Vzhledem k výjimečnosti publikace Zahrady a parky Jižních Čech, o které jsme informovali v dubnovém čísle Zahradnictví, jsme položili několik otázek jejím autorům Ing. Marii Pavlátové a Ing.Marku Ehrlichovi.
Pokuste se stručně představit svou knihu
* Kniha Zahrady a parky jižních Čech zahrnuje reprezentativní výběr 113 parků a zahrad a 12 historických krajinných celků. Tento soubor představuje výsledky vyspělé zahradní kultury a nadčasové kultivace krajiny i velkorysých úprav, které vtiskly jihočeské krajině její nezaměnitelný půvab.
Úvodní část seznamuje čtenáře se základy vývoje evropského zahradního umění. Zde jsou jednotlivé vývojové kapitoly doplněny o příklady nejvýznamnějších parků, zahrad a historických krajinných celků. Na závěr úvodní části je zařazena i kapitola se zamyšlením nad vývojem jihočeské krajiny. Pro lepší orientaci v regionu jsou jednotlivá hesla zahrad a parků prezentována podle okresů, kde jsou řazena abecedně. Závěrečnou kapitolu pak tvoří vybrané krajinné celky. Hesla mají jednotnou strukturu s informacemi o poloze, základních údajích, historii, současném stavu a zastoupení významných dřevin. Knihu provází bohatý výběr barevných ilustrací (ukázky ikonografických podkladů, fotografie, dokumentace současného stavu) a jednoduché situační plány. V závěru knihy jsou zařazeny jmenný a dendrologický rejstřík, bibliografie a resumé v německém a anglickém jazyce.
Co vás vedlo k napsání knihy? Jaký byl první impuls?
* Počátečním impulsem k vydání knihy byla iniciativa Ing. Ivany Popelové, členky rady Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu, která požádala pracovníky Národního památkového ústavu (NPÚ) v Českých Budějovicích o spolupráci při vydání knihy o jihočeských zahradách a parcích. Nezbytným předpokladem bylo zajištění potřebných finančních prostředků, které se Ing. Popelové úspěšným jednáním s jihočeskými sponzory nakonec podařilo. Záměr zpracování knihy podpořilo vstřícným postojem rovněž vedení NPÚ v Českých Budějovicích v čele s ředitelem Ing. Alešem Krejčů.
Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně rozsáhlou publikaci, jak dlouho trvala příprava, sběr dat a uspořádání knihy?
Příprava knihy trvala téměř dva roky pilné práce rozsáhlého kolektivu autorů a spolupracovníků. Většina archivních a terénních průzkumů proběhla během prvního roku, snažili jsme se však využít dostupných zdrojů k získání maxima podkladů a informací – a pokud to bylo do poslední chvíle možné, tak je v knize také publikovat. Samotná kompletace knihy si vyžádala několik měsíců perné práce, kdy jsme byli neustále v kontaktu s grafikem a redakčními pracovníky nakladatele.
Psát o jihočeských parcích a zahradách znamenalo začít se základní badatelskou prací a tehdy nám byl dobrým vodítkem seznam literatury a archivních pramenů od Mgr. Daniela Kováře, archiváře Okresního muzea v Českých Budějovicích. Naše cesty směřovaly do řady archivů a muzeí, za obecními a městskými kronikami.
Během jednoho a půl roku se podařilo shromáždit značné množství archivních a ikonografických podkladů, které obohatily sbírky našeho NPÚ.
Autorský kolektiv je poměrně rozsáhlý, jak se dařilo práci koordinovat?
Při výběru osobností autorského kolektivu bylo záměrem získat ke spolupráci právě ty odborníky, kteří působili v jižních Čechách na úseku parků a zahrad nebo historicky utvářené krajiny v uplynulém období několika desítek let. Kolektiv téměř třiceti spoluautorů zahrnoval projektanty, lidi pracující v údržbě parků a zahrad, působící ve státní správě, kastelány, lesní odborníky nebo specialisty ze Správy Chýnovské jeskyně a krajináře. Důležitými partnery byli v průběhu zpracování také fotografové, kteří se snažili vyhovět našim představám a obětavě projížděli krajem, aby zachytili ve vybraných objektech to podstatné a charakteristické. Mnozí z nich neváhali pořídit ty nejatraktivnější krajinné záběry z nejrůznějších létajících strojů.
K širokému okruhu spolupracovníků patřili rovněž archiváři, historici nebo kronikáři, kteří nám byli velmi nápomocni na složité cestě při shromažďování potřebných dat a informací.
