V systému konvenční ochrany byl obaleč zimolezový (Adoxophyes orana), stejně jako ostatní škodlivé druhy slupkových obalečů, redukován širokospektrálními insekticidy, používanými v ochraně proti obaleči jablečnému a dalším hmyzím škůdcům. Jeho význam a dalších druhů obalečů však v současné době roste zejména v souvislosti se zavedením systému integrované ochrany a používáním selektivních insekticidů a biologických prostředků ochrany.
V posledních letech je u nás obaleč zimolezový nejškodlivějším druhem ze skupiny slupkových obalečů. Z několika primárních ohnisek přemnožení zjištěných ve východních Čechách před pěti lety se v letech 2002 až 2004 objevily škodlivé výskyty v ovocnářských oblastech většiny území východních a středních Čech. Je předpoklad, že šíření této agresivní populace obaleče zimolezového bude pokračovat do dalších oblastí. K přemnožení tohoto škůdce dochází náhle z roku na rok a není-li zaveden systém preventivních opatření, dochází k hospodářsky významným ztrátám, které pro jiné druhy škůdců ovoce nemají v našich podmínkách obdoby.
Housenky obaleče zimolezového škodí zejména žírem na plodech. Poškození pupenů a květů na jaře nebývají významná, pokud nedojde k přemnožení. Housenky přezimující generace způsobují žírem na plodech deformace, nekrózy a zkorkovatělé plošky. Housenky druhé generace, která se u obaleče zimolezového pravidelně vyskytuje, způsobují v době před sklizní drobná povrchová poškození plodů, která se již nezhojují a jsou vstupní branou pro napadení houbovými a bakteriálními chorobami. Škody na plodech se mohou objevit až ve skladech, kde se housenky líhnou z vajíček nakladených krátce před sklizní. Takové plody krátce po naskladnění podléhají skládkovým chorobám, což způsobuje pěstitelům značné škody.
Životní cyklus a bionomie
Obaleč zimolezový je v Evropě považován za nejvýznamnějšího škůdce ze skupiny slupkových a pupenových obalečů. Škodí zejména v ovocných sadech v Belgii, jižním Holandsku, Rakousku, jižním Švýcarsku, Německu, balkánských zemích a ve východní Evropě. Hostitelskými rostlinami jsou všechny druhy ovocných dřevin, ale také olše, bříza, líska, zimolez, topol, růže a vrba. U nás má obaleč zimolezový pravidelně dvě generace v roce. Přezimují housenky II. – III. vývojového stupně o velikosti až čtyři milimetry v zápředcích pod připředenými listy, ve štěrbinách kůry, mezi šupinami odumřelých pupenů, apod. Rozlézání housenek ze zápředků je rozvleklé. První vlna rozlézání nastává obvykle ve fázi myšího ouška. Z kmenů a kosterních větví zejména u stromů s popraskanou borkou se housenky rozlézají až v průběhu květu jabloní. Na jaře vytvářejí zápředky na květních a listových růžicích a živí se rašícími listy, poupaty a květy. Pokud nedojde k přemnožení, mají tato poškození malý ekonomický dopad. Motýli přezimující generace létají od konce května do začátku července (graf č. 1, 2), přičemž let přezimující generace může být ve dvou vlnách (graf č. 2). Motýli první letní generace létají od poloviny až konce července do září (graf č. 1, 2). Samičky motýlů přezimující generace po oplození kladou vajíčka na listy ve snůškách obsahujících až 300 vajíček. Z vajíček se líhnou housenky první letní generace, které ožírají listy a později okusují i slupku mladých plodů. Na plodech způsobují plošné povrchové požerky, a to v místech shluků více plodů nebo pod připředenými listy. Po ukončení žíru se housenky kuklí. Druhá letní generace se líhne během srpna až října a způsobuje drobná povrchová poškození slupky plodů. Ve druhém až třetím vývojovém stupni housenky přerušují vývoj a hledají zimní úkryty k přezimování, kde se zapřádají.
