Kokosové ořechy

Kokosové ořechy jsou plody kokosovníku ořechoplodého (Cocos nucifera L.). Oblastí původu je pravděpodobně Indie, stát Kerala. Někteří autoři uvádějí jako zemi původu Malajsii. Největší pěstební plochy kokosovníku se v současné době nacházejí v jižní a jihovýchodní Asii, v Africe, zejména v Mosambiku a Keni, v Americe, Mexiku, na Kubě a Jamajce. Do Evropy byl kokosový olej dovezen okolo roku 1820, kopra (sušený endosperm) v roce 1860.

Kokosová palma dorůstá až 30 metrů výšky, plodem je peckovice. Ořech, který známe z našich prodejen, je ve své domovině ještě pokryt dužnatým vláknitým oplodím. Toto oplodí se při vývozu odstraňuje. Pod hnědou skořápkou se skrývá vrstva endospermu, což je vlastně onen známý kokos. Dutina semene je vyplněna tzv. kokosovým mlékem, správně – kokosovou vodou tvořící přibližně 5 – 8 % z celkové hmotnosti plodu. Opravdové kokosové mléko (santan) se získává nastrouháním a vylisováním kopry.

Obsah vitamínů a minerálních látek
Endosperm má velkou výživnou hodnotu. Kokosový ořech obsahuje 30 – 36 % tuků, 3 % sacharidů, vitaminy B, hodně draslíku, hořčíku, fosforu, dále vápník, železo a zinek. Ovlivňuje dobrý stav pokožky, zubní skloviny, nehtů a vlasů. Ořechy se mají jíst čerstvé, protože dlouhým skladováním endosperm žlukne a stává se hořkým a nepoživatelným.
Hospodářské využití kokosové palmy je mnohostranné. Z plodu se získává kokosová voda, kopra a z ní lisovaný stolní olej (z 1000 plodů až 95 litrů) tuhnoucí už při 18C. V čerstvém endospermu obsahuje kokos až 65 % oleje. Kopra se u nás dostává do obchodu pod názvem „kokosová moučka“.
Kokosová voda je aromatická, čistá a po všech stránkách nezávadná, používá se jí i pro kojence nebo v lékařství jako sterilní tekutiny. Za války ji využívali Japonci jako nitrožilní výživu raněných. Vyzráváním se voda ztrácí, houstne a splývá s endospermem. Naproti tomu kokosové mléko patří k labužnickým nápojům, kdy přidáním ananasové šťávy a rumu vzniká Piňa Colada.
Vedlejšími produkty kokosovníku jsou skořápky. Používají se na výrobu dřevěného uhlí, nádobí, knoflíků. Z jejich vláknitého obalu, tzv. koáru se vyrábějí lodní lana, provazy, rohože, koberce, kartáče apod. Domorodci odřezávají mladá květenství palem a zachycují vytékající mízu (toddy) , ze které připravují různé alkoholické nápoje (např. arak). Míza slouží rovněž k přípravě kokosového cukru (jagerry). Odchytáváním šťávy se však vzdaluje vývin ořechů. Listy palem se využívají jako střešní krytina a zužitkovává se i kvalitní palmové dřevo. Plody kokosovníku ořechoplodého jsou uctívané na tichomořských ostrovech jako posvátný symbol plodnosti.

Sklizeň a skladování
Kokosová palma plodí v průběhu celého roku. Nejvyšších sklizní se dosahuje ve stáří palem 12 – 15 let. Maximální velikosti a hmotnosti dosahují ořechy asi po šesti měsících od svého vzniku, v té době obsahují největší množství kokosové vody a všechna jejich pletiva jsou šťavnatá a měkká.
Plody pro využití kokosové vody se sklízí nezralé, konzumní ořechy v plné zralosti. Chceme-li uchovat jádro po delší dobu, zalijeme jeho kousky vodou a uložíme do chladničky. Celé ořechy se mají uchovávat v chladu a suchu.

Prodej
Nedostatky zjišťované při prodeji kokosu jsou způsobeny především dlouhodobým skladováním, kdy ořechy ztrácí čerstvost a neobsahují již tekutinu a často dochází k zaplísnění zejména v oblasti kolem tří oček na pólu ořechu.