Moderní poznatky ve složení školkařských substrátů umožňují získat rostliny v poznatelně kratším čase. Doba pěstování se zkrátila o čtvrtinu v porovnání před 10 lety, což platí zejména o náročných druzích. Důvodem je „vychytání“ limitujících faktorů.
V substrátech probíhají nejdůležitější procesy rozhodující o kvalitě rostlin
Dřeviny a trvalky patří mezi náročné kultury. Nekvalitní substrát se často neprojeví chlorózou jak je tomu u bylin, což může vést k přesvědčení, že jakost směsi není důležitá. Špatně zvolený substrát je však příčinou snížené intenzity růstu, potlačení větvení, redukované násady květů a větší náchylnosti k chorobám a vymrzání. Typickým projevem použití takového substrátu je nevyrovnaná kultura.
Co je předpokladem vyrovnané výživy?
Poruchy rostlin ve výživě jsou z velké části způsobeny nevhodným pH. Při použití nesprávné kombinace hnojiv a závlahové vody je třeba počítat se změnami pH substrátu v průběhu kultivace. Tyto vedou k vazbě některých živin na půdní částice. Nevyrovnaná výživa má řadu projevů, které mají dopad na rentabilitu pěstování. pH substrátu je jedním z nejdůležitějších faktorů rozhodujících o kvalitě rostlin.
Jak zabezpečit vyrovnanou výživu?
Standardní úpravou školkařských substrátů v Německu a Nizozemí se stala stabilizace pH podle uhličitanové tvrdosti vody, neboť má ze všech faktorů na pH největší vliv. Je zřejmé, že substrát vhodný pro tvrdost vody 2 odKH nelze použít v případě tvrdosti 30 odKH, neboť v nich probíhají zcela rozdílné fyzikálně-chemické procesy. Přesto se tak v řadě případů děje. Rašelinové substráty mají nízkou pufrovací schopnost a tvrzení, že substrát má „univerzálně stabilizované pH pro každou tvrdost vody“ je nesmysl.
Současné zkušenosti již umožňují namíchat substráty, jejichž průběh pH se bude pohybovat ve fyziologicky optimální oblasti po dobu minimálně jedné sezóny. Předpokladem je konkrétní znalost tvrdosti vody a používaného hnojiva. Prostředkem je hrubě mletý vápenec, který uvolňuje uhličitan vápenatý kontrolovaně po dobu mnoha měsíců a „hra“ s výchozím pH. O tom, jaký má tato úprava přínos se může každý přesvědčit ve špičkových zahraničních školkách.
Tradiční chybou při vlastním míchání substrátů je nastavení příliš nízkého pH a jeho vysoká nevyrovnanost v jednotlivých partiích. Kořeny jsou nízkým pH poškozovány (pH pod 5,0 v H2O), po přesázení regenerují i několik měsíců. Při nízkém pH trpí rostliny nedostatkem draslíku, což má za následek vyšší náchylnost k vymrzání. Při vysokém pH se projevuje poškození nedostatkem fosforu a železa, vedoucí k nižší intenzitě růstu a násadě květů.
Kolik stojí vzduch?
Majitel největší pěnišníkové školky v Německu pan Schröder mi jednou řekl, že díky kyslíku v substrátu vypěstuje „tříleté“ rhododendrony již za dva roky. Struktura substrátu zodpovídá za jeho schopnost zadržovat velké množství vzduchu po dobu měsíců až let. O nedostatcích současných substrátů svědčí fakt, že většina kořenů se vytváří na obvodu a nikoli v celém objemu kontejneru. Dřeviny mají v závislosti od druhu vysoké až extrémně vysoké nároky na obsah kyslíku v substrátech.
Nejlepším materiálem pro zajištění vzduchu v substrátu je borkovaná rašelina. Vnitřní struktura částic rašeliny poskytuje kořenům rostlin trvalou zásobu kyslíku. Stabilita těchto částic zabraňuje sléhávání. Naopak bezstrukturní frézovaná rašelina poskytuje dostatek kyslíku pouze první 4 týdny po výsadbě. A co zbytek sezóny?
Jak jednoduše podpořit lepší větvení?
Cytokininy jsou rostlinné hormony, které ovlivňují prorůstání postranních pupenů. Tvoří se v kořenových špičkách, rozvětvení kořenů má proto rozhodující vliv na větvení v nadzemní části. Kořeny se větví jen tehdy, obsahuje-li substrát velké množství vzduchu. Rozdíl ve větvení při pěstování v borkované versus frézované rašelině je často markantní.
Co je a co není luxus
Kvalitní substrát je základem rentabilní kultury. Pro školkaře je totiž podstatný celkový ekonomický výsledek investice. Typicky největším přínosem profi-substrátů je vyrovnanost rostlin. Ve školkařské praxi lze navíc ekonomicky zhodnotit každý centimetr přírůstků. Není proto překvapující, že výnosnější mohou být i ty kultury, kde je použit o 100% dražší substrát. Z celkových nákladů totiž netvoří substrát až tak výraznou položku. Pro srovnání, ceny školkařských substrátů v Nizozemí se pohybují v rozmezí 50-100 €/m³, v Německu 40-60 €/m³.
Školkařské substráty jsou nejkvalitnější, neboť splňují dvě protichůdná kritéria: vysokou vzdušnou a vodní kapacitu. Je to jako chtít nepromokavý a současně prodyšný kabát. Frézovaná rašelina nesplňuje ani jedno.
Na závěr téma k zamyšlení: Pokud chci vyšplhat na Mount Everest, nechám si poradit od toho, kdo UŽ TAM BYL. Platí o produkci školkařských výpěstků něco jiného?