Koordinace práce nabývala na náročnosti úměrně s tím, jak se zpracování knihy chýlilo ke konci. Ve vlastním finále jsme byli v úzkém kontaktu s pracovníky vydavatelství Nebe a zejména s grafikem Jiřím Vašíčkem, který se svoji pečlivou a odbornou prací zasloužil o to, že kniha působí na čtenáře pozitivním dojmem.
Šťastnou ruku jsme měli při volbě odborných poradců, Ing. Boženy Pacákové-Hošťálkové a Ing. arch. Otakara Kuči, DrSc., kteří nám poskytli mnoho cenných rad a byli nám velkou oporou.
Dočkali jste se nějakého překvapení? Čím vás práce obohatila?
Badatelskou práci provázela četná překvapení nových nálezů historických podkladů (plánů, dobových pohlednic, fotografií), která provázela mnohá inspirující setkání se zajímavými a „zasvěcenými“ lidmi, jako například se soukromými vlastníky, bývalými majiteli a jejich potomky nad jejich rodinnými alby a archivy. Poslouchali jsme často se zatajeným dechem vyprávění pamětníků, kteří nám poskytli cenné informace ze společenského a rodinného života a jeho zvyklostech. Dověděli jsme se mnoho nového o parcích na Strakonicku – o Blatné, Štěkni, Kladrubech, Vojnici nebo na Českokrumlovsku – o Červeném Dvoře a Rožmberku.
K velkým překvapením patřila například obec Štěkeň. Zejména její okolí v podobě mimořádně dochované historické krajiny utvářené spolu se zámeckým areálem. Její vývoj zachycuje řada podrobných historických plánů. Dověděli jsme se o existenci kruhového remízu mimořádného rozsahu, který se nacházel pod zámeckým návrším na levém břehu řeky Otavy. Při průzkumu v terénu jsme si ověřili existenci zajímavých loveckých revírů dochovaných v areálu bývalého štěkeňského panství u Čejetic a Mladějovic. V okolí těchto obcí lze spatřit háj s bývalou hájenkou, obdélníkový remíz, bažantnici s hvězdicovitou dispozicí a staletými duby, oboru.
Zaujala vás mimořádně nějaká zahrada nebo park?
Mimořádným areálem, který nepřestává překvapovat, je zámecký park v Červeném Dvoře u Českého Krumlova. Tento rozsáhlý útvar, založený na místě velkolepé barokní zahrady, obsahoval řadu staveb a atrakcí, jejichž podoba se postupně odkrývá díky nově objeveným historickým plánům a především ikonografii. Pozoruhodný je zejména album kreseb z počátku 19. století, jejichž autorkou je pravděpodobně kněžna Paulina Schwarzenberková. Množství prozkoumaného materiálu nám umožnilo účastnit se v současné době přípravy naučné stezky tímto jedinečným parkem, zpřístupněným veřejnosti v roce 2003.
Plánujete publikaci ještě doplnit a rozšířit?
Skutečností je, že řadu zajímavých podkladů jsme nemohli vzhledem k omezenému rozsahu publikace použít. Od uzávěrky knihy se nám také podařilo najít a prostudovat několik dalších zajímavých historických plánů i fotografií. Doufáme, že kniha vzbudí zájem vlastníků a pamětníků a v důsledku toho se dozvíme další nové fakty. Případné další vydání záleží samozřejmě především na SZKT, rozhodně by však již teď bylo co nového nabídnout.
Komu byste chtěli poděkovat především?
Naše poděkování zaslouží všichni, kteří svými podněty, radami i povzbuzením pomohli při přípravě této publikace. Zejména děkujeme Ing. Boženě Pacákové-Hošťálkové, Ing. arch. Otakaru Kučovi, DrSc., doc. Ing. Miloši Pejchalovi, CSc., Ing. Ivaně Popelové a Ing. Pavlu Popelovi, Mgr. Danielu Kovářovi, Ing. Ladislavu Pouzarovi, řediteli Národního památkového ústavu Ing. Alešovi Krejčů a všem kolegům z územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích, pracovníkům Státního oblastního archivu v Třeboni včetně poboček v Českých Budějovicích, Českém Krumlově a Jindřichově Hradci, pracovníkům Státního oblastního archivu v Plzni, grafikovi Jiřímu Vašíčkovi a redakčním pracovníkům nakladatelství Nebe, s. r. o., v Českých Budějovicích. Děkujeme rovněž všem partnerům edičního projektu.
