hadicemi se vzdáleností kapkovačů 1 m.
Broskvoně
Zimu 2002-2003 přečkaly sledované odrůdy broskvoní stejně jako již osvědčené odrůdy, až na některé výjimky. Část květních i listových pupenů zmrzla ihned na začátku zimy v důsledku náhlého ochlazení bez předchozího otužení a vysokého obsahu vody v pletivech po dlouhodobých deštích. Výpadky, které se vyskytly byly zapříčiněny spíše přeplozením stromů v minulém roce.
Nektarinky
Práce s novými zahraničními odrůdami nektarinek přinesla nejedno překvapení, protože mnohé jsou až na výjimky odolnější proti zmrzání oproti odrůdám řady Nectared, a to jak ve dřevě, tak ještě více ve květu. Tyto zahraniční odrůdy nektarinek poskytují vesměs velké atraktivní plody vynikající kvality. Vzhledem k tomu, že plodí výborně na krátkých plodonoších, utvářejících se na dvouletém i starším dřevě, vyhovuje jim dobře pěstování ve tvaru vřetene. Není proto u nich tak důležitá obnova jednoletého dřeva, v důsledku čehož stromy tak nevyholují a lépe se pěstují. Chemická ochrana u nektarinek je složitější než u broskvoní.
Závěr
Na základě doposud získaných skutečností lze některé z těchto nových odrůd broskvoní a nektarinek doporučit pro pěstování v našich klimatických podmínkách. Jsou sice náročnější na chemickou ochranu, avšak kvalita vypěstovaného ovoce tyto zvýšené náklady plně vyváží. Doba zrání těchto odrůd se poněkud liší od získaných zahraničních informací. Nejranější odrůdy se v našich klimatických podmínkách nestačí vyvinout do uspokojující kvality jako v oblastech s teplejším podnebím. Pozdní odrůdy mají pro svůj vývoj již více času a přestože zrají až o 10 dnů dříve, velikost a kvalita plodů je již na výborné úrovni. Tento jev je zřejmě způsoben horšími světelnými podmínkami v naší zeměpisné šířce, což urychluje zrání odrůd.
Použité slivoňové vegetativně množené podnože lépe snášejí zvýšený obsah vápna v půdě, přežívají zvýšené zamokření pozemku a omezují růst broskvoní asi o 20 %, což umožňuje používat užší spon. V současné době probíhá ověřování, zda-li tyto podnože nesnášejí lépe zatravnění než broskvoňový semenáč. Nevýhodou slivoňových vegetativně množených podnoží je prorůstání kořenových výmladků a jejich následná infekce šarkou.
V roce 2003 byl sortiment doplněn o některé další odrůdy nektarinek, jako jsou „Silver Star“, „Neve“, „Max“, „Kristalina“, „Snow Ball“, broskvoní „Ruby Prince“, „Summer Rich“ a některé další. Protože výchozí materiál byl získán na různých podnožích, byly jednotlivé výše popsané odrůdy naočkovány v počtu po deseti kusech na podnož Julior Ferdor kvůli objektivnímu posouzení.
Jelikož doba sledování je doposud krátká, veškeré tyto údaje je nutno brát jako informativní. Během dalších let budou postupně doplňovány.