Monitorování letové aktivity
1. Feromonové lapáky
Monitorování letové aktivity motýlů slouží jako podklad pro rozhodování k provedení ochranného zásahu a indikaci termínu ošetření. Víceleté sledování letové aktivity umožňuje odhad trendů v nárůstu či poklesu významu, resp. nárůstu či poklesu velikosti populace obaleče zimolezového. Letová aktivita motýlů obaleče zimolezového se monitoruje pomocí různých typů feromonových lapáků (plastových nebo papírových s povrchovou úpravou) s odparníky obsahujícími feromon specifický pro tento druh (Z9-14: Ac + Z11-14:Ac). V případě zjištění zvýšeného poškození slupky plodů při sklizni nebo zvýšeném výskytu obaleče zimolezového u pěstitelů v okolí je třeba v následujícím roce do sadů instalovat feromonové lapáky. Lze je včetně návodu na použití objednat u řady firem. Feromony lákají pouze samce sledovaných druhů. Do lapáků se vkládají výměnné lepové desky opatřené nevysychavým lepem. Lapáky se rozmísťují rovnoměrně po výsadbě ve vzdálenosti minimálně 50 m od sebe do korun jabloní přibližně ve dvou třetinách od středu koruny ve výšce asi 160 cm. Na jedno stanoviště se vyvěšují dva až tři lapáky. Monitoring se provádí od konce května až do sklizně jablek. Kontrola náletů samců do lapáků se provádí dva krát týdně. V době kontroly se monitoruje počet samců a podle potřeby se vyměňují lepové desky. Průběh letu se zaznamenává v grafu v závislosti na kalendářních datech. Za letovou vlnu lze považovat výrazný nárůst úlovků v lapácích, obvykle úlovek dva až tři krát vyšší než jeden ze dvou předcházejících.
Ochrana
Ochrana proti obaleči zimolezovému se v systémech integrované produkce ovoce provádí na základě monitorování výskytu housenek a sledování letové aktivity motýlů. K rozhodování o provedení ochranného zásahu slouží prahy škodlivosti, které stanovují počet jedinců (eventuálně určitého jeho vývojového stádia), který je minimální hranicí pro zahájení ošetření. Pro ochranná opatření jsou přednostně využívány insekticidy selektivní k přirozeným nepřátelům škůdců, které neindukují následné přemnožení jiných druhů škůdců. Z ochrany jsou proto vyloučeny pyretroidy a většina organofosfátů. Pro efektivitu ošetření je nezbytné určit optimální termín na maximální výskyt stádia, které je k použitému prostředku ochrany nejcitlivější.
Výskyt obaleče zimolezového nebývá v sadech rovnoměrný. Větší výskyt i poškození plodů lze očekávat v částech sadů sousedících s neošetřovanými nebo nedostatečně ošetřovanými sady. Rozdílný je i stupeň poškození v závislosti na odrůdě. Více poškozeny bývají plody odrůd s jemnou slupkou bez voskového povrchu, např. Šampion, Golden Delicious, oproti odrůdám se slupkou s voskovým povrchem, např. Idared, Selena.
Způsoby kontroly výskytu
- zimní kontrola
První hodnocení výskytu přezimujících housenek obaleče zimolezového se provádí při zimní kontrole. Standardní zimní kontrola se provádí od konce prosince do poloviny března nejpozději do fáze „zelené špičky“. Odebírají se vzorky 20 větviček z 20 stromů úhlopříčně z kontrolované parcely. Hodnotí se 20 cm dlouhé segmenty dvou až tří letých větví s plodonoši. Práh škodlivosti pro ošetření v této době je u pupenových a slupkových obalečů shodně 1,5 housenek v zápředu na 1m větvičky. Ukazuje se však, že pro obaleče zimolezového v našich podmínkách bude práh škodlivosti nižší, okolo 0,5 housenek na 1 m větvičky. Zejména ve straších výsadbách přezimuje značné množství housenek v zápředcích pod popraskanou borkou. Při zimní kontrole nemusí být na větvičkách významná část populace zjištěna.
- kontrola v době vegetace
V období od rašení do květu se hodnotí výskyt housenek obaleče zimolezového vizuální kontrolou listových a květních růžic. Odebírá se vzorek 100 růžic, přičemž jeden vzorek reprezentuje výskyt housenek do výměry 10 ha v případě bloků s jednou odrůdou. Pro ošetření před květem platí práh škodlivosti tři a více housenek na 100 růžic.
Po odkvětu je možné hodnotit výskyt housenek rovněž vizuální kontrolou růžic, v této době platí pro ošetření práh škodlivosti pět a více housenek na 100 růžic. Výskyt housenek po odkvětu se hodnotí také sklepáváním. Pro obaleče zimolezového a ostatní druhy slupkových a pupenových obalečů je orientační hodnotou prahu škodlivosti čtyři a více housenek na 100 sklepů.
