Rudbeckie neboli třapatky (Rudbeckia L.) jsou známy především jako trvalky, ale pěstují se i jednoleté či dvouleté druhy. Jejich domovem je severní Amerika. Zájmu zahradníků se těší z téměř třiceti známých druhů jen několik, nejčastěji jde o rostliny se žlutými a oranžovými květy. Blízce příbuzné, růžově, vzácněji bíle či žlutě kvetoucí druhy rodu Echinacea (syn.: Rudbeckia) byly z tohoto rodu vyčleněny
I když jsou třapatky považovány za velmi odolné vůči chorobám a škůdcům, přesto občas onemocní. Z živočišných škůdců se nejvíce vyskytují mšice a třásněnky.
Nejčastějším patogenem napadajícím třapatky během léta a na podzim je padlí – Erysiphe cichoracearum. Na listech, vrcholcích stonků, případně květech, se objevují bělavé povlaky parazitického padlí. Napadené části žloutnou a listy předčasně opadávají. Patogen přezimuje myceliem či plodničkami na poškozených rostlinných zbytcích. Ochranná opatření se zahajují od prvních příznaků napadení – aplikace fungicidů je vhodné opakovat ve čtrnáctidenních intervalech, používá se například Kumulus WG, Saprol New, Sulikol K aj.
Velmi nápadné bývá poškození listů houbovými patogeny, především Septoria rudbeckiae. Za vlhkého počasí se na listech objevují nepravidelné hranaté či zaoblené, špinavě bílé, jeden až čtyři milimetry velké skvrny s tmavě hnědým lemem. Při bližší prohlídce jsou na odumřelém pletivu viditelné drobné černé plodničky, pyknidy, o velikosti 53 – 76 m. Za vlhkého počasí, nebo při zavlažování postřikovači, se z nich uvolňují nitkovité vícebuněčné pyknospory (19 – 46 2 – 2,2 m). Ty jsou s odstřikujícími kapkami přenášeny na další listy, kde způsobují nové nekrózy. Skvrny na napadených listech se mohou slévat a listy zasychat, zůstávají však viset na stonku. Při silnějším napadení, zejména počátkem deštivého léta, je nutné napadené rostliny ošetřit fungicidy, například Polyram WG, Dithane M 45 aj. Většinou však postačí dodržování základních pěstebních opatření. Doporučuje se k zálivce nepoužívat postřikovače, zajistit rychlé osychání povrchu listů dostatečným proudění vzduchu mezi rostlinami a vyrovnané hnojení.
Listové skvrnitosti může vyvolávat také Phyllosticta rudbeckiae. Příznakem jsou hnědé, nepravidelné, nejčastěji eliptické, pět až osm milimetrů velké skvrny, s tmavým lemem a pyknidami (80 –100 m, pyknospory cylindrické 7 – 9 2,5 – 4 m) po obou stranách listu. Obdobné skvrny způsobují i Ramularia rudbeckiae a Cercospora rudbeckiae, avšak podle makrosymptomů nelze jednotlivé patogeny rozlišit. K určení původce skvrnitosti je třeba se obrátit na specialisty rostlinolékaře.
U sazenic, případně mladých rostlin, byla zjištěna také plíseň slunečnicová (Plasmopara halstedii). Napadení se projevuje vadnutím a odumíráním sazenic, dospělé rostliny nehynou, ale jsou silně deformované se žloutnoucími listy.
Třapatky napadá i Sclerotinia sclerotiorum a Verticillium spp. způsobující vadnutí.
U rostlin napadených Verticillium spp. žloutnou či vadnou listy či stonky pouze na jedné straně, často je zasažena jen polovina listu. Parazit prorůstá ze zhnědlých svazků cévních uvnitř stonku na povrch, avšak bělavý práškovitý povlak na odumřelých částech se objevuje jen zřídka. Napadené rostliny je nutné likvidovat, chemická ochrana není dostatečně účinná.
Třapatky napadené S. sclerotiorum mají nejprve na bázi stonku světlé vodnaté skvrny. Napadené pletivo velmi rychle podléhá hnilobě a za příhodných podmínek se šíří přes řapíky na listy. V záhonu se napadení většinou objeví hnízdovitě, na jednotlivých rostlinách. Ty během krátké doby hynou. Za vyšší vzdušné vlhkosti se na napadených částech vytváří bílý hustý vatovitý povlak mycelia se špinavě bílými, postupně černajícími shluky – sklerocii, která mohou dosáhnou velikosti fazole. Sklerocia se vyvíjejí také ve stonku. Z odumřelých pletiv snadno vypadávají do půdy, kde přežívají 6 až 8 let a za příznivých podmínek vyvolávají nové infekce. Pokud se v záhonu objeví jen ojedinělé napadené rostliny, je nezbytné je odstranit dříve, než se vytvoří sklerocia a na místo výskytu zálivkou aplikovat fungicid. Ostatní rostliny se ošetřují, především báze, fungicidy, používá se například Rovral Flo, Ronilan WG aj. K preventivní aplikaci lze využít biopreparát Contans WG obsahující spory hyperparazitické houby Coniothyrium minitans likvidující sklerocia.