Režim ošetření
Následující režim ochrany proti obaleči zimolezovému je třeba v plném rozsahu použít pouze při přemnožení tohoto druhu a při škodách na plodech, které způsobily housenky v předchozím roce. Při nižším výskytu je možné některé z termínů ochrany vypustit podle skutečného výskytu škůdce v sadu. Ošetření na housenky letní generace, které způsobují škody na plodech, je ve většině roků problematické z hlediska ochranné lhůty přípravků. Ošetření je tedy třeba směřovat na přezimující generaci a housenky první letní generace.
První termín ošetření proti obaleči zimolezovému při přemnožení je předjarní postřik před květem, časovaný od fáze myšího ouška. V té době housenky postupně opouštějí zápředky a vžírají se do pupenů. Přednostně je třeba v tomto období používat přípravek Cascade 5 EC. Přípravek Zolone 35 EC, který není na zavlečené rezistentní populace obaleče zimolezového dostatečně účinný, lze využít v této době pro ochranu proti ostatním druhům slupkových a pupenových obalečů. Předjarní ošetření olejovými přípravky není na housenky ukryté pod zápředky dostatečně účinné.
Druhý termín ošetření je proti obaleči zimolezovému doporučován v období bezprostředně po odkvětu pouze při překročení prahu škodlivosti (tři a více housenek na 100 růžic) v případech, že předjarní postřik nebyl proveden nebo nebyl dostatečně účinný. Vedle přípravku Cascade 5 EC lze požít přípravek Reldan 40 EC.
Třetí, pouze doplňkový termín ošetření přípravkem Insegar 25 WP, je třeba při přetrvávajícím výskytu housenek směrovat na poslední vývojový stupeň housenek. Přípravek Insegar 25 WP zabraňuje přeměně housenek v kukly a v řadě evropských zemí se ošetření v tomto období běžně provádí. Při vysoké populační hustotě se ošetření Insegarem opakuje po 10 dnech tak, aby přípravek zasáhl poslední vývojový stupeň housenek v celé populaci. Toto ošetření je možné spojit s prvním ošetřením proti obaleči jablečnému.
Čtvrtý, rozhodující termín ošetření, je na líhnoucí se housenky nové generace obaleče zimolezového. Ode dne zjištění letové vlny ve feromonovém lapáku se sčítají sumy efektivních teplot nad prahem 8 °C. Ošetření přípravky typu Cascade 5 EC, Trebon 10 EC, případně Reldan 40 EC a Dimilin 48 EC se provádí po dosažení SET 2100 HS (hodinových stupňů) nebo 87,5 DS (denních stupňů). Larvicidní ošetření se provádí po splnění SET stanovené pro embryonální vývoj vajíček, tj. od nakladení vajíček po líhnutí housenek z vajíček (graf č. 1). Pouze při přemnožení obaleče zimolezového a v letech, kdy výlet motýlů přezimující generace probíhá ve dvou samostatných letových vlnách, bývá účelné provést v tomto období dvě ošetření (graf č. 2). Potřeba druhého ošetření závisí na období reziduální účinnosti přípravku použitého pro první ošetření. Přípravky Alsystin 480 SC, Mospilan 20 SP a Zolone 35 EC nejsou proti housenkám obaleče zimolezového dostatečně účinné. Účinnost dalších insekticidů povolených pro ochranu jabloní nebyla dosud v našich podmínkách ověřena. Také účinnost přípravku Insegar 25 WP v této době je pro slupkové a pupenové obaleče nedostatečná. Na rozdíl od obaleče jablečného nemá přípravek Insegar 25 WP na obaleče zimolezového ovicidní účinek a není proto ani vhodný pro preventivní ošetření před líhnutím housenek. Použití přípravku Cascade 5 EC je dosud omezeno do doby květu jabloní.
Pátý, doplňkový termín ošetření, je na konci léta směrován na líhnoucí se housenky druhé generace. Princip stanovení termínu tohoto ošetření je obdobný jako na housenky první generace.
Spektrum přípravků pro ošetření na housenky druhé generace obaleče zimolezového je omezeno ochrannou lhůtou. Pokud je záruka dodržení ochranné lhůty, je v současné době nejúčinnější přípravek Trebon 10 EC. K ošetření se dále doporučuje použít přípravky na bázi Bacillus thuringiensis.
Pro řadu pěstitelů, kteří budou žádat o dotace na podporu mimoprodukčních funkcí zemědělství podle Nařízení vlády č. 119/2005 z 2. března 2005 k zákonu č. 252/97 Sb. o zemědělství ve znění zákona č. 85/2004 Sb., bude výběr přípravků pro ochranu omezen. Podle tohoto Nařízení nelze v letošním roce podle § 14a odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. a) a e) používat v ochraně sadů přípravky Reldan 40 EC a Trebon 30 EC.
